Palácový převrat ve Spojených státech?

7. 6. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Americký prezident Donald Trump opět nadzvedl ze židle své kritiky, když tweetoval, že má právo udělit si milost, pokud jej tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera shledá vinným. Jedná se o další z mnoha Trumpových žvástů, jimiž prezident účelově odklání pozornost od reálných problémů své země, anebo se Spojené státy řítí do ústavní krize? Ať tak či onak, podle řady právních expertů skutečně existují pádné důvody, proč se obávat zásadní eroze demokratických principů v USA.          


Sotvakdo může popřít, že záplava všemožných lží z Bílého domu je o poznání větší od příchodu Donalda Trumpa do Oválné pracovny. Americký prezident prostřednictvím Twitteru dovedně vypouští postfaktickou mlhu, a novináři tak mají plné ruce práce. Je však nutné, abychom rozlišovali mezi Trumpovými bezobsažnými bláboly a reálnými hrozbami a kroky jeho administrativy.

Leč Trumpův nedávný tweet, v němž si osobuje právo na omilostnění sebe sama v případě, že jej zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller shledá vinným ze spolupráce s nepřátelskou mocností, podpořili i prezidentovi právníci. List New York Times na začátku června publikoval důvěrný dopis Trumpova právnického týmu adresovaný Robertu Muellerovi, v němž se dočteme, že Donald Trump má pravomoc zastavit Muellerovo vyšetřování a omilostnit Michaela Flynna, Michaela Cohena a – bude-li to zapotřebí – i sebe sama.  

Toto odhalení je výmluvnou výpovědí o zoufalém stavu, v němž se dnes nachází americká demokracie. Trump a jeho tým jednoduše ignorují existenci kontrolních mechanismů moci a v tomto ohledu posunují laťku hodně vysoko. Přestože Muellerova vyšetřovací komise dosud neprokázala, že by Trump a jeho lidé vědomě spolupracovali s Putinovým Ruskem na tom, aby se prostořeký magnát dostal do Bílého domu, caudillismus pomalu, ale jistě zapouští v americké půdě kořeny. Koneckonců skandál kolem Cambridge Analytica, jakož i napojení trumpovců na lobbisty ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Izraele je patrně závažnějším problémem než „ruská stopa“, neboť výsledkem podivného lobbingu je zaříznutí jaderné dohody s Íránem.    

Úpadek demokratické kultury ve Spojených státech se přirozeně projevil i v zahraniční politice Bílého domu. Washington se na mezinárodní scéně nyní nachází ještě ve větší izolaci, než kdykoliv předtím - ať již máme na mysli odstoupení od pařížské klimatické dohody, vypovězení jaderné dohody s Íránem, status Jeruzaléma nebo nesmyslnou obchodní válku s americkými spojenci. Americký prezident má také mnohem větší pochopení pro diktátory a autoritáře než jeho předchůdci, a dokonce se v některých z nich zhlédl.

Trumpův Bílý dům navzdory svému ikonickému sloganu „America First“ uskutečňuje bezohlednou militaristickou politiku na Blízkém východě. Spojené státy už nyní ani nepředstírají, že by existovalo něco jako mezinárodní právo. Výsledkem je rozsáhlá destrukce blízkovýchodních měst, především v syrském Rakká a iráckém Mosulu. Amnesty International před několika dny zveřejnila zprávu, podle níž Američany vedené nálety ničily i civilní objekty, kde žádní džihádisté neoperovali. Blízkovýchodní reportér listu Independent Patrick Cockburn píše, že Američany, Brity a Francouzi způsobená destrukce v Rakká je ještě horší než v Aleppu, které koncem roku 2016 za obrovského mediálního pozdvižení dobyl Asadův a Putinův režim.                       

Nicméně fenomén Trump nevyrašil na zelené louce a ona již zmíněná eroze demokratických mechanismů ve Spojených státech započala mnohem dříve než v lednu 2017. Nositel Pulitzerovy ceny Chris Hedges konstatuje, že za vzestupem Donalda Trumpa stojí dlouhodobý proces politického, kulturního a společenského rozkladu. Problém podle Hedgese nespočívá v samotném Trumpovi, nýbrž v zkostnatělém politickém systému, který je v područí korporátní moci a dvou hlavních politických stran. Pokud se Američané nechtějí probudit v temnotě, je třeba, aby opět získali politickou moc, což obnáší odstranění korporátního statu quo a masivní a systematickou kampaň občanské neposlušnosti. Inspirací může být stávka učitelů v pěti amerických státech.

I když je předčasné hovořit o „palácovém převratu ve Spojených státech“, je nad slunce jasné, že Trumpův Bílý dům chce zastrašit každého, kdo se mu postaví do cesty. A to je věru hrozivá vizitka země, k níž mnozí stále vzhlížejí jako k majáku demokracie.                          

  

1
Vytisknout
14290

Diskuse

Obsah vydání | 12. 6. 2018