Vládní poslanci odmítli pirátský návrh na prodloužení moratoria odkládajícího splátky hypoték a jiných úvěrů

22. 10. 2020

čas čtení 3 minuty
tisková zpráva 

 

V rámci projednávání vládního návrhu zákona na úpravu státních záruk úvěrů předložil pirátský poslanec Tomáš Martínek dva pozměňovací návrhy. Jak prodloužení moratoria na odložení splátek hypoték a jiných úvěrů tak i návrh na transparentní zveřejňování poskytnutých záruk v programu Covid Plus poslanci zamítli.

 

 

Místopředseda Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy Tomáš Martínek k tomu uvedl: „Koncem října 2020 skončí moratorium pro splátky hypoték a úvěrů. Protože v tuto chvíli jsme na tom ohledně koronavirové krize hůře než na jaře a nechceme lidi nechat napospas, když mohou být ve větších problémech a mít méně prostředků, předložili jsme návrh na prodloužení odkladu úvěrů až do konce dubna 2021. Chtěli jsme tak zabránit masivnímu nárůstu nesplácených úvěrů, které by mohly mít negativní dopady na dlužníky i českou ekonomiku. To poslanci ANO, ČSSD, ODS, SPD, KSČM a KDU-ČSL zamítli.“

 

Hlavními principy pozměňovacího návrhu zavádějícího druhou ochrannou lhůtu pro splácení úvěrů zůstávaly: dočasnost, široká působnost, opcionalita a neutrální účinky pro poskytování nových úvěrů v ekonomice. Podstatou dočasnosti je stanovení pevného období, během kterého upravená práva věřitelů a povinnosti dlužníků budou platit. 

 

„Široká působnost znamená, že se v zájmu eliminace možného diskriminačního přístupu zákon vztáhne na všechny subjekty, které si v ekonomice sjednaly úvěr v různých jeho podobách – tj. jak na spotřebitele, tak na živnostníky, firmy, korporace, třebaže na každou z těchto kategorií v poněkud odlišném rozsahu. Opcionalita je princip, který znamená, že dlužník může využít úlevy přiznané zákonem, jen pokud o ně aktivně požádá, resp. se k nim přihlásí oznámením zaslaným věřiteli,“ upřesnil Martínek. 

 

Druhá ochranná lhůta se měla vztahovat pouze vůči běžícím úvěrům. Stejně jako na jaře se tak mělo odložit splácení úvěrů o zákonem stanovenou dobu, ve které se předpokládají závažnější ekonomické dopady. Cílem je zabránit vzniku prodlení a s ním souvisejících důsledků pro dlužníka v podobě sankcí, negativních záznamů v dlužnických registrech a s tím související snížení bonity dlužníka, ale i dopadů na úvěrové instituce v roli věřitelů. Odklad splátek měl být dle žádosti klienta určen do 31. ledna nebo 30. dubna 2021. Dojít mělo i k úpravě splátkového kalendáře, respektive režimu umořování. Pro věřitele, kteří mají prostředky na úhradu splátek, je vhodnější pokračovat ve splácení, protože při využití odkladu se úvěr po dobu odkladu úročí.

 

„Vláda dlouhodobě nedokáže řešit situaci lidí v exekuci, kterých je dnes 900 tisíc. K nim přibudou desítky, ne-li statisíce dalších. Ignorováním tohoto problému zakládá vládní koalice hluboký sociální problém, na jehož řešení budeme doplácet jakožto daňoví poplatníci všichni,“ varoval Martínek.

 

Poslanci ANO, ČSSD a KSČM také zamítli pirátský návrh na rozšíření transparentnosti zveřejňováním poskytnutých státních záruk včetně skutečného vlastníka za úvěry programu COVID Plus, který je určen pro největší společnosti.



0
Vytisknout
6564

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2020