Vzdělávání v éře koronaviru

12. 3. 2020 / Vít Kučík

čas čtení 1 minuta

Celé roky moji známí z křesťanských rodin bojovali za možnost vzdělávat svoje děti doma. A voilà - celá Itálie na to najela plošně ze dne na den, jedním tahem pera...

Pro učitele je to zbrusu nová situace - zčistajasna jsou nuceni improvizovat, protože letitá rutina před tabulí a školními lavicemi najednou před obrazovkou tak docela nefunguje. V prvních dnech to řešili pouhým zadáváním úkolů přes WhatsApp; po několika dnech si zvykají a u svých dětí slyším regulérní výklad učiva.

Nejčastěji využívají Google Meet - či jak se to jmenuje. Tam třeba "promítají" nějaké slidy z PowerPointu, mluví do toho a žáci poslouchají výklad. Je možno i diskutovat, ale to naráží na technické problémy: někteří nemají webkamery a mikrofony, tak jejich přítomnost učitel vidí jen jako ikonu na ploše.

Mají regulérní hodiny, třeba od osmi do devíti matematiku a od deseti do jedenácti dějepis. Další technický problém je u sourozenců a domácností, které mají třeba jen jeden počítač, o který se sourozenci musí dělit.

Protože to může nastat i v Čechách, doporučil bych učitelům jedno hluboké zamyšlení, jak by si výuku ze dne na den mohli přeorganizovat na tento režim. Zda mají techniku s kamerou, mikrofonem a připojením na Síť.

A rodičům útěchu, že ty mobily, tablety a kompy, které jim tak lezou na nervy, když na nich svoje ratolesti vidí hodiny mastit hry, chatovat a mrhat čas, najednou najdou kouzelně pozitivní uplatnění...!

0
Vytisknout
9242

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2020