Rusko možná v Libyi dosáhlo mezí svého vlivu

11. 3. 2020

čas čtení 4 minuty
Nedávné události naznačují, že Kreml nedokáže zvrátit rovnováhu sil tak rozhodujícím způsobem, jako to udělal v Sýrii, píše Neil Hauer.


Poslední polovina dekády přinesla opětovný vstup Ruska na Blízký východ, provedený mnohem rozhodněji než kdykoliv od rozpadu SSSR. Jak se Rusko snaží znova prosadit svůj vliv v regionu, kde kdysi bylo druhé hned za USA, Moskva využila z velké části úspěšné intervence v Sýrii k posílení svého postavení - a podepsalo nové politické a vojenské dohody se zeměmi od Egypta a Jordánska přes Irák, Turecko až po Írán.

Zdánlivě nezastavitelný vzestup a vyhlídky na to, že se Putinovo Rusko stane bona fide rivalem na Blízkém východě, vyvolaly poplach mezi americkými politiky a analytiky.

Avšak angažmá v Libyi si možná Moskva ukousla více, než kolik dokáže strávit.

V posledních třech měsících ruské zapojení v Libyi naznačuje, že Kreml nedokáže zvrátit rovnováhu sil tak rozhodně, jako v Sýrii - a co je horší, ruští politici to buď nevědí, nebo to vědět nechtějí.

Místo toho eskalují své zapojení a zvyšují tím šanci na vážné politické a materiální ztráty, s malými vyhlídkami na dosažení jakéhokoliv průlomu.

Po loňském zapojení stovek ruských žoldnéřů na podporu Libyjské národní armády Chalífy Haftara ruské ztráty na ozbrojeném personálu rostou. Investigativní web Meduza hlásí až 35 zabitých k říjnu 2019, jak mezi soukromými žoldnéři firmy Wagner, tak mezi žoldnéři na volné noze.

Ruská podpora LNA zostří rozkol mezi Ruskem a Tureckem. Turecko se rozhodlo podporovat v Libyi Vládu národní dohody, vyslalo vojenské poradce a 2 000 syrských bojovníků. Aliance mezi Moskvou a Ankarou, která byla pro Putina zásadní při konsolidaci zisků v Sýrii, je navíc po střetech kvůli Idlíbu na bodě zlomu.

Smrt vojáka ruské pravidelné armády Gleba Mostového v Libyi vyvolává řadu otázek ohledně zajímavých možností. V Sýrii Moskva nasazuje dva hlavní typy pozemních jednotek: Vojenské poradce pro vybrané prorežimní ozbrojené formace a síly zvláštního určení, které operují jako lehká pěchota, přičemž plní úkoly jako průzkum a předsunuté pozorování pro řízení dělostřelecké palby a leteckých úderů.

Protože nemáme zprávy o tom, že by Mostovoj, který byl 14. února pohřben v rodné vsi u kazašské hranice, byl příslušníkem nějaké jednotky zvláštního určení, musíme předpokládat, že šlo o "vojenského poradce". Pokud Rusko v Libyi opakuje syrskou strategii, smrt Mostového indikuje, že nedospívá ke stejným výsledkům. Dalším krokem by bylo vyslat síly zvláštního určení na podporu Haftara - v naději, že to zlomí pat.

Méně známým komponentem ruských sil v Sýrii jsou čtyři prapory severokavkazské vojenské policie. Každý z nich čítá zhruba 400 vojáků a ukázaly se zvlášť efektivními na zamrzlých frontách (umožňují přesunout mužstvo jinam) a při odstrašování jiných sil (např. Turků) od vojenských dobrodružství. Koneckonců nikdo nechce riskovat, že takto veřejně zabije ruské vojáky.

Moskva však nyní musí přijmout důležité politické rozhodnutí: Je připravena zapojit se do vysoce destruktivního urbánního válčení kvůli obsazení libyjského hlavního města?

Tripolis se dosud ukazuje být pro Haftarovy síly tvrdým oříškem. Měsíce selhávajících ofenziv ukázaly, že ani po přidání stovek ruských žoldnéřů Haftar zdaleka nestačí na převzetí území od provládních milic a na jeho udržení. V Sýrii velké zisky přišly teprve po měsících devastujících ruských náletů v městském prostředí.

Navzdory léta trvajícím bojům se Tripolis z velké části vyhnul osudu syrských měst. Na druhé straně Moskva čelila jen minimu důsledků za své akce kdekoliv, takže možná, že vyhlídka na srovnání Tripolisu se zemí není tak přitažená za vlasy.

Jak Rusko stále prohlubuje své zapojení v Libyi a hlasy mezinárodního odsouzení zůstávají neslyšitelné, pro Libyi z toho vyplývá jen jediné: Další krveprolití, další chaos a smrt.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9299

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2020