Británie je vážně ohrožená fašismem

12. 5. 2019

čas čtení 6 minut

Nigel Farage: Myslím, že 23. května zažijete velké překvapení. Ani si to nedovedete představit.

Společnost BBC je v těchto dnech ostře kritizována za to, že doslova vytvořila "celebritu" Nigela Farage, jemuž dává neustále vysílací prostor. Naposledy byl v televizi BBC ve čtvrtek, nyní znovu v neděli dopoledne v diskusním pořadu Andrewa Marra. Chová se tak arogantně jako budoucí Adolf Hitler... Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění bude Farageovu Brexit Party - bez programu a bez infrastruktury - volit 34 procent Angličanů. Odpůrci brexitu nemají pro koho hlasovat.

Aktualizace: Novinářka Carole Cadwalladr právem poukazuje na to, že tradiční média jako BBC jsou dnes bezbranná před lháři, populisty a fašisty, jako je Farage. Má pravdu. Farage má ve zvyku "pronášet projevy" v Evropském parlamentě, které nemají vůbec nic společného s projednávanými tématy. Jsou to jeho propagandistické výlevy, bez jakéhokoliv parlamentního kontextu, které, jakmile jsou natočeny parlamentními kamerami, Faragovi pomocníci šíří na sociálních sítích milionům jeho fašistických stoupenců.

Carole Cadwalladr: Ten rozhovor byl plný tvrdých otázek. Jenže BBC je manipulována a ani to nevidí. Absolutně nerozumí tomu, jak je tohoto rozhovoru zneužíváno. Ten interview už byl zkrácen a sestříhán. Už byl zveřejněn na sociálních sítích. Farage tak, jak chce být vnímán: jako odvážný, hněvivý, útočící na 'elity' .  Tím, že byl Farage znovu pozván do televize BBC, dosáhl všeho, co chtěl. Je naivní si myslet cokoliv jiného. A toto není kritika Andrewa Marra, problém je, že žijeme nyní v úplně jiném světě. A tradiční televizní vysílání je propagandistovým mokrým snem.

Farageova kampaň za brexit: Moderátor Marr vykuchán za to, že se pokoušel opakovaně pomlouvat Nigela.  Bravo!!

"Tady dochází k obrovské změně v politice, k největší změně, k jaké kdy došlo, a vy se o to vůbec ani nezajímáte. Co se to proboha stalo s BBC? Mluvme o demokracii, mluvme o důvěře. Mluvme o kompetentnosti v politice. Tohle je naprosto absurdní."

Carole Cadwalladr:
Tohle je opravdu obtížný, neřešitelný problém pro vysílatele veřejné služby. Zvlášť v předvolebním období. Ale právě proto odmítání BBC přijmout jakoukoliv kritiku učinilo tento problém daleko horší. BBC zoufale nutně potřebuje naléhavou strategii pro boj s dezinformacemi. Ona ale nemá ani tušení, co to je.

Pozn. red BL: Všimněte si, že v "zpracovaném" rozhovoru, jak ho na sociálních sítích zveřejnila Farageova kampaň Leave.EU, ze záběru zmizel moderátor a důraz je na Farageovy výroky:


Tohle je přesně důvod, proč to, že BBC pořád dává prostor nebezpečným debilům, je opravdu špatné. BBC jim dá platformu a pak ultrapravicoví šílenci zeditují videa tak, aby to vypadalo, že jejich člověk BBC vlastní:


Andrew Marr: Jste stále přesvědčen, že mít obavu z globálního oteplování je nejpitomější věc v lidské historii?

Nigel Farage: Já jsem přesvědčen, že jestliže se my tady v této zemi rozhodneme zdanit se až po krk, statisíce lidí ve výrobním průmyslu přijdou o práci, vzhledem k tomu, že produkujeme méně než 2 procenta globálního CO2, to není příliš inteligentní. Ale, jak říkám, tady jsme, dochází k obrovské změně v politice, k největší změně, k jaké kdy došlo, a vy se o to vůbec ani nezajímáte. Co se to proboha stalo s BBC? Co se to stalo s BBC?

Andrew Marr: Chcete pořád ještě zrušit zákaz soukromého vlastnictví zbraní a zavést do Británie pistole?

Nigel Farage: Tohle je naprosto typické. Já jezdím po celé zemi, mluvím každý večer na přeplněných shromážděních, a víte, kdo tam není? BBC. A z toho, na co se mně ptáte, teď už rozumím proč. Vy prostě nemáte zájem, že ano.

Andrew Marr: Stále ještě vám vadí, když slyšíte, jak ve vlaku někdo mluví cizím jazykem?

Nigel Farage: Mluvme o demokracii, mluvme o důvěře. Mluvme o kompetentnosti v politice. Tohle je naprosto absurdní.

Andrew Marr: Stále ještě chcete lidem s HIV zakázat vstup do této země?

Nigel Farage: Britské státní zdravotnictví je jen pro britské občany. Ano, s tím absolutně souhlasím.

Andrew Marr: Takže ten názor stále zastáváte.

Nigel Farage: Tohle je naprosto absurdní. Nikdy v životě jsem nezažil absurdnější interview, než je tenhle. Vy nejste ochoten hovořit o tom, co se právě děje v této zemi. Vy to zapíráte, BBC to zapírá, Konzervativní i Labouristická strana to popírají. Myslím, že 23. května zažijete velké překvapení. Ani si to nedovedete představit.

Andrew Marr: Uvažujeme o tom. Stále ještě obdivujete Vladimíra Putina?

Nigel Farage: Ne. Vladimíra Putina jsem nikdy neobdivoval.

Andrew Marr: Na otázku časopisu GP Magazine, koho nejvíce obdivujete, jste řekl: "Jako stratéga Vladimíra Putina, ne nutně jako lidskou bytost. Celou tu věc v Sýrii sehrál brilantně."

Nigel Farage: Nemám ho rád jako lidskou bytost. Na co se to ptáte? Jak je tohle vůbec relevantní?

Andrew Marr:  Snažím se zjistit, kdo jste, a co je zač ta vaše Brexit Party.

Nigel Farage: Vy jste se mě nezeptal na jediného příslušníka Brexit Party. Nevyjádřil jste se ke skutečnosti, že máme nejrozrůzněnější seznam kandidátů ze všech politických stran -

Andrew Marr:  Od Revolučně komunistické strany až po pravici.

Nigel Farage: No, to vás zajímá, že ano. Jak se nám podařilo spojit levici a pravici. To je pro vaše diváky zajímavé. Ne prohledávání výroků z minulosti.


Británie: Panika mezi labouristy i konzervativci. Eurovolby vyhraje fašista Farage!

12. 5. 2019

čas čtení 5 minut

Foto: Nigel Farage s pivem a s anglickou vlajkou



Vysocí konzervativní i labourističtí politikové vydávají frenetické apely na své voliče, aby je za necelých čtrnáct dní podpořili v eurovolbách poté, co z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyplývá, že volební podpora nové ultrapravicové strany fašisty Nigela Farage, The Brexit Party, která nemá volební program, infrastrukturu ani členy, stoupla až na 34 procent. Labouristé v důsledku své obojakosti - snaží se předstírat, že podporují brexit i setrvání Británie v EU - se propadli na 21 procent a konzervativci na pouhých 11 procent. Proevropští liberální demokraté mají podporu 12 procent.

Poslanci Dolní sněmovny se obávají, že pokud Farage v eurovolbách obrovskou měrou vyhraje, bude požadovat okamžité vypadnutí Británie z EU bez dohody. Což by bylo pro Británii ekonomickou i sociální katastrofou.

Rozhovor Britských listů 218. Nakreslila hada. Dostala čtyřku. Nesplnila zadání

10. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta


Bez nadšení, přátelství a kolegiality mezi učitelem a žákem se nedá učit. Většina českých škol to nechápe, žáky zbytečně terorizuje a je nesmírně neefektivní. O poměrech v českém především základním školství hovoří Jan Čulík na základě jeho osobní zkušenosti s tím, co ve škole zažívají jeho čtyři děti, s pedagogem Jihočeské univerzity Peterem Chvojkou. Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. května 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Co se nedostane do zpráv: O vraždění (křesťanských) uprchlíků v Libyi - za peníze EU i české vlády

10. 5. 2019

čas čtení 2 minuty

"V tuhle chvíli máme strašlivý hlad. Máme strašlivou žízeň. Většina lidí v naší skupině je velmi nemocná. Ale nikdo nám nemůže pomoci. Co máme dělat? Co máme dělat?"



Andrew Stroehlein, Human Rights Watch: Dostáváme opravdu strašlivé zprávy od uprchlíků v Libyi na WhatsApp.

Až 70 lidí nyní zase zemřelo poté, co se překotil jejich člun, jímž se snažili dostat z Libye do Evropy - dosud je to největší jednorázový počet mrtvých od začátku letošního roku, píše reportér Channel 4 News Paraic O'Brien.

Jenže i ti lidé, kteří se pokusí o nebezpečnou cestu do Evropy, jsou chyceni a posláni zpět do Lybie, končí v pekle.

Channel Four News v pátek večer přinesly reportáž s dokumentárním záznamem o tom, jak se vazební tábory, kde jsou za peníze Evropské unie drženi uprchlíci, stávají terčem teroru od libyjských bojůvek.

Ohroženo válkou je v Libyi až 6000 uprchlíků, držených ve vazebních táborech.

Reportáž obsahuje záběry, jak místní bojůvky napadly střelbou větší skupinu křesťanských uprchlíků a střílely do ní, zatímco se křesťané modlili.


Toto vraždění se do mezinárodního zpravodajství nedostává. Koho by to zajímalo.

Lidé jsou za peníze Evropské unie - včetně 200 milionů Kč od Hamáčka z ČR - za pekelných podmínek, které označuje v této reportáži i evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopulos jako "otřesné" (v reportáži v minutě 5.36).

Libyjské vládní jednotky zatčené uprchlíky proměňují v otroky a nutí je, aby bojovali nebo pracovali na frontové linii  v libyjské válce. Dělají to za peníze EU. Evropská unie umožňuje svými financemi chytání uprchlíků a jejich věznění ve vazebních táborech, kde se stávají terčem střelby, mučení a jsou nuceni do otroctví.



K tomu:




Brusel máme všichni stejný

10. 5. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu je stále častěji slyšet, že to či ono, např. obrovské množství řepky olejky na našich polích, je „výmysl Bruselu“. Za to či ono může Brusel. Jenže úplně ten samý Brusel mají taky v Rakousku, Bavorsku, Dánsku… jestli za něco v EU „může Brusel“, tak to platí ve všech členských státech.

A stejně tak: když se v něčem, co „přikázal Brusel“, lišíme od Rakouska, tak ten důvod v rozdílnosti není v tom, že by Brusel dal jiný pokyn nám a jiný jim, ale v tom, že ten samý pokyn si čeští politici a úředníci vyložili jinak než ti rakouští.

A to je ten paradox: za množství hrůz v naší zemi, které bývají svalovány na Brusel, nenese odpovědnost Brusel tím, že nás k něčemu nutí, ale naopak problém je v tom, že „nám“, nebo přesněji naší oligarchické vrchnosti, Brusel dává velkou míru svobody, aby si to ta vrchnost udělala po svém, tedy naprosto opačně než v Rakousku. Až tedy náš vrchní oligarcha bude svalovat vinu za řepku olejku na Brusel, měl by ukázat, že v ostatních členských státech Unie jsou na tom stejně, jako jsme my. Brusel máme všichni stejný.

Žižkovská televizní věž zničila židovský hřbitov

12. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta



Když koncem osmdesátých let začali komunisti na rozhraní Žižkova a Vinohrad stavět svou hnusnou televizní věž, částečně proto, aby zabránili průniku západního rozhlasového a televizního vysílání do Prahy, donutili pražskou Židovskou obec, aby jim prodala pozemek, kde se měla věž stavět, kde však byl od roku 1680 židovský hřbitov. Ten byl stavbou věže zlikvidován a pozůstatky židovských zemřelých byly hozeny na skládku za Prahou, což  bylo porušením židovského zákona, který zakazuje vykopávání pohřbených mrtvol.

Stavba žižkovské televizní věže byla projevem antisemitismu komunistického režimu i v pozdních letech jeho existence, konstatují mnozí, píše v neděli v týdeníku Observer Robert Tait. Lidé nyní požadují, aby byla na místě zřízena alespoň plaketa, upozorňující, že zde existoval židovský hřbitov, který komunisté zničili.

Zdroj v angličtině ZDE

BBC v pátek zakázala dvacet minut před vysíláním populární zábavný program

11. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

 

V pátek 10. května ve 20.40, dvacet minut před jeho vysíláním na jedničce v 21 hodin, stáhla BBC novou epizodu populárního debatního programu, založeného na ironickém komentování aktuálních zpráv, jménem Have I Got News for You. Důvodem bylo, že v předtočeném programu vystupovala politička Heidi Allen, šéfka nového protibrexitového uskupení Change UK, které se skládá z přibližně deseti poslanců, z nichž asi polovina na protest proti brexitu odešla z Konzervativní a druhá polovina z Labouristické strany.

BBC se vymlouvá, že pořad zcenzurovala proto, že je příliš blízko eurovolbám, které se v Británii budou konat ve čtvrtek 23. května, a přítomnost této političky v zábavném pořadu by bylo narušením politické nestrannosti.

Jenže ve čtvrtek 9. května vystoupil v diskusním pořadu televize BBC Question Time už po třicáté čtvrté!! šéf probrexitové strany The Brexit Party Nigel Farage a je pozván k vystoupení do dalšího politického diskusního pořadu, který v neděli ráno 12. května na BBC  moderuje žurnalista Andrew Marr.

Někteří pozorovatelé poukazují na to, že předpisy pro vystupování politiků v zábavných televizních pořadech před volbami jsou přísnější než pro vystupování v politických debatách. Ať je tomu jakkoliv, soudě podle zuřivých reakcí britské veřejnosti na Twitteru, ZDE   ZDE  BBC znovu poškodila už svou vzhledem k brexitu velmi špatnou pověst.

Produkce pořadu Have I Got News For You
: Poté, co vystoupil Nigel Farage  v diskusním pořadu BBC po třicáté čtvrté, BBC navrhuje nový formát:


Putin upadl na ledě

11. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta

Při široce medializovaném "zápase" v ledním hokeji, jehož se jako každoročně účastnil Vladimír Putin, aby dokázal, jaký je to sportovec, mu všichni ostatní členové hokejového družstva přihrávali, takže borec vsítil osm gólů! :)) V závěru zápasu však Putin mával na obecenstvo a ujely mu nohy, takže upadl:


Eurovolby: Mějte při hlasování prosím na mysli svá prapravnoučata

11. 5. 2019

čas čtení 1 minuta



Andrew Stroehlein: Nevíte, jak budou vypadat, jakým jazykem budou mluvit, jakého náboženství budou, koho si budou chtít vzít, kde bude chtít žít a pracovat.

A předpokládejme, že také budou chtít, aby byla tato planeta obyvatelná...

Vím, že to asi neplatí pro každého, ale můj mateřský jazyk není tentýž, jaký byl mateřský jazyk mých praprarodičů (pozn. red.: Stroehleinova babička pocházela ze Slovenska). Nenarodil jsem se v téže zemi, jako oni (a země, v nichž se narodili, už ani neexistují). Zaměstnání, které vykonávám, za jejich života neexistovalo. A samozřejmě, většina z nich po většinu svého života neměla možnost hlasovat ve volbách...


Co uděláte s námi, kdo nejsme křesťané?

10. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Moderátor: Jakou Evropu byste chtěl mít?

Dominik Tarczyński, PiS: Křesťanskou Evropu jako víru, jako zákon, jako kulturu. Chci mít Evropu, která byla vybudována na křesťanských hodnotách.

Andrew Stroehlein, Human Rights Watch: Vy chcete křesťanskou Evropu. Co se stane s námi, kdo křesťané nejsme? My jsme druhořadí občané? Jsme lékařské experimenty?  Co zamýšlíte udělat s námi?

Dominik Tarczynski, PiS: Mou hodnotou je křesťanství. A to je můj program jako politika. 

Moderátor: Dovolte mi vrátit se k Andrewovi Stroehleinovi.

Andrew Stroehlein: Velmi stručně. Myslím, že to vypovídá mnohé, když pan Tarczyński odmítá odpovědět na otázku ohledně toho, co by udělal s nekřesťany ve své křesťanské Evropě. Já myslím, že to vysvětluje absolutně všechno.  Je to velmi jasné. Tuhle rétoriku jsme slyšeli v Evropě ve dvacátých a ve třicátých letech.  Víme dobře, kam tyhle řeči vedou. Můžete potřásat hlavou, jak chcete, ale my to známe, my jsme tohle už jednou zažili. Evropa toho má plné zuby  a my už nebudeme tolerovat takovéto šílence.


Trumpgate: Proč veřejnost nesmí vidět "očišťující" Muellerovu zprávu?

10. 5. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Ti kdo spolu s Trumpovým ministrem spravedlnosti Barrem tvrdí, že Muellerova zpráva "očistila" podnájemníka Bílého domu od "nespravedlivých" podezření, mají před sebou opravdu těžký úkol: Vysvětlit, proč prezident raději vyvolal ústavní krizi, jen aby zabránil publikaci úplného znění "očišťující" zprávy o dvouletém zvláštním vyšetřováni.

29787

Lidstvo "zadusilo" dvě třetiny nejdelších řek

10. 5. 2019

čas čtení 2 minuty

Takřka dvě ze tří nejdelších řek na Zemi byly poškozeny přehradami, rezervoáry nebo dalšími lidskými stavbami, což vážně narušilo jedny z nejdůležitějších ekosystémů na planetě, informuje Patrick Galey.

Proč nemůže premiér Babiš promluvit takhle?

8. 5. 2019

čas čtení 2 minuty

Nicola Sturgeonová, šéfka skotských nacionalistů a skotská premiérka při příležitosti oslav založení skotského parlamentu: 


Když první skotský premiér, už zemřelý (labourista) Donald Dewar oslovil tento parlament při jeho otevření před sedmnácti lety, pronesl jeden z nejlepších projevů naší doby. Zdůraznil, že skotský parlament, to je něco víc než naše politické strategie a naše zákony. Je o tom, čím jsme. O tom, jak se chováme. 

Dovolte mi tedy, abych zauvažovala nad tím, kdo jsme my dnes v dnešním Skotsku.

Je nás více než 5 milionů mužů a žen, dospělých, mladých lidí a dětí. Všichni mají své vlastní životní příběhy, rodinné historie a své vlastní naděje a sny. 

Jsme vnuci a pravnuci tisíců lidí, kteří sem přišli z Irska, aby pracovali v našich docích a v našich továrnách. Jsme 80 000 Poláků a 8 000 Litevců, 7000 lidí z Francie, 7000 ze Španělska, 7000 z Německa, 7000 z Itálie a 7000 z Lotyšska. 

To jsou lidé z mnoha zemí mimo naše břehy, jejichž příchodem do naší země a životem mezi námi jsme tolik poctěni.
 

Jsme oněch více než půl milionu lidí, kteří se narodili v Anglii, ve Walesu a v Severním Irsku, kteří se rozhodli žít zde ve Skotsku. Jsme ty tisíce evropských studentů, kteří studují na našich univerzitách. A jsme všichni ti lékaři a zdravotníci ze všech evropských zemí a mnoha zemí světa, kteří se o nás denně starají v našem státním zdravotnictví. 

Ať už tady žijeme po celé generace, anebo jsme naši noví Skotové z Indie, z Pákistánu, z Afriky a ze zemí po celém světě, my jsme všechno tohle, a více. Jsme o tolik silnější v důsledku diverzity, která nás utváří. Jsme jedno Skotsko a jsme prostě domovem pro všechny ty, kdo se rozhodli tady žít. 

To je, kdo a čím jsme. 

A jak se chováme? Chováme se s důstojností. Zacházíme s druhými s respektem, oslavujeme svou rozrůzněnost. Nejsme dokonalí, to vůbec ne, a děláme chyby. Avšak každý den, zejména uprostřed protivenství či smutku, bychom měli nabízet svému sousedovi pomocnou ruku.   



 12978

Facebook automaticky vytvořil extremistické video

10. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Facebook byl obviněn, že automaticky vygeneroval extremistický materiál, včetně oslavného džihádistického videa a podnikatelské stránky pro al Kajdu.


Materiál objevil anonymní whistleblower, který podal oficiální stížnost americkým regulačním úřadům.

Na Facebooku byl také nalezen podobný materiál pro nacisty a bělošské supremacistické organizace.

Whistleblowerova analýza trvala pět měsíců a sledovala facebookové stránky 3000 lidí, kteří likeovali organizace, anebo měli vazby na organizace, které americká vláda považuje za teroristické.

Britští konzervativci se umístí v eurovolbách zřejmě až jako šestí

10. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta

 

Tuto obavu vyjadřují činitelé britské vládnoucí Konzervativní strany. Obávají se, že jejich volební podpora klesne až pod deset procent.

Britská Konzervativní strana se na eurovolby nijak nepřipravuje, nevydá volební manifest a nepovede volební kampaň. Vedení strany se domnívá, že to by mohlo použít jako výmluvu pro vysvětlení, proč, jak se očekává, budou volební výsledky konzervativců v eurovolbách tak strašné.

V komunálních volbách v Anglii minulý týden přišli konzervativci o více než  1300 křesel.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Rozhovor Britských listů 217. Je v ČR ohrožena demokracie?

30. 4. 2019

čas čtení < 1 minuta




Organizace Milion chvilek pro demokracii uspořádala už minulý týden nejen v Praze a v Brně, ale i v jiných městech velké demonstrace proti Babišovi. Proč to její aktivisté dělají? O tom hovoří se zakladatelem organizace Mikulášem Minářem Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 3. května 2019.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Stačilo by, kdyby z 218 000 unikátních čtenářů BL jich měsíčně 350 přispělo dvěma stovkami na provoz

12. 10. 2017

čas čtení 1 minuta

Milí čtenáři,

Je to nudné, pořád opakovat (a vůči některým čtenářům neférové, protože ti přispívají), avšak jsme na nikom nezávislý, nemanipulující zpravodajský a analytický server, který nestraší veřejnost nesmysly, nevyvolává v ní rasistickou ani xenofobní hysterii a snaží se - neúplatně, padni komu padni - přinášet nezávislé informace z domova i ze zahraničí a otevírat tak dveře do světa.

K tomu potřebujeme minimální částku na provoz ve výši 60 - 70 000 Kč měsíčně. Stačilo by, kdyby z nynějších 218 000 unikátních čtenářů Britských listů za každý měsíc (Google Analytics) jich přispělo cca 350 každý měsíc částkou 200 Kč. Je to míň, než kolik dáte za noviny.

Můžete také příspěvek na Britské listy použít k své registraci na diskusní fórum.

Bez těchto příspěvků se server nedá provozovat, neboť naši reportéři a analytici nemohou pracovat úplně zadarmo.

Pokud si myslíte, že Britské listy hrají v českém prostředí nezastupitelnou roli, prosíme, zaveďte pravidelný příspěvek na náš provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Děkujeme

Jan Čulík
šéfredaktor

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Evropa odmítla íránská "ultimáta" ohledně jaderné dohody

10. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

EU prohlásila, že stále podporuje jadernou dohodu s Íránem, ale nehodlá se stát rukojmím proto, aby ji udržela naživu. Írán poté, co oznámil, že zruší některá omezení ohledně jaderného programu, prohlásil, že doufá v oživení a posílení původní dohody.

Současná britská armáda má více koní než tanků

10. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Pozemní složka ozbrojených sil neboli Armáda Velké Británie v daný okamžik nevyhlíží tak hrozně, jako v dobách světovlády anglické koruny, uvádí v rozsáhlém podrobném článku Aleksandr Šarkovskij. Nemá smysl zkoumat její strukturu nad úrovní brigády, abychom chápali, jakými silami na souši vládne mlžný Albion.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Černá Hora odsoudila lídry "ruského převratu"

10. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Černohorský soud odsoudil na pět let dva proruské opoziční politiky za pokus o svržení vlády v říjnu 2016. Soud dále shledal vinnými dvanáct dalších osob, včetně dvou Rusů souzených v nepřítomnosti - údajných tajných agentů.

Tisková zpráva:

Dva jsou tak akorát

10. 5. 2019

čas čtení 3 minuty

Čtyři klauni. Jedna klapka. Sto legendárních filmových okamžiků v 60 minutách. A beze slov.

Brazílie: Armáda varuje prezidenta před pravicovými ideology

10. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Zostřující se krize mezi armádou a takzvanou ideologickou frakcí prezidenta Jaira Bolsonara vyvolala reakci penzionovaného nejvyššího velitele, generála Eduarda Villase Bôase. Ten považuje prezidenta za nezúčastněného v diskusi a chtěl by omezit to, co považuje za institucionální neúctu k ozbrojeným silám.

Orwell, 1984

9. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Kdosi v Trumpově davu: "Střílejte uprchlíky!" Dav a Trump se tomu směje a jásá.

George Orwell, 1984:

Byl jsem včera v kině. Samé válečné filmy. Jeden velmi dobrý, byla v něm loď plná uprchlíků, kterou bombardovali kdesi ve Středozemním moři. Obecenstvo se velmi bavilo záběry velkého obrovského tlusťocha, který se snažil uplavat, ale kterého pronásledoval vrtulník, nejprve jste viděli, jak se válí ve vodě jako nějaká velká želva, pak jste ho viděli skrze průzor kulometu na vrtulníku, pak byl plný děr a moře kolem něho zrůžovělo a on se potopil pod hladinu tak rychle, jako kdyby do něho těmi děrami natekla voda, obecenstvo hýkalo smíchy, když se potopil, pak jste viděli záchranný člun plný dětí s vrtulníkem nad ním, byla tam žena středního věku, asi židovka, seděla na přídi s asi tříletým chlapečkem v náručí, ten chlapeček řval strachem a strkal jí hlavu mezi prsa, jako by se chtěl do ní zavrtat a ona ho objímala a snažila se ho utěšit...

 


Lékaři zachránili dívku před smrtí novou virovou léčbou

9. 5. 2019

čas čtení 2 minuty



Odolnost bakterií vůči antibiotikům bude zřejmě možno překonat léčbou viry


Britská teenagerka před smrtí se pozoruhodným způsobem uzdravila poté, co se stala prvním pacientem na světě, jehož infekce odolná antibiotikům byla vyléčena geneticky pozměněným virem.

Isabelle Holdaway, 17, téměř zemřela poté, co po transplantaci plíce dostala nevyléčitelnou infekci, proti níž žádná antibiotika nezabírala. Po devítiměsíčním pobytu v nemocnici se vrátila domů zemřít, ale uzdravila se, když začal její lékař spolupracovat s jednou americkou laboratoří, která vypracovala experimentální terapii.

30390

Likvidovat bludy před volbami do evropského parlamentu nestačí

Na prahu fatálního rozpadu odpovědnosti a svobody

9. 5. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 7 minut


Jedna z věcí, kterou přinesl internet a s ním roztříštěná, nekontrolovatelná distribuce informací, je obrovská míra iracionality v lidském rozhodování. Možnost vytvořit na personalizované úrovni informační prostředí vede k uzavírání lidí do kokonů, mikrosvětů, v nichž činí svá rozhodnutí o vztazích, zdraví, hospodaření či o politické volbě. A to vede k řadě na sebe navazujících fatálních selhání, uvrhujících celé společnosti do neřešitelných situací. Tragické na tom je, že v některých případech stačí relativně málo lidí, které se podaří zmást, nicméně celá společnost následně musí hledat řešení odporující dosavadní koncepci přijímání odpovědnosti a svobody. A to může postupně vést k erozi celého právního systému a svobody jednotlivce postavené na jeho vlastním, kvalifikovaném rozhodnutí. Kvalifikovaná rozhodnutí bude ve snaze zabránit iracionalitě a pomatenosti dělat někdo jiný ...

30367

Volby v éře Putinova Kremlu

Jak moc se Češi rozhodují sami?

9. 5. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Minulý pátek se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konala konference s výmluvným názvem „Evropské volby v kontextu hybridních hrozeb – o výsledku voleb si chceme rozhodnout sami“. Český rozhlas se ve svém zpravodajství z konference soustředil především na projev ředitele BIS Michala Koudelky. Jeho stěžejním poselstvím bylo varování před širokou škálou manipulací, které Kreml využívá při snaze ovlivnit volby v zemích EU ve prospěch kandidátů, kteří na politiku Kremlu nahlížejí nekriticky, či ji otevřeně podporují a „oslabit víru obyvatel v demokratické instituce“ (více ZDE).

K výročí konce války

Dějiny jsou nebezpečný proces

9. 5. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut

Vítězství nad nacismem je pro mne vždy připomínkou několika skutečností. Nejdůležitější je tato: Hitlera bylo možno porazit. Dějiny umožňují vítězství dobra nad zlem. Ale stejně tak ten dobrý konec nebyl žádnou „historickou nutností“. Mohlo to dopadnout naopak a kdykoli se může něco podobného vrátit. Druhá světová válka, ač dopadla v zásadě optimisticky, není žádným důvodem k optimismu. Hitler ovládl téměř celou Evropu, vyvraždil šest milionů Židů, masově vraždil Romy, levičáky, postižené a homosexuály. Těm lidem nikdo život nevrátí. A to nemluvím o mrtvých vojácích a civilních obětech válečných operací.

30201

K diskusi o českém národě

Nacionalismus je sociální konstrukce a na existenci (sociální) mu to příliš neubírá

9. 5. 2019 / Pavel Urban

čas čtení 10 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Pan Albín Sybera se znovu a znovu snaží přesvědčit čtenáře (ZDE nebo ZDE ) , že češství (a nacionalismus obecně) je sociální konstrukcí. Protože ideje spojené s nacionalismem neexistují nezávisle na představách těch, kteří tyto ideje vyznávají. Že tedy národ je imaginární komunita. Co si o tom myslím já? Že národní identita existuje v našich hlavách a nikde jinde. Což je jinými slovy totéž, o čem nás přesvědčuje pan Sybera. A v tomto smyslu je národ imaginární komunitou. Pojem sociální konstrukce bych sám od sebe nepoužil, ale souhlasím. Jde o výstižný termín. Při takovéto shodě, v čem je problém?

Kdy si české sdělovací prostředky vezmou na mušku kapitalismus?

9. 5. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Ti, kdo běžně sledují zahraniční média, příkladně Al Džazíru nebo The Guardian, patrně nebudou zaskočeni názory zpochybňujícími posvátnou krávu tuzemské novinářské obce, jíž je kapitalismus. Tento systém se v očích prominentních polistopadových žurnalistů stal životaschopnou alternativou vůči dysfunkčnímu reálnému socialismu. Jenže tato binární optika je již minulostí a dříve či později obdobná stanoviska v českém prostoru nevyhnutelně zaznějí, ačkoli se vší pravděpodobností budou zesměšňována a bagatelizována. 

30103

Čtenářská anketa na téma klimatické změny

Chybí lidem zásadní informace k poučenému rozhodování o nejdůležitějších společenských otázkách?

9. 5. 2019 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 3 minuty


Měl jsem už rozepsanou další argumentací k problematice klimatické změny. Rozhovor s rodinou mi ale přinesl procitnutí, že dělám nejspíš stejnou chybu, kterou vyčítám kde komu. Snažím se něco vysvětlovat, aniž bych věděl nebo aspoň tušil, co je třeba vysvětlovat nejvíc, tj. co běžní lidé, kteří se problémem z různých důvodů spíš nezabývají, vědí nebo nevědí a co by tedy nového vědět mohli (ještě lépe - chtěli).

Polsko: Hysterie kolem Panny Marie Čenstochovské sílí

9. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Poslankyně malé pravicové strany, která podporuje stranu Právo a spravedlnost požaduje, aby byla stíhána novinářka z deníku Gazeta wyborcza za to, že zveřejnila tweet plakátu Panny Marie Čenstochovské s duhovou svatozáří. Nedávno z toho byla obžalována jednapadesátiletá občanka z města Plock, avšak v reakci na to byla celá Varšava, včetně sídla strany Právo a spravedlnost, polepena plakáty s Pannou Marií Čenstochovskou s duhovou svatozáří, a vyskytly se i plakáty s šéfem strany PiS Kaczyńskym s duhovou svatozáří kolem hlavy.

Andrew Stroehlein, HRW: Polský ministr vnitra se vyjádřil: "Žádná fantazie o svobodě a 'snášenlivosti' nedává NIKOMU právo urážet city věřících." To je postoj, který daleko pravděpodobněji spojujeme s Islámským státem než s členskou zemí Evropské unie.


47 procentům bělošských Republikánů vadí, když někdo mluví v USA na veřejnosti cizím jazykem

9. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

 
Podle Pew Research Center tito lidé uvádějí, že by jim vadilo "dost" nebo "hodně", kdyby na veřejnosti slyšeli lidi, jak mluví cizím jazykem. Mezi Demokraty je takových lidí jen 18 procent.


Kromě politického přesvědčení jsou hlavními faktory určujícími tuto xenofobii věk a vzdělání. Jen 18 procent bělochů mladších 30 let říká, že by jim vadilo slyšet na ulici cizí jazyk, ve skupině lidí ve věku 50-64 let je to 43 procent a ve skupině lidí starších 65 let je to 45 procent.

Tolik politiky, až hanba

8. 5. 2019

čas čtení 3 minuty

Přátelé,


jak už jsem avizoval, včera jsem se zúčastnil jednání na Ministerstvu vnitra (MV) ve věci možného přijetí dětí z řeckých uprchlických zařízení, píše Jaroslav Miko na Facebooku. 

Společně se mnou na MV dorazil Martin Rozumek z OPU, Martina Loutná z Dobré rodiny a ředitelka ze zařízení pro děti cizinců na Radlické paní Zuzana Vučková. Věci se mají momentálně tak, že MV trvá na své právní analýze vládního usnesení Sobotkovy vlády o pozastavení relokací uprchlíků z jiných zemí na území EU, tedy že toto usnesení v současné době znemožňuje jakoukoliv relokaci. Právní analýza OPU je opačná - podle ní se toto vládní usnesení týká pouze povinných kvót, nikoliv relokace jako takové. 

Nicméně bohužel nezbývá nic jiného, než respektovat pohled MV. (Mimochodem takovéto vládní usnesení proti části Dublinské dohody existuje z celé EU pouze v Česku).

V praxi to tedy znamená, že ve věci přijetí dětí či kohokoliv jiného v rámci relokace nemůže rozhodovat ministr vnitra Hamáček sám na základě článku 17. Dublinské dohody, ale potřebuje k tomu souhlas celé vlády, která by musela vydat nové vládní usnesení, kterým by se zároveň zrušilo to usnesení staré.

Šílené akce české vlády na "záchranu vody v krajině"

8. 5. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta

Tak to mě, s odpuštěním, poser. Už nemám sílu být slušný.

Vláda zasedla a vymyslela, že 25 miliard, tedy polovina všech peněz určených na boj proti suchu, půjde na propojování a budování vodovodů. Na co půjde ta druhá polovina, to raději neřekla vůbec.

Takže vodu v krajině zadržíme tím, že propojíme vodovody; 25 miliard na betonové roury. Bagristi a betonáři, stavební firmy se už těší.

8. květen 1945: Den dočasné účelové záchrany genetického materiálu

8. 5. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Z poválečných textů Ferdinanda Peroutky či Záviše Kalandry opatrně našlapujících kolem horké kaše poznáte nejlépe, že vítězství SSSR nad Hitlerovým Německem do našich končin svobodu rozhodně nepřineslo. Přišli jsme o ni již předem, díky Benešovu paktování se Stalinem od roku 1943. Co ovšem porážka Střední skupiny německých vojsk nepochybně zajistila byl v pořadí již druhý odklad konečného řešení "české otázky".

Eurovolby: 241 millionů Evropanů zřejmě bylo vystaveno ruským dezinformacím

8. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

 
Téměř polovina evropských občanů byla před eurovolbami zřejmě vystavena dezinformacím, které šíří na sociálních sítí účty provozované z Ruska, zjistili analytici.

Získali informace o 6700 podvodných účtech, provozovaných z Ruska, které zveřejňují tolik materiálu, že to ovlivňuje až 241 milionů evropských občanů.

Ruský destabilizační materiál nemá žádný jednotný obsah. Cílem zásahů z ruských účtů je prohlubovat místní konflikty a zintenzivňovat konflikty a nespokojenost v souvislosti s místními tématy pro každý jednotlivý členský stát EU. 

Rusko se pokusilo ovlivnit probíhající volby v Jihoafrické republice

8. 5. 2019

čas čtení 1 minuta


Ruští specialisté z organizace s vazbami na petrohradského podnikatele Jevgenije Prigožina, s těsnými vazbami na Vladimíra Putina, vypracovali plán jak ovlivnit probíhající volby v Jihoafrické republice. Přislíbili kampaň "na podporu vládnoucího Afrického národního kongresu" a že ochromí a zdiskreditují prozápadní stranu Demokratická aliance. 

Plán podvrátit volby v Jihoafrické republice vypracoval ruský politický technolog Peter Byčkov, který pracuje pro Prigožina. Dezinformační kampaň připravila ruská nevládní organizace Asociace pro svobodný výzkum a mezinárodní spolupráci (Afric), předstírajíc, že je to vědecký výzkum. 

NYT: Rakouská vládní ultrapravice se snaží ovládnout státní výzvědné služby

8. 5. 2019

čas čtení 4 minuty

Evropští spojenci a Spojené státy přestali nyní sdílet určité výzvědné informace s Rakouskem. Obávají se mezinárodních vazeb ultrapravice a zejména jejích sympatií vůči Rusku.

"Dáváme si velký pozor na to, jaké informace sdílíme s Rakouskem, protože si nemůžeme být jisti, kde ty informace skončí," řekl jeden vysoký evropský výzvědný pracovník.


Sybille Geissler dobře zná hrozbu rakouských ultrapravicových extremistů, kteří v posledních týdnech přirovnávají migranty ke krysám a šíří neonacistickou propagandu. Geisslerová už dvanáct let stojí v čele protiextremistické jednotky rakouských domácích výzvědných služeb. Nedávno svědčila v parlamentě, zda se rakouská ultrapravice snaží ochromit činnost jejího úřadu.

Vážným problémem je, že ultrapravice je součástí rakouské vlády a ovládá ministerstvo vnitra.

Hospodaření OSBL za březen 2019

18. 4. 2019

čas čtení 2 minuty

V březnu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 61 653.77 Kč, výdaje však byly 117 691.50 Kč. Prosíme o větší finanční podporu.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


41491