Co se stane, když zmizí lidskost, solidarita a soucit?

4. 11. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty



Díval jsem se v úterý večer na reportáž televize Channel Four News, vzniklou na základě varování britské vlády, že samota má stejně drasticky záporné zdravotní důsledky jako jakákoliv vážná nemoc, a že společnost nutně musí zasáhnout proti samotě ve stáří i v mládí. Britští lékaři a britská vláda opakovaně apelují na občany, aby pravidelně navštěvovali starší lidi ve své komunitě a nenechávali je na pospas samotě. V reportáži hovořila čtyřiadevadesátiletá paní, dva roky po úmrtí jejího manžela, a stejně starý pán po úmrtí manželky, o tom, jaké to je zůstat na světě sám. "Pořád si myslím, že manželka vejde dveřmi, ale ona nevejde," řekl stařec.

Televizní reportáž apelovala na lidské slitování. Byla výzvou k naší humanitě, abychom se nad problémem zamysleli a něco začali dělat. Abychom nenechávali své bližní ve štychu.

Jenže co když, tak, jak se nyní ukazuje u drtivé většiny české společnosti, lidi slitování nemají? Drtivá většina reaguje zlobně a s nenávistí na varující, šokující informace, že jejich bližním, kteří prchají před válkou a pronásledováním na Blízkém východě, hrozí během cesty do Evropy umrznutí, protože evropské vlády jim na pomoc nehnou ani prstem.

Co si myslet o nenávistných výrocích typu: „Doufám, že budou mrazy letos opravdu tvrdé, ať zhebnou!“ Samozřejmě spousta lidí bezmyšlenkovitě opakuje Zemanovy a Chovancovy hlouposti. Ty legitimizují nepřemýšlení a nenávist.

Samozřejmě, že někdo měl vystoupit na veřejnost a říct lidem, ať neblbnou. Že například Spojené státy přijímají z Bízkého východu ročně z Blízkého východu desítky tisíc uprchlíků, avšak za posledních patnáct let ani jeden z nich neosnoval žádné násilné akce. Že navzdory tomu, že do Evropy přišly statisíce lidí, nejsou hlášeny skoro vůbec žádné trestné činy, páchané uprchlíky, naopak jsou uprchlíci obětí místních lidí v zemích, jimiž procházejí. Že je Sýrie sekularistická země, kde má islám liberální, evropskou, světskou formu. Že lidé, kteří se vydávají na cestu po vyhnání ze svých domovů patří k těm nejinteligentnějším a nejpodnikavějším. Že máme podle mezinárodního práva povinnost lidem v nouzi pomoci. Co když se v podobné situaci octneme i my sami? Neděsí nás, že se na nás svět taky vykašle a budeme spát v mrazu na polích?

Oni ti lidé Zemanovy hlouposti opakují úplně mechanicky, jako by byli roboti. Bez jediné samostatné myšlenky, nebo jediné jiskřičky individuálního vědomí, že ty nesmysly nemají nic společného s realitou. Je mi jich vlastně líto, že ztratili svou individualitu.

Co kdyby se situace týkala jich samotných? Jak to, že tolik lidí dokáže přijmout jako normální, že jejich bližní začali být považováni za podlidi a nevadí jim, pokud v útrapách zemřou?

Jenže když zrušíme humanitu a slitování, nezruší to v našem životě všechno? Proč bychom se měli starat o nějaké starce, kteří trpí samotou? Reportáž Channel Four News svým vyzněním apeluje na naši lidskost. Pokud ji nemáme, pokud se staráme jen o svůj vlastní údajný prospěch, ta reportáž nás neosloví.

Proč by lékaři měli ve zdravotnictví lidi léčit, nemají-li lidskost? Mohou-li umírat mrazem ženy s nemluvňaty na polích, vždyť je vlastně jedno, že necháme bez zdravotní pomoci umřít nemocného či raněného? Vždycky dosud bylo považováno za normální, civilizované a lidské lidem pomoci.

Pokud to nyní v České republice už neplatí, proč by měl lékař jakémukoliv nemocnému pomáhat? Proč by měl pomáhat vám?

Myslím, že se civilizace rozložila, pokud jsme zrušili lidskost.

0
Vytisknout
10245

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2015