Londýnské momentky

23. 3. 2020 / Věra Broumová


Slunečná neděle je v Británii malý zázrak. V parcích se procházejí veselé skupinky. Cyklisté, pejskaři, běžci… Vše naprosto normální, dokud člověk nenarazí na první roušku, která uzemní jeho jarní nadšení.

Britové jsou velmi sebejistý národ. Nebo jde o jinou vlastnost…? Posuďte sami:


 

Vláda našla vysoce specifické řešení koronavirové otázky - stádní imunitu! Necháme běžet vše bez omezení a 70% populace, kterou virus neskolí, nás ochrání před druhou vlnou. Nutno podotknout, že reakce mezi prostým lidem, který byl poté masivně školen o “stádní imunitě” národním tiskem, byla jednoznačně nedůvěřivá. Známí mne zasypávali dotazy, co je na tom pravdy (vystudovala jsem virologii).

A tak jsem musela s tou pravdou ven - tento způsob na papíře udělá hezké grafy, ale s ohledem na stav NHS (státní zdravotní systém) znamená kolaps místního zdravotnictví. Stačí jen vyhledat pár čísel na internetu: 2 000 000 Britů nad 80 let, při úmrtnosti 15% jde o 300 000 ohrožených pacientů nad 80 let (nemluvě o dalších). V současné době disponuje NHS 165 000 lůžky. Na jedno lůžko minimálně pár těl.

Vláda se patrně také časem dopočítala, takže se situace rapidně mění. Ale Borise tady v Londýně nebere moc lidí vážně. Proto ty procházky v parku a před zavřením hospod poslední skupinové pařby.

Hromadná doprava - pořádná otrava, jak zpívá Jahelka. Tady se po vládním doporučení sociální izolace a omezení cest MHD, zavádějí zajímavé ekonomické úpravy. Metro hlásí propad pasažérů o 50% a velké finanční ztráty. Řešení? Nastoupíte do poloprázdného metra cestou do práce, popojedete zastávku, kde metro nečekaně končí. A kde na vás čeká dav sesbíraný z předchozích spojů. Pak všichni nastoupíte a mačkáte se, jako obvykle. Britové si stále na tradice potrpí. Vše je, jak má být. Žádná panika.


Ta propuká v obchodech. Dnes už koupíte balení devíti rolí toaletního papíru za £15 (430 Kč). Ano, “jsi-li správným Čechem, ne papírem, ale mechem” platí i tady. Nedostatek ovoce, zeleniny i vajec má i pozitivní dopady - my, zpovykaní Londýňané, se učíme na svých zahradách s pěstěnými trávníky sázet rajčata, salát, brambory.

Jedinými obchody s ještě slušnou zásobou surovin jsou polské “sklepy” (alias obchody). Prý mají několik dodavatelů. Ale vajíčka až za týden. Takže sháním slepice…

Krize v nemocnicích zuří zcela potichu (noviny zarytě mlčí). Pokud nemáte v rodině doktora či sestřičku, pak netušíte. Do té doby, než v prázdném obchodě potkáte naprosto vyčerpaného záchranáře, který marně hledá něco na svačinu. Už jede v kuse skoro dva dny. A ochranné pomůcky si půjčují s kolegou. Možná by se jim hodily po domácku šité roušky z Česka, přemýšlím.

Nakoupila jsem pár látek a po vzoru národní solidarity se chystám šít. Apel zdravotníků premiérovi se patrně asi nesetká s rychlou reakcí. Znáte to...

Lidé tady pomáhají zdravotníkům tak, že nakupují žádané potraviny a ponechávají je na vyhrazeném místě v nemocnicích. A také morální podporou.

Foto: Morální podpora: "Všem pracovníkům státního zdravotnictví na frontové liniii proti koronavirové pandemii. Děkujeme vám za vaši tvrdou práci."

Brzy uvidíme, jak moc to nebude stačit.

Z Londýna,

Věra Broumová



1
Vytisknout
3149

Diskuse

Obsah vydání | 25. 3. 2020