Russiagate je snad pryč, nyní nastal čas soustředit se na reálné Trumpovy zločiny

28. 3. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty


Ten, kdo napjatě očekává, že zveřejnění Muellerovy zprávy sumarizující téměř dva roky intenzivního vyšetřování ruského vměšování do amerických prezidentských voleb přinese kýžený kouřící revolver a Donald Trump bude konečně odhalen jako Putinův agent, musí žít v naprosté iluzi. Domněnka, že by Trumpův loajalista William Barr lhal celému světu, když tlumočil klíčové poznatky Muellerova vyšetřování, je pak na úrovni konspiračních teorií. Americké sdělovací prostředky utrpěly novinářské Waterloo, aniž by si to uvědomily, a nyní snad konečně nastal čas soustředit se na skutečné zločiny Trumpovy vlády, jež mají globální přesah.

Z Muellerova vyšetřování jasně vyplývá, že se Trumpův volební štáb hemžil podvodníky, korupčníky a lháři, nicméně nebyly prokázány jejich vazby na Kreml v souvislosti s ovlivňováním voleb. Americký prezident vyšetřování patrně obstruoval, takže v tomto případě Barr nemluví pravdu. Je samozřejmě žádoucí, aby se veřejnost mohla se zprávou seznámit a aby se tak zamezilo případným dohadům a fámám. Ale přes veškerá nepříznivá zjištění je Donald Trump schopen z Barrova/Muellerova verdiktu vytěžit maximum, což mu může pomoci i v příštím roce, kdy bude znovu usilovat o prezidentský úřad.

Téměř bondovsky stylizovaná sága o kremelském agentovi byla pro ratingem posedlá americká média neodolatelným darem z nebes. A přestože si toto podezření dozajista pozornost zasloužilo, v některých případech (jmenujme příkladně MSNBC nebo CNN) se jednoduše dalo hovořit o obsesi. Ostatně skutečnost, že se údajným Trumpovým pletkám s Putinem věnoval tak zevrubný mediální zájem, jakož i tajné služby, soudy, vyšetřovatelé, svědkové - přesto se neobjevil žádný pevný důkaz - hovoří sama za sebe.

V průběhu uplynulých dvou let se povážlivě zhoršily vztahy mezi Spojenými státy a Ruskou federací - paradoxně kvůli politice Trumpova kabinetu, ale i kvůli místy až hysterizujícímu mediálnímu narativu o ruském špionovi v Bílém domě. Russiagate doslova propadla přední liberální moderátorka Rachel Maddow, zatímco její domovská televizní stanice MSNBC ignorovala Trumpovým Bílým domem podporovanou válku v Jemenu, tedy mnohem závažnější zločin než jeho domnělé pikle s Kremlem. 

Selhání mediálního mainstreamu usilujícího o vytvoření jednolitého obrazu ruského krtka v Oválné pracovně shrnul reportér Matt Taibbi pracující pro časopis Rolling Stone Ten tvrdí, že jestliže válka v Iráku poškodila reputaci amerického tisku, Russiagate ji zničila. Podle Taibbiho americká média diseminovala schematickou historku o zachránci spravedlnosti Muellerovi a padouchovi Trumpovi, přičemž chrlila jednu zaručenou zprávu o pletichách Trumpova týmu s ruskými agenty za druhou, nekriticky citujíce představitele zpravodajské komunity. Některá senzační obvinění vycházela z kontroverzní Steeleovy složky (sám Steele připustil, že tento zpravodajský materiál je nutno dále analyzovat a verifikovat), avšak Muellerovo vyšetřování ani novinářská investigace jejich věrohodnost nepotvrdily.  

Russiagate opanovala mediální svět do takové míry, že nezbyl adekvátní prostor pro kritickou reflexi mnohem horších – a nadto reálných - Trumpových zločinů. 

V první řadě jde o reflexi bezprecedentních zločinů proti lidstvu, jimiž jsou akcelerace klimatických změn a jaderné hrozby. Poctivé sdělovací prostředky by se měly zaobírat především těmito obrovskými riziky a akcentovat jejich globální a časový přesah. Totéž by měli učinit i demokraté, chtějí-li zvítězit v prezidentském klání, které se uskuteční v příštím roce.

Jenže Demokratická strana vsadila na chorobnou špionománii, aniž by poctivě analyzovala vlastní selhání v předchozích prezidentských volbách a provedla žádoucí nápravu. O to se nyní snaží progresivní demokraté, a to navzdory marně potlačovanému úsilí o jejich diskreditaci. Demokratická strana je nyní na rozcestí: Chce vyrazit po staré cestě nulové sebereflexe, nebo se raději chopí progresivních témat majících u běžných Američanů trvalou podporu?

0
Vytisknout
8272

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2019