Biden iniciuje komplikovaný obrat v politice vůči Latinské Americe

17. 3. 2021

Ve vztahu k dvěma nejnaléhavějším konfliktům v regionu, na Kubě a ve Venezuele, může být tento obrat dlouhý a komplikovaný. Bílý dům zdůrazňuje, že úprava jeho strategie vůči castristickému režimu "není mezi hlavními prioritami" zahraniční politiky a dal najevo, že ačkoliv prezident v pořadí priorit umístil vysoko obnovu mezinárodní spolupráce a nesdílí zápal předchozí administrativy ohledně nových sankcí proti Caracasu, zrovna tak nespěchá se zmírňováním těch, které jsou v platnosti. Sdělení má udržet tlak před jakýmikoliv budoucími rozhovory, ale také odhaluje obtíže. Rozhodnutí přijatá v závěru působení Donalda Trumpa také přinesla zvýšení mezinárodního napětí.

Trumpova doktrína pro Latinskou Ameriku byla založena na myšlence, že existuje "trojice tyranií" ve Venezuele, na Kubě a v Nikaragui, která je obdobou Bushovy "osy zla".

Avšak Trumpův válečnický zápal podporovaný bývalými Bushovými spolupracovníky nešel dále než k rétorice. A slovní podpora Venezuelanů z jeho strany nepřinesla opozici proti Madurovi žádnou hmatatelnou pomoc. Teprve na konci svého úřadování, 19. ledna, podepsal exekutivní příkaz ohledně odložení deportace žadatelů o azyl pocházejících z Venezuely o 18 měsíců, což jim ani neumožňovalo hledat si v USA zaměstnání.

Současná administrativa zdůrazňuje, že strategie její předchůdkyně přinesla shnilé plody. Režim v Caracasu se adaptoval na ekonomické sankce, stejně jako ropné trhy, a stávající situace by beze změny mohla trvat prakticky donekonečna. Proto dnes USA nespěchají s rušením sankcí, ale uznávají, že jednostranné sankce nedokázaly donutit Madurův režim k vypsání svobodných voleb. Zdůrazňují, že potřebují novou, koordinovanou multilaterální strategii.

Celý text ve španělštině: ZDE