Nenápadný půvab kompromatu

2. 5. 2017 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Na svátek lásky se Češi dočkali dalšího z tradičních řízených úniků donedávna neznámých informací. V sociálních sítích se objevil sestřih údajných výroků ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, které se týkají koaličních partnerů ZDE. Vyjádření sahající od banálních urážek až po prvotřídní vulgarity jsou zjevně určena k tomu, aby otřásla pověstí budoucího premiéra. Ale není ani dost málo jisté, že informační operace zafunguje.


Jednoznačně potvrdit autenticitu nahrávek by bylo obtížné, i kdyby jejich původce veřejně vystoupil - což se ale téměř jistě nestane. A kromě toho nahrávky dehonestujících výroků mají kapacitu přesvědčit především již přesvědčené. Ti, kdo jeví ochotu volit Babiše, možná sami na adresu premiéra či ministrů koaliční ČSSD pronášejí podobná slova - a tak jimi něco takového ani dost málo nehne. Jediné, co snad nejnovější řízený únik může opravdu zajistit, je vlna pobouření uvnitř sociální demokracie, kde bude nyní mnohem těžší hájit plány na další spolupráci s Babišovým ANO. V tomto světle klasická otázka Cui bono? vyznívá docela jednoznačně.

Babiš ale třeba ČSSD už ani nebude potřebovat. Podle posledního průzkumu volebních preferencí by ji možná mohl v příští vládě nahradit ODS a případně přibrat do party klasické lidovce (znova v čele s Čunkem?) nebo Okamuru ZDE.

Otazník ovšem teď visí nad Babišovým rozhodnutím jednoznačně nepodpořit prezidentskou kandidaturu Martina Stropnického. Byl to přece právě tento ministr, který ve svém rezortu dubloval kapacity vnitra - a měl by mít tedy schopnost dodat stejně "výživné" záznamy toho, jak se v Lidovém domě hovoří o Babišovi. Tím by celá hra s řízenými úniky vyzněla do ztracena.

Jistě že si nepřeji vládu v čele s Babišem ani velkou většinu škod, které by taková vláda České republice přinesla. Také si nedělám žádné iluze o tom, kolik špíny koluje ve vnitřnostech české politiky a jak daleko se v ní lze dostat "čistými" postupy.

Ale dovoluji si přesto vyjádřit vážné pochybnosti o tom, zda naprostý nedostatek zásad i odvahy na straně dosluhujícího premiéra lze v jakémkoliv smyslu efektivně kompenzovat nenápadným půvabem kompromatu.

0
Vytisknout
12296

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2017