COP31: Klimatická jednání uvízla na mrtvém bodě, země zvažují konfrontaci se Saúdskou Arábií ohledně postupného ukončování využívání fosilních paliv

22. 11. 2026

čas čtení 6 minut
 

Summit COP31 se „rozpadá“, protože se vlády nedokážou dohodnout na přechodu k obnovitelným zdrojům energie a na pomoci rozvojovým zemím


Klimatické rozhovory v sobotu večer v Turecku uvízly na mrtvém bodě, zatímco některé země zvažovaly, zda vyvolat konfrontaci se Saúdskou Arábií a jejími spojenci ohledně globální nutnosti postupného ukončení využívání fosilních paliv.

 

Spolupořadatelé klimatického summitu OSN COP31, Australan Chris Bowen a Turek Murat Kurum, se v sobotu až do pozdního večera setkávali s desítkami zemí, zatímco dvoutýdenní jednání se protáhla bez dosažení řešení a země i aktivisté byli stále více frustrováni nedostatkem pokroku.

Klíčovými spornými body bylo trvání volné koalice asi 130 zemí na zařazení odkazu na „odklon od fosilních paliv“ do závěrečného dokumentu jednání, stejně jako požadavky rozvojových zemí na posílení jejich práv na finanční podporu ze strany bohatého světa, která by jim pomohla přizpůsobit se eskalujícím dopadům klimatické krize.

Maina Talia, ministryně pro klima nízko položeného tichomořského ostrova Tuvalu, uvedla: „Toto [zařazení odkazu na fosilní paliva] je pro nás červená čára. Mluvíme o základní příčině toho všeho. [Bez toho] tady jen marníme čas.“

Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, řekl: „Do Antalye jsme přijeli s očekáváním pokroku v oblasti veřejného financování opatření proti změně klimatu, adaptace a fosilních paliv. Místo toho bojujeme za to, aby vlády neustoupily od slibů, které již daly. Bohaté země strávily dva týdny hledáním důvodů, proč neposkytnout [finanční] podporu, kterou slíbily. Vypadá to, že se toto setkání rozpadá.“

K silným neshodám došlo také ohledně kontroverzní technologie „zachycování a ukládání uhlíku“ (CCS) a cíle, aby do roku 2035 pocházelo 35 % světové energie z elektřiny. Saúdská Arábie chce, aby závěrečný dokument z jednání, známý jako „cover decision“, obsahoval silná doporučení ohledně CCS, ale jiné země proti tomu protestují, protože tato technologie je některými vnímána jako způsob, jak udržet průmysl fosilních paliv při životě. Někteří naznačili, že kompromis je možný, pokud bude role CCS bagatelizována a bude posílen tlak na elektrifikaci.

Aktivisté svalili vinu za nedostatečný pokrok na průmysl fosilních paliv a země, které jsou na něm závislé, a také na to, že bohaté země nesplnily sliby ohledně financování chudších zemí. „Toto musí být naposledy, co dovolíme, aby nás vydíraly zájmy fosilního průmyslu, které z klimatické krize tak bohatě profitují,“ řekl Nick Dearden, ředitel kampaní skupiny Global Justice Now. „Je již naprosto jasné, že nebudeme schopni bojovat proti změně klimatu, dokud ti, kdo ovládají globální ekonomiku, budou moci vydělávat peníze na uhlí, ropě a plynu.“

Harjeet Singh, globální koordinátor kampaně „Fill the Fund“, uvedl: „Nemůžete po rozvojových zemích žádat, aby transformovaly své ekonomiky, zatímco se topí v katastrofách a dluzích. Ať už v Antalyi vzejde jakákoli dohoda, svět by měl vědět, proč tato konference COP selhala. Nebyl to nedostatek řešení, byl to nedostatek peněz a nedostatek vůle ze strany těch, kteří tuto krizi způsobili.“

Jednání měla skončit v pátek večer, ale očekávalo se, že budou pokračovat až do neděle, přičemž formální plenární zasedání bylo naplánováno na 9:00 místního času. Mnozí delegáti si přeplánovávali své lety domů. Pokud odejde dostatečný počet delegátů, „konference smluvních stran“ (COP) již nemusí dosáhnout kvora požadovaného podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

„Přechod od fosilních paliv“ byl dohodnut na COP28 v Dubaji v roce 2023, ale Saúdská Arábie a její spojenci zabránili dalšímu pokroku v jeho uvádění do praxe. Na loňské COP30 to brazilští hostitelé obešli tím, že se zavázali vypracovat globální plán postupného ukončování využívání fosilních paliv.

Letos se toto usnesení objevilo v prvním návrhu dohodnutého výsledku těchto jednání, ale bylo vypuštěno z revidovaného návrhu zveřejněného ve čtvrtek. Poté, co další jednání nepřinesla žádný pokrok, se v sobotu večer EU, Spojené království, nejméně rozvinuté země světa, malé ostrovní státy, které patří k nejzranitelnějším vůči klimatické krizi, a mnoho afrických zemí spojily, aby společně pochodovaly k kanceláři předsednictví a požadovaly obnovení této zmínky.

Jedná se o první konferenci COP s dvojím předsednictvím, a to díky kompromisu dosaženému loni poté, co se o pořádání ucházely jak Austrálie, tak Turecko. Claudio Angelo z organizace Observatorio do Clima uvedl, že právě to je součástí problému. „To jen dokazuje, jak slabé předsednictví, rozdělené mezi dvě země s malou tradicí v klimatické diplomacii, může být na škodu procesu, který již tak trpí geopolitickými vlivy,“ řekl.

Jedním z možných dalších kroků – který  v sobotu večer aktivně zvažovali – by mohlo být vynucení otevřeného zasedání, na němž by Saúdská Arábie a její případní spojenci byli nuceni veřejně vyjádřit svůj nesouhlas s důraznějším výsledkem, který si přeje většina ostatních zemí.

To by bylo riskantní, protože by to mohlo znamenat krach jednání. Bill Hare, výkonný ředitel think-tanku Climate Analytics a veterán konferencí COP, však  řekl: „Pokud drtivá většina zde přítomných zemí chce silný text odkazující na odklon od fosilních paliv a podobně a Saúdská Arábie v tom zůstane osamocená, myslím si, že se Saúdská Arábie pravděpodobně nepostaví proti globálnímu konsensu.“

Čína a Indie, ačkoli nejsou spojenci „progresivní koalice“ čítající asi 130 zemí, se pravděpodobně proti dohodě nepostaví.

Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
183

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2026