Rozhovor Britských listů 241. Byla jsem kosmopolitní zločinec v poststalinském Rusku

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jaké to bylo být Gruzínka a studovat technologii v Leningradě v padesátých letech? Jan Čulík hovoří s inženýrkou Linou Gvenetadze, odbornicí na elektroniku a švagrovou nedávno zemřelého spisovatele Ludvíka Vaculíka, o jejích zkušenostech ze studia v poststalinském Sovětském svazu, o životě v Gruzii a o tom, jak se seznámila se svým budoucím manželem Emilem Vaculíkem a jak se dostala do Československa. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. října 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Španělsko odsoudilo katalánské separatisty k dlouhým vězeňským trestům

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Foto: Demonstrace proti odsouzení katalánských politiků k dlouhým vězeňským trestům

Skotská premiérka Nicola Sturgeon:
Tito politikové byli odsouzeni za to, že usilovali o právo pro občany Katalánska pokojně rozhodnout o své budoucnosti. Každý politický systém, který vede k takto děsivému výsledku, vyžaduje naléhavou změnu. Myslím na ně, vyjadřuji s nimi a s jejich rodinami solidaritu.




Devět vedoucích katalánských politiků nebylo sice odsouzeno za organizaci "násilné vzpoury" během jejich úsilí před dvěma lety o nezávislost Katalánska, avšak byli odsouzeni k dlouhým vězeňským trestům za "protistátní vzbouření" a za "zneužívání veřejných finančních prostředků".

Americká ultrapravice zveřejnila ostudné video, na němž Trump násilně útočí na média

14. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Video, na němž Donald Trump střílí na novináře a své politické odpůrce, bodá je a brutálně na ně fyzicky útočí, bylo promítáno minulý týden na konferenci pro jeho stoupence v Miami.

Na konferenci protrumpovské organizace American Priority měli mluvit někteří vrcholní stoupenci Donalda Trumpa, včetně jeho syna Donalda juniora a jeho bývalé mluvčí Sarah Huckabee Sanders.

Senátní zpravodajský výbor: Rusko se již snaží ovlivnit volby v roce 2020

14. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Zprávy Republikány vedeného zpravodajského výboru Senátu konstatuje, že Rusko se již nyní snaží ovlivnit americké volby v roce 2020. A to navzdory tomu, že Trump a jeho spojenci v posledních měsících zesílili snahy podkopat zpravodajský konsensus, podle nějž se Rusko vměšovalo do prezidentských voleb v roce 2016, informuje Patrick Tucker.

Erdogana bohužel asi musíme jen prosit a poslouchat

14. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Dobře, říkám si: pojďme oslabit Erdoganovu pozici, abychom proti jeho invazi do severní Sýrie mohli něco dělat. Vezmeme si ty tři miliony uprchlíků do EU? Zapomněli jsme, že kancléřka Merkel, a není to tak dávno, jela prosit sultána, aby nám tu nikoho nepouštěl?

Já nevěřím Erdoganovi, že turecké vojenské operace v severní Sýrii provádí ze soucitu s uprchlíky, to ani náhodou. Dokonce se děsím toho, že kdyby ty lidi chtěl vskutku dostat na to území, tak jen zvýší jejich potřebu za každou cenu z Turecka utéct. Erdoganovi jednoznačně jde o boj s Kurdy, to je cíl a je tak nějak v souladu s dlouhodobou tureckou politikou.

Civilisté s holýma rukama jedou na tureckou frontu

13. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



Konvoje automobilů s kurdskými civilisty se vydaly proti turecké vojenské invazi směrem k turecké hranici, se slovy "Musíme se bránit". Otcové brali i nedospělé děti, informuje od syrské hranice reportérka Channel 4 News Lindsey Hilsum. Britský televizní tým je nesledoval dál, bylo to nebezpečné. Záběry kurdského novináře, který cestu konvoje dál vysílal na Facebooku, však ukazují, že na kurdské civilisty v automobilech zaútočila turecká letadla. Devět mrtvých. "Byli to ti, s nimiž jsem předtím na silnici hovořila? Nevím," konstatuje reportérka.

Kurdské jednotky ve snaze zachránit, co se dá, uzavřely spojeneckou dohodu s kriminálním režimem prezidenta Bašara Asada, jehož jednotky začaly obsazovat města v severovýchodní Sýrii. Jaké si vymínil podmínky od kurdského obyvatelstva, není známo.

Turecko se rychle proměnilo v darebácký stát, konstatuje v této reportáži další reportér Channel 4 News Jonathan Rugman.

 

Kurdové mají předat syrská města Manbídž a Kobane Asadovi

14. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Foto: Turecko v neděli bombardovalo město Ras al Airi


Více než 700 osob s vazbami na Islámský stát uprchlo z vazebního tábora v severovýchodní Sýrii, zatímco kurdské jednotky, které dosud tuto oblast ovládaly, dosáhly dohody s Asadovým režimem ve snaze zastavit krvavou, pět dní trvající ofenzívu Turecka.

Kurdští bojovníci ovládající region Rojava mají podle dohody vyjednané Ruskem předat města Manbídž a Kobane Damašku, uvedli činitelé v neděli večer.

Hospodaření OSBL za září 2019

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

V září 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 175,04 Kč, výdaje byly 84 130,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Kolaps amerického postavení v Sýrii začal za Obamy

14. 10. 2019

čas čtení 7 minut

Jinými slovy, PKK splňovala dvé klíčové Obamovy politické touhy: Vyhnout se urážce Íránců a přímé účasti amerických jednotek v bojích. Byl to proxy, který Asadovi neškodil.

   

Počátek třetí turecké inkurze do Sýrie označované "operace Pramen míru" a zaměřené na oblasti východně od Eufratu představuje kulminaci americké politiky zahájené za minulého prezidenta Baracka Obamy, v níž USA pokračovaly za Donalda Trumpa, píše Kyle W. Orton. Tím se nestává o nic méně tragickou pro nevinné polapené uprostřed zmatku. Znamená to však, že emotivní pózování na sociálních médiích a pokusy představitelů z dob Obamovy éry svalit vinu za syrskou katastrofu na Trumpa jsou ještě grotesknější než obvykle.

Barnier: Vyjednávání s Británií o brexitu nejdou dobře

14. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Aktualizace: Šéfové EU sdělili Borisi Johnsonovi, že je nemožné uzavřít dohodu o brexitu před summitem EU tento týden (koná se ve čtvrtek a v pátek), což znamená, že Johnson dohodu nebude moci předložit Dolní sněmovně na jejím mimořádném zasedání v sobotu. Podle tzv. "Bennova zákona" musí Johnson, pokud do čtvrtka 27. září neuzavře s Bruselem dohodu o brexitu, oficiálně zažádat Brusel o odklad, aby nedošlo k divokému brexitu. ZDE 


* * *

O víkendu se při vyjednávání Londýna s Bruselem o dohodě o brexitu nepodařilo dosáhnout dohody a evropská hlavní města nyní usuzují, že bude zřejmě nemožné, aby Británie odešla z EU do 31. října 2019 na základě dohody.

Ve své informaci sedmadvaceti evropským velvyslancům v neděli večer varoval hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier, že rozhovory budou zřejmě muset pokračovat i po nadcházejícím summitu EU, který začíná ve čtvrtek. Do toho dne mělo být všechno dojednáno.

Volby primátora v Budapešti vyhrál kandidát opozice

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



Po sečtení 74 procent hlasů vedl v primátorských volbách v Budapešti kandidát opozičních stran  Gergely Karacsony 50.1% hlasů  nad Orbánovým kandidátek Istvánem Tarlosem, který získal 44.8% hlasů. Nedlouho poté přiznal Tarlos porážku.

Vypadalo to, že opoziční strany vyhrají primátorské volby v asi deseti z třiadvaceti největších maďarských měst v maďarských komunálních volbách. V roce 2014 tam získaly jen tři primátorská křesla.

Účast v nedělních maďarských komunálních volbách byla téměř 50 procent, téměř nejvyšší účast v místních volbách od návratu Maďarska k demokracii r. 1990.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Proturecké jednotky v Sýrii popravily devět civilistů

13. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Foto: Hevrin Khalaf, zavražděná kurdská politička


Vojenské jednotky bojující v invazi Turecka do severní Sýrie ovládané Kurdy  usmrtily devět civilistů včetně známé kurdské političky.

Tito civilisté byli usmrceni na silnici  nedaleko syrsko-turecké hranice. Byli vytaženi ze svých automobilů a popraveni. Popravy byly natočeny na mobilní telefony a zveřejněny. Vyvolává to obavy z etnického vraždění v této oblasti.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Turecko má legitimní bezpečnostní obavy, ale musí vojenský zásah v Sýrii udržet omezený

14. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

V dubnu 2016 během slyšení před senátním výborem pro ozbrojené síly tehdejší americký ministr obrany Ashton Carter pod tlakem senátora Lindseye Grahama připustil, že YPG je pobočkou PKK, skupiny uznané za teroristickou organizaci Spojenými státy a Evropskou unií.

Komentář amerického ministra zahraničí Mike Pompea z 10. října, že "Turci mají legitimní bezpečnostní obavy" na hranici se Sýrií, ostře protiřečí tomu, co se ve Washingtonu a dalších hlavních městech má za samozřejmé, píše analytik Atlantické rady Matthew Bryza.

Polsko: Podle průzkumů u východů z volebních místnostní zvítězila strana PiS

13. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Z průzkumů, provedených u východů z volebních místností soukromou televizí TVN, získala v nedělních polských všeobecných volbách polská vládnoucí strana Právo a spravedlnoset 43.6% hlasů, což by znamenalo, že bude mít 239 ze 460 parlamentních křesel.

Opoziční Občanská koalice, liberální středopravicové seskupení, by mělo získat 24.1%, a tedy 130 parlamentních křesel, což by vyloučilo možnost vládnoucí koalice s opozičními stranami.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Syrský režim vyslal vojáky do oblasti, kde probíhá turecká protiteroristická operace

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Asadova armáda rychle převzala kontrolu nad oblastmi, které dosud spravovala kurdská administrativa v Rojavě.

Asadův režim pronásleduje množství Kurdů. Jak nyní přebírá jeho režim kontrolu nad kurdskými oblastmi, množství kurdských aktivistů bude nyní chyceno, uvězněno a mučeno. A co se týče zahraničních věznů z Islámského státu, které nyní přebere Asadova vláda, západním vládám to vadit nebude. Můžou si nad nimi umýt ruce a říci, že Asadův režim je legitimní vládou v Sýrii a západní země s ní nemají žádné diplomatické styky.


Níže uvedené informace jsou z tureckého tisku:

Vojáci syrského režimu se vydali na sever, aby konfrontovali probíhající tureckou protiteroristickou operaci, oznámila v neděli syrská státní televize.

Asadova armáda přesune na kurdská území "dvě divize"

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

V příštích několika dnech budou dvě divize syrské armády rozmístěny v Hasace (včetně Kámišlí) a Dajr-az-Zauru v rámci dohody mezi SDF a Damaškem. Operaci velí brigádní generál Suhajl al-Hasan, informuje zpravodaj arabské BBC Feras Kilani. 

Asadisté postupují na město Manbídž

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Syrská armáda odpoledne dorazila do okolí města Manbídž drženého dosud silami SDF. Město patří k dlouhodobým cílům turecké operace v Sýrii. Zpravodajská síť NPA potvrzuje vstup režimních sil do obcí al-Farat, Arab Hassan, al-Dandalíja a al-Džamúsíja v odhadované vzdálenosti 70 km od Manbídže. 

Asadovy jednotky "po dohodě s SDF vstoupily do města Hasaka"

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Síly režimu Bašára Asada po dohodě se Syrskými demokratickými silami (vojenskými jednotkami, které kontroluje kurdská strana PYD a její vojenské křídlo YPG - KD) v neděli vstoupily do většiny čtvrtí města Hasaka na severovýchodě Sýrie. 

Při sotobní akci Extinction Rebellion blokující magistrálu zatkla policie nejméně 125 lidí

13. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Rádi bychom uvedli na pravou míru nepřesné informace o sobotní akci Extinction Rebellion zveřejněné v některých médiích, upozorňuje Extinction Rebellion.

Ve zprávách je uváděno, že "Protestu se podle policie zúčastnilo 40 až 50 aktivistů."

Tato informace je velmi nepřesná, podle fotografií lze prokázat, že blokády se zúčastnilo a bylo zadrženo minimálně 125 osob všech věkových skupin.

Pokryjte téma klimatické krize, vyzývá média hnutí Extinction Rebellion

13. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Tisková zpráva Extinction rebellion


V pátek  11. 10. 2019  hnutí Rebelie proti vyhynutí - Extinction Rebellion pořádalo recesistické vysílání před vstupem do budovy zpravodajství České televize. Chěli tím upozornit na fakt, že média mají v rukou odpovědnost za informování o nejpalčivějším tématu současnosti – klimatické krizi.

Abychom mohli situaci klimatické krize začít řešit, je nutné, aby si společnost problém uvědomovala v celé jeho šíři. Média tak mají v rukou moc posunout veřejnou debatu.

Věc Peter Handke: Nobelova cena, která zneuctila obětí genocidy

13. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Takže nejvyšší literární ocenění bylo uděleno spisovateli, který popírá existenci koncentračních táborů, které bylo mou proklatopu ctí objevit roku 1992 v Bosně, spisovateli, kterou vychvaloval Slobodana Miloševiće, vedoucí osobnosti hurikánu násilí, jehož byly ty koncentrační tábory součástí, a zpochybňuje masakr ve Srebrenici r. 1995, píše reportér deníku Guardian Ed Vulliamy.

Peter Handke je apologeta genocidy, k níž došlo za našich životů, v srdci Evropy. Říká jedno, zatímco zem na Balkánu vydává své masové hroby. Zatímco Handke nabízí své názory, kosti jsou fakta.

V Británii roste mezi poslanci podpora pro druhé referendum o brexitu

13. 10. 2019

čas čtení 2 minuty


Foto: Zoufalci z vedení extremistické protestantské severoirské strany DUP. Jejich výrazy mluví výmluvně o tom, co je to za lidi



Aktualizace: V neděli v televizním rozhovoru odmítl šéf Labouristické strany Jeremy Corbyn představu, že by Labouristická strana podpořila druhé referendum o brexitu. Chce všeobecné volby, které však v důsledku své obrovské nepopularity v zemi prohraje. Corbyn stále prosazuje, proti vůli četných vedoucích představitelů Labouristické strany, cosi, čemu říká "labouristický brexit". V  sobotu řekl labouristický stínový ministr pro brexit Keir Starmer, že Labouristická strana bude požadovat druhé referendum o brexitu, Corbyn to nyní odmítl. ZDE   

* * *

Proevropští poslanci britské Dolní sněmovny se v sobotu vyslovili, že začínají mít ve sněmovně dostatečnou podporu pro nové referendum o brexitu, poté, co znovu vznikly pochybnosti o tom, zda se Borisi Johnsonovi podaří vyjednat takovou dohodu o brexitu s EU, kterou by parlament schválil.

Angličtí idioti v Praze

13. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Angličané ve fotbale prohráli. Nicméně angličtí fanoušci zahájili potyčky s policií. Zde vyvěšují transparent.


Turecko: YPG je teroristická organizace

12. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Gulnur Aybet, vysoká poradkyně prezidenta Erdogana: YPG, což je totéž jako PKK, což je teroristická organizace, za kterou ji považují Spojené státy i Evropská unie, útočí na naše civilisty každým dnem. Už dál nemůžeme tolerovat tento terorismus a jsme ochotni spolupracovat se svými spojenci ve snaze eliminovat tuto velmi vážnou bezpečnostní hrozbu na našich hranicích, ale ono to nefungovalo. Takže nakonec jsme museli vzít věci do vlastních rukou podle článku 51, což je naše právo na sebeobranu státu.

Moderátor:
Problémem je, vy jim říkáte teroristé. Jiní lidí říkají, že vy do toho koridoru teroristy vpouštíte. Protože bojovníci Islámského státu jsou propouštěni. Vy umožňujete terorismus v Sýrii už dlouhá léta.

Gulnur Aybet:
Odkud máte tyto informace?

Moderátor:
No, vy s těmi organizacemi spolupracujete, pouštíte je přes hranice -

Gulnur Aybet: To jsou strašlivé lži, to nemůžete říkat! Ne. Ne! Poslouchejte -

Moderátor: Je proti vám stejně tolik obvinění jako proti druhé straně. Musíte také poslouchat mou otázku. Takže to, co říkám, je: Jestliže pouštíte do té oblasti bojovníky ISIS, čeho tím chcete dosáhnout?

Gulnur Aybet: To je lež. My jsme země, která trpí terorismem od ISIS více než jakákoliv jiná země. My jsme ta jediná země, která sama  zlikvidovala terorismus ISIS v severní Sýrii daleko více než jakákoliv jiná země. Očistili jsme 2000 čtverečních kilometrů v severní Sýrii od ISIS. Trpěli jsme více útoky od ISIS než jakákoliv jiná země.

Moderátor:
Hrajete to na obě strany, a to je fakt.

Gulnur Aybet: Je od vás nesmírně neférové šířit tyto lži, že tam pouštíme bojovníky Islámského státu. To je naprosto ostudné. Nemůžete bojovat proti jedné teroristické organizaci vyzbrojováním jiné teroristické organizace. Tato strategie USA musela dopadnout špatně. Která začala za předchozí americké vlády. A to, co se nyní děje v Americe, bezpečnostní politická situace v naší zemi se tam stává obětí tamějších domácích politických bojů. A co se týče Evropanů, ti už dlouhá léta s touto teroristickou organizací sympatizují a nechtějí vnímat fakta.




Peter Handke: Mezinárodní idiot roku

11. 10. 2019

čas čtení 4 minuty


Dvacet let předtím, než získal Peter Handke Nobelovu cenu za literaturu, se mu dostalo jiného ocenění, píše deník Guardian. Spisovatel Salman Rushdie ho jmenoval druhým "největším idiotem roku" za jeho vášnivou apologetiku "genocidního režimu Slobodana Miloševiče".  (Prvním největším idiotem roku byl tehdy podle Rushdieho herec Charlton Heston, zbraňový lobbista).

Peter Handke, rakouský dramatik, jehož slovinský původ ho během balkánské války přivedl k zuřivému nacionalismu, tvrdil veřejně, že se muslimové v Sarajevu zmasakrovali sami a pak z toho podvodně obvinili Srby, a popíral genocidu ve Srebrenici. Ještě v roce 2006 se Handke účastnil Miloševičova pohřbu.

Jak české univerzity neumějí získávat soukromé peníze

12. 10. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 5 minut

Na úplný okraj kauzičky Home Credit-Univerzita Karlova.

Je jedna věc, kterou naše univerzity dělají totálně blbě (a propadají za velkými světovými ústavy o mnoho, mnoho pater), a tou je fundraising, tedy získávání peněz z soukromých zdrojů.

Číslo dne je 46.7 miliard dolarů, hodně přes bilion čili tisíc miliard korun. Takovou částku získávají světové univerzity ze soukromých zdrojů ročně; světoví lídři jako je Harvard nebo Stanford získávají sami přes miliardu, a ještě třicátá univerzita v žebříčku získává ze soukromých zdrojů více než je kompletní rozpočet (!) Univerzity Karlovy.

Boris Johnson udělal ohledně brexitu dramatický obrat o 180 stupňů

12. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

John Crace: Vysvětlení dohody o brexitu. Celá Británie odejde z Evropské celní unie. Pak, až se nikdo nebude dívat, se Severní Irsko nenápadně do Evropské celní unie vrátí a začne tomu říkat Celní partnerství.



Po středečním tříhodinovém jednání Borise Johnsona s irským premiérem Leo Varadakarem v severní Anglii  vychází nyní najevo, že Boris Johnson udělal Irské republice a Evropské unii podstatný, dramatický ústupek. Souhlasí nyní, že na irském ostrově nesmí být mezi Severní Irskem a Irskou republikou žádná celní hranice. Je to klíčový ústupek a je velká otázka, zda s tím Dolní sněmovna bude souhlasit.

Kurdové požadují proti Turecku vojenskou pomoc z Evropy. "Jinak se budeme muset obrátit na Asada a do Moskvy"

12. 10. 2019

čas čtení 6 minut

Evropské země, které ukončily vývoz zbraní do Turecka kvůli invazi do Sýrie:


Jonathan Rugman, Channel 4 News, na turecko-syrské hranici: Přicházejí první zprávy o zvěrstvech - popravách - páchaných arabskými jednotkami, podporujícími Turecko v Sýrii. Pokud budou potvrzeny, Ankara dál ztrácí kontrolu nad tímto příběhem a uvalení sankcí na Turecko je o to pravděpodobnější.

Lindsey Hilsum, Channel 4 News, Kamišli, severní Sýrie: Není to jen bombardování, co hluboce znepokojuje lidi na syrské straně hranice, znepokojuje je i rychlý nárůst terorismu. Turecká média oznámila, že turecké jednotky nebo zástupné arabské jednotky, které bojují na straně Turecka, ovládly silnici M4. To je hlavní silnice vedoucí od východu k západu. Je asi třicet kilometrů od hranice, na syrské straně. Na té silnici dnes došlo k atentátu. Velmi prominentní kurská politička a aktivistka za práva žen byla na té silnici usmrcena. Musel to být útok buňky Islámského státu. Protože když kurdské jednotky za podpory svých spojenců, Británie, USA, Francie, koalice, porazily letos v březnu islámský chalífát, někteří bojovníci Islámského státu odešli do ilegality. A turecká invaze je teď okamžikem pro ně, kdy se znovu objevují a páchají spoušť. Takže není překvapivé, že kurdské jednotky a jednotky dalších národností, nejsou to jen Kurdové, jsou to i Arabové, syrští křesťané a tak dále, dnes večer říkají, že jestli Amerika nepomůže, jestliže Británie nepomůže, obrátí se o pomoc do Damašku a do Moskvy.






Lindsey Hilsum: Tohle způsobil Trumpův telefonát Erdoganovi. Syrští Kurdové se nyní zřejmě obrátí o pomoc k Asadovi a k Putinovi.

Velitel kurdských jednotek v Sýrii americkému činiteli: Potřebuju vědět, jestli jste schopen ochránit mé lidi a zastavit toto bombardování nebo ne. Jestliže ne, musím se dohodnout s Ruskem a se syrským režimem a pozvat jejich letadla, aby náš region ochraňovala.
Zatímco EU, Spojené státy, Rusko, Írán a arabské země vyjadřují své různé námitky proti turecké invazi do severní Sýrie, všichni tito hráči v nové situaci hledají pro sebe výhodu anebo možnost, jak situaci ovlivnit. Představitelé Evropské unie nyní platí velkou cenu za své dosavadní pokusy normalizovat Erdoganovo autoritářství. Jeho poslední akce dokazují, že Erdogan není demokrat, není spojenec a není přítel.

Polemika s Karlem Dolejším

Kulatý čtverec americké zahraniční politiky?

11. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Nechápu, proč by někdo nemohl schvalovat setrvání symbolického amerického kontingentu v severovýchodní Sýrii, dokud se  tamním Kurdům a jejich spojencům nedostane bezpečnostních záruk, a zároveň nemohl systematicky kritizovat americké zahraniční intervence. Vždyť i mezinárodní instituce obviňují USA ze spáchání válečných zločinů v Sýrii. Podíl Bílého domu na syrské tragédii, kde žádný z relevantních aktérů nemohl zůstat andělsky nevinný, se dá vystopovat nejpozději v roce 2012. Kritikové americké přítomnosti rovněž argumentují, že americké vojenské operace v této zemi nebyly autorizovány Kongresem.

Mohou oceány změnit průběh klimatické krize?

11. 10. 2019

čas čtení 4 minuty

Oceány pomáhají planetu ochlazovat pohlcováním oxidu uhličitého. Odhad velikosti pohlceného objemu závisí na výpočtu proudění oxidu uhličitého nad a pod mořskou hladinou toto proudění je z velké části ovládáno turbulencí - relativním pohybem a mísením vzduchu s vodou na mořské hladině. Podle nového výzkumu jsou každoročně do oceánu uloženy tři gigatuny uhlíku, což představuje asi třetinu emisí způsobených lidskou činností.

Dva ruští společníci Rudyho Giulianiho zatčení v USA za podvody při předvolební kampani

11. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Lev Parnas and Igor Fruman, dva společníci Trumpova právníka Rudyho Giulianiho, oba Američané ruského původu, kteří jsou vyšetřování v rámci příprav Trumpova impeachmentu, byli ve středu zatčeni na letišti ve Washingtonu, kde měli oba jednosměrnou letenku k opuštění USA. Čelí čtyřem trestným činům v souvislosti v porušováním amerických předpisů pro předvolební kampaň a pro financování Trumpovy prezidentské předvolební kampaně ze zahraničních zdrojů.

Nobelovu cenu míru dostal etiopský premiér Abij Ahmed

11. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

 


Za nového etiopského premiéra vzniká po dlouhých letech autoritářství a státní brutality v Etiopii demokracie. Ukončil více než dvacet let trvající válku se sousední Eritreou. Z prohlášení Nobelova výboru:

"I když v Etiopii zůstává udělat ještě mnoho práce, Abij Ahmed zahájil důležité reformy, které dávají mnoha občanům naději na lepší život a jasnější budoucnost. Strávil prvních 100 dní jako premiér tím, že zrušil v zemi výjimečný stav, udělil amnestii tisícům politických vězňů, zrušil cenzuru médií, legalizoval zakázané opoziční organizace, propustil vojenské i civilní předáky, podezřívané z korupce a podstatnou měrou zvýšil vliv žen v politickém a komunitním životě Etiopie. Také přislíbil, že posílí demokracii uspořádáním svobodných a spravedlivých voleb.

Účastní se také mírových vyjednávání a procesu smíření ve  východní a v severovýchodní Africe. V září 2019 se svou vládou aktivně přispěl k normalizaci diplomatických vztahů mezi Eritreou a Džibuti po mnoha letech politického nepřátelství. Je prostředníkem při vyjednávání mezi Keňou a Somálském v jejich sporu o námořní oblast. V Súdánu se vojenský režim a opozice vrátily k vyjednávacímu stolu. Premiér Abij hrál klíčovou roli v tomto procesu.

Etiopie je země mnoha různých jazyků a národů. V poslední době byly oživeny staré etnické spory. Podle mezinárodních pozorovatelů je vyhnáno z domovů až tři miliony Etiopanů. Kromě toho je v Etiopii asi další milion uprchlíků ze sousedních zemí. Jako premiér usiluje Abij Ahmed o smíření, solidaritu a sociální spravedlnost. Mnoho problémů však zůstává neřešeno. Bezpochyby si mnozí myslí, že jsme letošní cenu udělili příliš brzo. Avšak norský výbor Nobelovy ceny je přesvědčen, že úsilí Abije Ahmeda si zaslouží uznání a podporu."


Facebook dovoluje Trumpovi si platit lživé předvolební reklamy

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

CNN: "Debata ohledně rozhodnutí Facebooku dovolit, aby kampaň za znovuzvolení prezidenta Trumpa platila za zveřejňování lživých reklam na této platformě shrnuje zásadní problematické morální, společenské i občanské otázky, které pronásledují Facebook už od roku 2016."


Zabíjení a zohavování dětí při turecké invazi do Sýrie

11. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Šrapnel utrhl osmileté holčičce nohu, jejího dvanáctiletého bratra zabil. Jsou z arabské, ne kurdské rodiny. Z kurdských vazebních středisek utíkají bojovníci Islámského státu. V městě Kamišli spáchali obrovský bombový atentát.

(Český překlad je pod reportáží.)

 

Lindsey Hilsum: Tohle se vyvíjí přesně tak, jak mnozí očekávali. Takže jak začalo Turecko útočit, Kurdové už nejsou schopni zvládat všechna ta vazební střediska, kde zadržují ty velmi nebezpečné vězně z Islámského státu. Pět z nich uteklo, jsou kdesi mimo, někde tady, protože uprchli v Kamišli. A pak je tu tábor jménem Al Hol, kde je zadržováno asi 70 000 vězňů většinou z ISIS, převážně žen, na těchto záběrech průmyslových kamer je vidíte, jak se některé z nich snaží utéci. Také údajně povstaly, došlo k pokusu zaútočit na stráže, není to poprvé, co se to stalo, ale tyto věci se stávají stále častěji, jak se situace destabilizuje.

Takže tu máme útoky na hranicích. Kurdové a Turkové bojují. Máme tu nebezpečnou situaci ve vězeních a v táborech. A zvýšenou nestabilitu tady v hlavním městě tohoto regionu, Kamišli. A diváci mohou shledat záběry v mé reportáži znepokojujícími, hned od samého začátku.

Reportáž: Včera si Sára hrála na ulici. Tak opatrně jako každé osmileté dítě kdekoliv. Až do tří hodin odpoledne. Kdy ji a jejího staršího bratra Mohammeda zasáhla střela z minometu. Její příbuzní jí sedí v nemocnici u postele. Její dědeček je v šoku. Její sestřenice plná strachu. Není divu. Sáře bylo nutno amputovat pravou nohu nad kolenem. Levá je plná šrapnelu.

Maminka: Nevím, co se s ní stane. Budeme ji muset odvézt domů a promluvit o její situaci.

Reportérka: Nevím, jestli jí řekli, že její bratr Mohammed je mrtvý. Bylo mu dvanáct. Muži z rodiny sedí venku a truchlí. Otec obou dětí, příliš plný smutku, než aby dokázal cokoliv říct.

Tahle rodina jsou náhodou Arabové, ne Kurdové. No a co? Obětmi byly děti. To je všechno.

Babička pláče: Říkají, že to je boží vůle, ale Panebože, co jsme udělali špatně?

Zdá se, že jejich hříchem bylo, že bydleli v Kurdy spravované oblasti. Alespoň v očích prezidenta Erdogana.

Lidé nám chtěli ukázat, co se stalo. Byla to náhodná střela z minometu. Odpálená z druhé strany hranice, anebo možná jejich syrskými stoupenci.  Není jasné, co mohlo být cílem.

Muž: Tady v té oblasti není žádná armáda. Všichni lidé tady jsou civilisté. Není tady ani jediný voják.

Reportérka: V Kamišli byl do tohoto týdne klid. Válka skončila. Lidé se odvažovali doufat, že mír potrvá.

Tohle byla scéna dnes. Po obrovském výbuchu v jiné části města. Nejprve si lidé mysleli, že je to další minometná střela. Útoky tu trvají už tři dny.

My jsme sem dorazili asi o hodinu později. Když se kouř začal rozptylovat a škody začaly být zjevné. Tohle nebyla raketa, ale bomba v automobilu. Vozidlo, v kterém byla, bylo zcela zničeno.

Tohle je úplně ve středu Kamišli. Lidé nevědí přesně, co se stalo. Došlo k explozi, říkají. A vidíte, že to muselo být obrovské. Město Kamišli bylo v míru. Lidi se teď bojí dvou věcí. Bojí se útoků z Turecka a bojí se, že tu jsou spící buňky Islámského státu. Bombu v automobilu pravděpodobně odpálili bojovníci z ISIS, kteří šli do ilegality, když byl chalífát poražen. Teď jsou kurdské jednotky nuceny bojovat proti Turecku, nemají čas na chytání teroristů.

Muž: "Chceme, aby Evropa slyšela náš hlas. A Trump, který nás opustil, bojovali jsme proti Daeši po boku jeho vojáků, a teď se na nás vykašlal."

Reportérka:
Vědí, že nemohou Turecko porazit sami.

Mladík: "Oni mají letadla a ty my nemáme. Lidé nám musejí pomoci. Musíte nás zachránit. Potřebujeme Ameriku. Pokud budeme mít Ameriku, nepotřebujeme nic jiného v této zemi, ano."

Reportérka:
Ale oni Ameriku už nemají. Mají chaos, který vyvolal americký prezident. Který řekl, že už má zuby nekonečných válek, a tak odsoudili lidi v severovýchodní Sýrii k další válce a teroru.

* * *
Reportérka: Podle nejnovějších informací byli při tom útoku bombou v automobilu usmrceni tři lidé a devět jich bylo zraněno. A Islámský stát za ten útok nyní přijal odpovědnost.

Myslím, že je nutné pochopit, že tohle nebylo nevyhnutelné. Byla jsem tu v březnu, kdy kurdské jednotky, za podpory Američanů, Britů a Francouzů porazily chalífát. A podařilo se jim tu udržet stabilitu. Byl tu zákon a pořádek. Zajali všechny ty extremisty a uvěznili je. A od té doby zoufale žádali o pomoc ve snaze udržet tu zákon a pořádek. Aby udrželi kontrolu nad těmi tábory. No, nyní, díky prezidentu Trumpovi a prezidentu Erdoganovi, už není naděje, že se jim to podaří. Je obtížné pochopit, co si Turecko myslí, že tu vlastně bude dělat. Myslí si, že to tady budou okupovat? Toto byl region, který měl vládu a správu. Okupace této oblasti by vyžadovala obrovské množství zdrojů a obrovské množství útlaku. Daleko pravděpodobnější je, že tu vznikne více chaosu a potrvá to možná týdny, měsíce či roky.

750 stoupenců Islámského státu uprchlo po turecké invazi z kurdského vazebního střediska

13. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Foto: Tři britští sirotci v kurdském koncentračním táboře pro stoupence Islámského státu

Tým BBC v táboře nalezl tři britské sirotky, které do Sýrie před pěti lety přivezli z Londýna jejich rodiče, ale v následných bojích oba přišli o život.

(Video, níže, od 1.47) Když jsme byli v Baghouzu, bydleli jsme ve stanech. A nebylo tam moc jídla. Dopoledne bombardovali. Vybombardovali jeden stan. Pak nám řekl táta, abysme vylezli, abysme si rychle vzali důležité věci a vylezli. Než stan začne hořet. Vzali jsme si věci a šli jsme. Bombardovali tolik, že jsme museli utíkat. Seděli jsme na jednom místě. Kde strašně bombardovali. A pak jsme šli po jedné takové velké hoře. Šli jsme po vrcholu a pak jsme šli dolů. Tak jsme si sedli a můj bratr řekl, že se půjde podívat, kde je táta. A maminka řekla, dobře, jdi se podívat. Tak šel. Chtěli jsme si zabalit věci a jít, ale přiletělo letadlo a bombardovalo. Tak maminka umřela, můj nejmladší bratříček taky, můj malý bratr a moje sestra. A pak, a pak to všude kolem hořelo, tak jsme museli utéct. Byl tam takový domeček a velká hora, kde bylo plno prachu a za ním byli všichni mrtví. Před námi byli všichni ti lidi, kteří nebyli zabití, jiní lidi. A pak jsem viděla bratra, jak jde nahoru, utíkal nahoru, protože věděl, že je tam maminka mrtvá. Ale našel jen to, že tam padaly bomby a střílelo se. Tak dál utíkal dolů a když utíkal, tak ten domeček se rozpadl a všechno začalo hořet, tak on umřel.

Nejméně 750 lidí s vazbami na Islámský stát uprchlo z vazebního tábora v severovýchodní Sýrii. Vede to k obavám, že turecká invaze proti kurdských jednotkám povede k obnovení síly teroristického Islámského státu.

249 žen a 700 dětí z "chalífátu" Islámského státu, zadržovaných ve vazební jednotce táboru v Ain Issa začalo panikařit a bouřit se, poté co do blízkosti tábora začaly létat turecké střely. Kurdské stráže z tábora uprchly.

Trump: Kurdové nám nepomohli v Normandii za druhé světové války

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Donald Trump: "Kurdové nám nepomohli v Normandii, nepomohli nám za druhé světové války."

Navzdory tomu, že pomohli porazit Islámský stát,  Trump argumentoval, že Kurdové "nijak nepomohli USA za druhé světové války."

Varoval také tureckého prezidenta Erdogana, že "zničí" ekonomiku Turecka, pokud po odchodu amerických jednotek ze Sýrie bude turecká ofenzíva proti Kurdům eskalovat.

Je to pěkné povzbuzení Vladimíra Putina, aby provedl invazi do střední Evropy, poznamenává Jan Čulík. Trump si jistě v takovém případě vymyslí nějaké vysvětlení, kdy Češi Americe "nepomohli".

Proto je nesmírně důležitá pro ČR  Evropská unie.


Co dělá Turecko v Sýrii? Je to staré známé etnické očišťování

11. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Reportérka Channel 4 News Lindsey Hilsum z turecko syrské hranice v syrském městě Qamislhi:

Chci jen říct jednu věc ohledně toho, co řekl prezident Trump. Řekl, že se Kurdové neúčastnili vylodění v Normandii. Je mi líto - Kurdové bojovali v Iráku po boku Britů během druhé světové války proti pronacistickému puči. Kurdové bojovali na straně Západu. A jak mi jeden Kurd právě teď sdělil, "Zase jednou jsme my Kurdově byli hozeni vlkům."

Dověděli jsme se, že jednotky spojené s Tureckem nyní ovládly nejméně sedm vesnic, přímo tam na hranici. Kdo jsou tyto jednotky? Jsou to Arabové, jsou to Syřané, říkali si Svobodná syrská armáda. Dříve bojovaly proti Bašaru Asadovi. Teď je ale vycvičilo a vyzbrojilo Turecko. A Turecko je používá pro boj proti jeho vlastním nepřátelům, Kurdům. A co se snaží Turecko udělat? No, je pro to starý známý výraz: etnické očišťování. Preziden Erdogan chce přesunout syrské uprchlíky do této pohraniční oblasti. A to by vytvořilo nárazníkovou zónu mezi Kurdy na turecké straně - proti nimž bojuje - a Kurdy na této straně, na syrské straně. Proto Erdogan bombarduje civilní oblasti. A jak jsme my viděli dnes, desetitisíce Kurdů prchají ze svých domovů.




Turecké etnické očišťování zjevně podporuje i Andrej Babiš:



Europoslanci z Farageovy Brexit Party hlasovali proti opatřením na neutralizaci ruské propagandy

11. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Nigel Farage a jeho europoslanci z euroskeptické ultrapravicové Brexit Party hlasovali v Evropské parlamentě proti novým opatřením Evropské unie, jejichž cílem je neutralizovat "vysoce nebezpečné" dezinformace z Ruska.

Farageovi europoslanci hlasovali proti rezoluci Evropského parlamentu, která požaduje modernizaci a  zvýšení efektivity protipropagandistické jednotku EU East StratCom a podporu pro veřejnoprávní média.

30518

Má Brno koule vyhlásit stav klimatické nouze?

11. 10. 2019 / Lukáš Stříteský

čas čtení < 1 minuta

Členové hnutí Rebelie proti vyhynutí se tento týden před brněnským orlojem, nechvalně proslulým svým tvarem, zeptali svých spoluobčanů: "Má Brno koule vyhlásit stav klimatické nouze?" Během tohoto happeningu sbírali rebelové podpisy k výzvě pro brněnské zastupitele ohledně vyhlášení stavu klimatické nouze. Výzvou se radnice bude muset ze zákona zabývat, pokud se nasbírá alespoň 2500 podpisů. Stav klimatické nouze již v České republice vyhlásila Praha 7 a mnoho zahraničních měst.

Klimatolog Alexandr Ač k tomu dodává: “Oceňuji, že Brno schválilo akční plán snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 40 procent, ale bohužel to nestačí. Co potřebujeme, je usilovat o co nejbližší termín uhlíkové neutrality. Vyhlášení stavu klimatické nouze by pak všechny obyvatele města pravdivě seznámilo s tím, v jak vážné situaci se dnes nacházíme.”

21627