Kallasová varovala, že existuje riziko, že Evropané „skutečně vkročí do pastí, které Rusko nastražuje“, protože Moskva se snaží „odvést pozornost od toho, že neplatí žádné příměří, a ve skutečnosti [nás přimět], abychom začali naslouchat jejím požadavkům.“

„Pokud vkročíme do té pasti a začneme diskutovat … o evropské bezpečnostní architektuře, pak si nemyslím, že budeme na tom lépe. Ve skutečnosti budeme na tom hůře.“

Pokračovala:

„Soustřeďme se na to, co máme přímo před sebou. Máme jednoho agresora a jednu oběť. Agresor nemá žádné bezpečnostní obavy, protože ho nikdo nikdy nenapadl. To on napadl ostatní. Chci říct, soustřeďte se, lidi.“

Kallasová také velmi jasně dává najevo, že chce být součástí vyjednávacího týmu EU, a uvádí, že byla jmenována, aby zastupovala Evropu v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

„Vím, že mě Rusové nechtějí, ale máme snad slovo v tom, kdo zastupuje Rusko? Ne, nemáme.“

Dále uvedla, že v konečném důsledku nebude „zastupovat sama sebe“, ale bude vázána jakýmkoli mandátem, který jí udělí všech 27 členských států.

Poněkud pobavená a zároveň frustrovaná opakovanými dotazy na to, co brání EU v rozhodnutí o jejím zastoupení, nakonec kontrovala touto větou:

„No, máme zavedené instituce, takže nemůžeme prostě poslat jakoukoli osobu, která nemá žádnou institucionální roli, jako to dělají Američané. Je jasné, že bychom neměli kopírovat stejné vzorce.“

Na otázku, proč si myslí, že Rusové nechtějí, aby se zapojila do jednání, odpověděla:

„Nechtějí na druhé straně [nikoho] silného, protože chtějí prosadit své maximální požadavky, jako to vždycky dělali. Protože … jejich taktika je velmi jasná: nejprve předložíte výhrůžky a ultimáta, použijete sílu a pak už jen čekáte, protože na Západě se vždy najdou lidé, kteří vám nabídnou něco, co jste předtím neměli. A pokaždé zajdete ještě dál.

Takže samozřejmě, když s někým vyjednáváte, chcete, aby byla druhá strana co nejslabší, abyste mohli dosáhnout toho, co chcete.“

Hostitel, irský premiér Micheál Martin, uvedl, že diskuse se zaměří na to, co Evropa potřebuje zvážit, aby jakékoli budoucí ukrajinské urovnání bylo spravedlivým a udržitelným mírem.

„Podstata jakékoli mírové dohody je stejně důležitá jako to, kdo Evropu zastupuje. Evropa musí mít zcela jasno v tom, co by pro kontinent představovalo udržitelný mír, a to i v daleké budoucnosti. Významnou součástí toho jsou bezpečnostní záruky a také obnova Ukrajiny.“

Uvedl, že o zbývajících otázkách týkajících se priorit a zastoupení Evropy je třeba rozhodnout „v příštím týdnu nebo dvou“.

K tématu umělé inteligence uvedl, že setkání se bude „zabývat dopady umělé inteligence, pozitivními … i potenciálními negativními, a rovnováhou mezi regulací a inovacemi.“

Estonský premiér Kristen Michal varoval, že Ukrajina čelí „zimě… jako z pekla“, přičemž Rusko „bombarduje všechno“, a vyzval evropské lídry, aby zdvojnásobili svou podporu Kyjevu.

Estonský premiér Kristen Michal hovoří s médii před zasedáním Rady EU v Convention Centre Dublin. Fotografie: Liam McBurney/PA

„Putin musí změnit své cíle, protože válka, agrese a zabíjení žen, dětí a civilistů by okamžitě skončily, kdyby vydal rozkaz.“

Dodal:

„Evropský plán je už nějakou dobu docela jednoduchý: pomáhat Ukrajině tlačit na Rusko, a tak by to mělo být.“

Michal varoval, že Putinův pokus diskutovat o širší evropské bezpečnostní architektuře předtím, než souhlasí s ukončením války, je „psychologickou pastí“ ze strany ruského prezidenta Putina.

„Opravdu si někdo myslí, že Evropa představuje pro Rusko hrozbu? Upřímně řečeno, to není rozumný názor.

Řekl bych tedy, že naše červená čára je zcela jasná: měli bychom dosáhnout míru podle podmínek Ukrajiny a teprve poté lze o všem jednat, ale ne dříve a ne současně.“

Estonský premiér rovněž uvedl, že pokud bude EU potřebovat vyslat své vyjednavače, jsou předseda Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas „těmi pravými osobami, které by to měly udělat“.

Evropa musí být zapojena do jednání o Ukrajině, „aby byly chráněny naše zájmy“, říká předsedkyně EK von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová trvala na tom, že je „samozřejmé“, že Evropa by měla být zapojena do mírových jednání o Ukrajině „za účelem ochrany našich zájmů, ale také na podporu Ukrajiny.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovoří s médii v den neformálního setkání lídrů EU zaměřeného na umělou inteligenci v irském Dublinu. Fotografie: Natalia Campos/Reuters

„Jako Komise předložíme návrh na financování potřeb Ukrajiny v roce 2027 a 22. balíček sankcí ještě před příštím zasedáním Evropské rady,“ uvedla.

Von der Leyenová rovněž řekla, že dnešní jednání se zaměří na „rizika… ale také na příležitosti“ spojené s rozvojem umělé inteligence.

Politikové z EU budou dnes pokračovat v jednáních o diplomatické a finanční podpoře pro Ukrajinu poté, co je Volodymyr Zelenskyj vyzval, aby „věnovali pozornost“ požadavkům Vladimira Putina v oblasti bezpečnosti.

Evropští lídři, kteří se ve čtvrtek sešli v Dublinu, odmítli výzvy, že je třeba znovu vytvořit evropskou bezpečnostní architekturu, a zároveň znovu zdůraznili, že Rusko musí přestat útočit na Ukrajinu.

Předseda Evropské rady António Costa to shrnul takto:

„Není třeba vynalézat kolo. Evropa měla fungující evropskou bezpečnostní architekturu, dokud nebyla nejprve postupně oslabena a nakonec zničena ruskou invazí na Ukrajinu.“

V rozhovoru s novináři britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa „v širším smyslu“, tj. nejen EU, se rozhodne o svých vlastních opatřeních.

„Z širšího hlediska panoval velmi silný pocit, že ruské požadavky na zahrnutí otázky evropské bezpečnostní architektury či evropských bezpečnostních opatření do těchto jednání – to není předmětem vyjednávání.... Je na Evropě, aby rozhodla o svých vlastních opatřeních. Evropa a pouze Evropa. A znovu zdůrazňuji, že to říkám v širším smyslu.“

Přibližně 40 zemí, tedy většina účastníků čtvrtečního summitu Evropského politického společenství, podepsalo prohlášení vypracované Francií, v němž se uvádí, že evropské státy „nesou primární odpovědnost a přebírají větší odpovědnost za bezpečnost Evropy“.

Lídři EU v pátek pokračují v jednáních v Dublinu, přičemž se zaměří na umělou inteligenci. Po vystoupeních Giorgie Meloniové a Friedricha Merze však budou také diskutovat o roli Evropy v mezinárodních mírových jednáních a o otázce budoucí finanční podpory pro Ukrajinu.

Zdroj v angličtině ZDE 

Vytisknout