Trumpgate: Proč veřejnost nesmí vidět "očišťující" Muellerovu zprávu?

10. 5. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Ti kdo spolu s Trumpovým ministrem spravedlnosti Barrem tvrdí, že Muellerova zpráva "očistila" podnájemníka Bílého domu od "nespravedlivých" podezření, mají před sebou opravdu těžký úkol: Vysvětlit, proč prezident raději vyvolal ústavní krizi, jen aby zabránil publikaci úplného znění "očišťující" zprávy o dvouletém zvláštním vyšetřováni.


Pokud zpráva, jak byla veřejnost jednohlasně ujišťována věřícími trumpisty i částí antiliberální extrémní levice, vyvrátila prošetřovaná podezření, neexistuje pochopitelně žádný rozumný důvod, aby nedošlo k úplnému zveřejnění dokumentu. Každý si přece pak bude moci sám přečíst, jak skvělým a neposkvrněným prezidentem Donald Trump vlastně je - nebo ne?

Kongres však požaduje úplnou zprávu plus zpravodajské dokumenty v ní zmíněné nebo s ní související. Tím by mohl kromě jiného také eliminovat zúžení perspektivy, k němuž došlo v době mezi nuceným zastavením vyšetřování ruského vměšování do voleb, které původně vedla FBI, a zahájením vlastního Muellerova šetření. Zatímco zpočátku bylo cílem zjistit také, zda kandidát (nyní prezident) Trump představuje ze zpravodajského hlediska hrozbu národní bezpečnosti Spojených států amerických, Muellerovo šetření se omezilo na čistě trestněprávní rovinu. Otázka tak zůstává dodnes oficiálně nezodpovězena: Je Donald Trump, se svými opakovanými ztrátami a bankroty, finančně zachraňovaný ruskou mafií napojenou na Kreml (jak to opakovaně doložili investigativní novináři zcela nezávislí na nějakém oficiálním vyšetřování) a tedy snadno vydíratelný, osobou způsobilou vykonávat nejvyšší ústavní funkci, nebo ne?

Další - a bezprostřednější - riziko pro Trumpa představují Muellerova zjištění ohledně prezidentova maření výkonu spravedlnosti během vyšetřování. Ta sama o sobě mohou postačit ke spuštění impeachmentu podle ustanovení čl. II., oddílu 4. ústavy, které hovoří o usvědčení "z velezrady, úplatkářství nebo z jiných těžkých zločinů a trestných činů".

Nejprve v roce 2016 přišel bezprecedentní ruský útok na americkou demokracii v podobě rozsáhlé dezinformační operace na sociálních sítích a kybernetického útoku na volební systémy klíčových států Unie. Nyní jde o bezprecedentní útok Kremlem podporovaného kandidáta na ústavní řád americké republiky.

Pokud by byli Američané při obraně ústavy stejně laxní jako Češi a včas se Trumpa nezbavili, dočkají se podobných konců, jako ve stále více "neliberální demokracii" mezi Aší a Horní Bečvou.

A stejně tak budou moci sledovat, jak si patologicky narcistní neúspěšný podnikatel v čele státu dorovnává zápornou bilanci svých firem přikrádáním z veřejných zdrojů.

0
Vytisknout
7842

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2019