Proč bylo tento týden více než 30 evropských letů zasaženo bombovými hrozbami?

6. 11. 2026

čas čtení 4 minuty

Vzhledem k narušení letového provozu, jak moc byste se měli obávat o své cestovní plány?

Více než 30 letadel bylo tento týden předmětem bezpečnostních výstrah nebo odklonění letu, přičemž ve čtvrtek narušilo civilní letectví po celé Evropě nejméně dalších 25 bombových hrozeb.

Co zatím víme a jak moc byste se měli obávat o své cestovní plány?

Co se stalo?

Tento týden bylo narušeno nejméně 35 letů, počínaje pondělkem, kdy byl let společnosti Wizz Air z londýnského Lutonu do bulharské Sofie odkloněn do Budapešti. Čtvrteční výhrůžky postihly mimo jiné letiště v Londýně, Birminghamu, Bruselu, Bukurešti, Madridu, Miláně, Praze, Římě, Sofii a Varšavě.

 

Dosud se u všech incidentů potvrdilo, že šlo o falešné poplachy, přičemž příslušné bezpečnostní orgány nic podezřelého nezjistily.

Která letiště a letecké společnosti byly zasaženy nejvíce?

Neexistuje žádný jasný vzorec, podle kterého by se útoky zaměřovaly na konkrétní letiště a letecké společnosti, ačkoli v značném počtu případů figurovala italská letiště jako místo odletu nebo příletu. Sedm letů tento týden směřovalo do Spojeného království nebo z něj a čtyři do Irska nebo z něj.

Sofie a Milán zaznamenaly po šesti incidentech, následovaly Řím (pět) a Praha (čtyři). Nejvíce postiženou leteckou společností byla Ryanair s osmi nahlášenými případy.

Komisař EU pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek uvedl, že je „příliš brzy na to, aby bylo možné vyvodit závěry o tom, zda jsou nahlášené incidenty propojené“. Zdůraznil: „Jakékoli hrozby vůči civilistům jsou nepřijatelné.“

Kdo za těmito hrozbami stojí?

Zatím neexistují žádné zpravodajské informace, které by ukazovaly na konkrétní skupinu nebo státní aktéra, jako je Rusko či Írán, a to navzdory rostoucím obavám z hybridních incidentů zaměřených na Evropu.

Leteckí odborníci uvádějí, že falešné hrozby se vyskytují denně, avšak početnost hrozeb z tohoto týdne je neobvyklá.

Díky snadné dostupnosti informací o leteckém provozu na internetu má dnes autor falešných výhrůžek k dispozici takové podrobnosti o letových řádech, typech letadel a technických specifikacích, které by před desítkami let byly dostupné pouze zasvěceným osobám.

O tom, jakým způsobem byly tyto hrozby nahlášeny leteckým společnostem či příslušným orgánům, je známo jen málo, ačkoli v případech týkajících se Bulharska, Itálie, Polska a Španělska byly údajně zaslány e-mailem.

Italská tisková agentura Ansa s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že varování týkající se letů Helsinky–Řím a Dublin–Řím pocházelo z anonymního e-mailu napsaného v italštině, který byl ve čtvrtek brzy ráno zaslán římské letištní společnosti ADR a dalším přidruženým společnostem.

Další anonymní e-mail v italštině byl zaslán na letiště Milán-Malpensa s tvrzením, že na letech z Soluně a Porta se nacházejí výbušná zařízení. E-mail obsahoval čísla letů, názvy leteckých společností a časy jejich přistání v Miláně, uvedla agentura Ansa.

Většina úřadů vydala pečlivě formulovaná prohlášení, v nichž potvrdila provedení bezpečnostních kontrol na dotčených letadlech. Česká policie, která ve čtvrtek prověřovala čtyři letadla přistávající na letišti Václava Havla v Praze, však uvedla, že tyto zprávy považuje za „málo relevantní“.

Jak reagovaly letecké společnosti?

Příslušné vnitrostátní orgány berou tyto incidenty vážně v souladu se svými bezpečnostními postupy; hovoří se o doprovodu stíhaček v Bulharsku, Francii, Maďarsku a Itálii.

Odklonění letů je nákladné a zároveň značně narušuje provoz, ale letecké společnosti nemají při jakékoli byť jen vzdáleně věrohodné hrozbě na výběr.

Joji Waites, ředitel pro leteckou bezpečnost v Britské asociaci pilotů leteckých společností (BALPA), uvedl, že jakákoli hrozba, kterou letecká společnost obdrží, je předána týmu hodnotitelů, kteří ji ohodnotí jako „červenou“ (věrohodnou), „oranžovou“ (částečně věrohodnou) nebo „zelenou“ (nevěrohodnou).


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
174

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2026