Atraktivní dezinformace jako příležitost pro neužitečné idioty a mediální clickbait
25. 3. 2021 / Bohumil Kartous
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous25. 3. 2021 / Albín Sybera
Konspirační teorie se šíří rychleji, když je známé osobnosti replikují ve veřejném diskursu. Profesor sociologie z University College v irském Dublinu Siniša Malešević si všímá, že v druhé polovině 80. let a na začátku 90. let předcházelo krvavému rozpadu bývalé Jugoslávie masivní šíření konspiračních teorií.
Malešević se tématu věnuje ve svém příspěvku Nationalist
Conspiracies [Nacionalistické konspirace] pro
skupinový blog The Disorder of Things,
kam přispívají akademici z převážně evropských a severoamerických
univerzit. V eseji Malešević poznamenává, že šíření konspirací je jeden ze
značných kontrastů v jugoslávské populaci, která v pozdních 70.
letech a na začátku 80. let byla vůči konspiračním teoriím v podstatě
indiferentní. Rozdíl o deset let později spočíval zejména v tom, jak se
konspirační teorie dostaly do veřejné sféry prostřednictvím politiků,
náboženských vůdců a v neposlední řadě demonstrací. Tím se také dostaly i
do soukromé sféry a staly se tématem v dennodenním životě rodin a
jednotlivců.
Maleševićův text srovnává šíření konspirací před rozpadem
Jugoslávie zejména s jejich šířením mezi stoupenci brexitu a populismu
v anglosaských zemích. Autor cituje zajímavou statistiku z International
YouGov Poll o tom, že téměř 50 procent příznivců brexitu bylo přesvědčeno,
že vláda před nimi tají informace o imigraci, a také uvěřilo tvrzením o plánech
učinit z Británie zemi s muslimskou většinou. Jenom krátce pro
srovnání: na přelomu 80. a 90. let měl mít údajně za cíl rozvrátit Jugoslávii Vatikán, Svobodní zednáři, židovská lobby, CIA, islámské státy usilující o
propojení muslimské populace či Německo usilující o vybudování čtvrté
říše.
Poznatky Maleševićova textu jsou neméně zajímavé i
v souvislosti s proticovidovými demonstracemi v Česku. Například
na lednové demonstraci na Staroměstském náměstí byla k vidění sbírka
transparentů s odkazy na konspirace o pandemii a údajné spiknutí elit
snažících se pomocí pandemie dosáhnout naprosté kontroly nad obyvatelstvem.
Dojem autenticity protestu pomáhala dotvářet přítomnost některých bývalých
politiků a mluvčích v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem,
který se na kritiku „diktátu“ vládních opatření zamezujících šíření viru
zaměřuje dlouhodobě v rámci svého institutu. Četná prohlášení z
demonstrace, která přetiskly
klíčové české servery, obsahovala výzvu k občanským nepokojům
v zájmu zachování svobody či výzvu proti vakcinaci české populace.
Výsledkem přítomnosti veřejně známých osobností na proticovidových
demonstracích je, že se konspirace a teorie o spiknutí pod zástěrkou pandemie
dostávají více do veřejného diskursu. Ještě předtím, než na letošních
demonstracích vystoupili bývalí politici a umělci, jako je Daniel Landa, tak o
ztrátě osobních svobod v souvislosti s pandemií vydala singl Ilona
Csáková. Nadto také na svém facebookovém profilu varovala
před vakcinací. O všech těchto
událostech pochopitelně informují i seriózní média. Ačkoliv tak často činí
v odpovídajícím kontextu a upozorňují na lži a nepravdy, přesto dochází
k jevu, o kterém píše Malešević – konspirace se dostávají do veřejné
sféry.
Samostatnou kapitolou pak je míra, do jaké se konspirace o
pandemii jako zámince k ovládnutí světa shodují s dlouhodobějšími
narativy klíčových dezinformačních webů. Například z pravidelných analýz
platformy Čeští elfové vyplývá, že nejčastějším tématem dezinformačních webů
v českém kyberprostoru v měsíci lednu bylo zpochybňování účinnosti
západních vakcín, dále kritika vládních opatření v souvislosti s covidem-19
a kritika EU jako neefektivní organizace, která je zaujatá proti Rusku. Ve
svých statistikách lednová analýza uvádí 1208 textů šířících konspirace
v souvislosti s covidem-19 a připomíná, že velká část konspirací má
svůj původ na české mutaci ruského propagandistického webu Sputniknews.
Protikoronavirová opatření jsou zde vyobrazována jako záminka k útisku
obyvatelstva a omezování svobody. Ti, kdo se proti opatřením staví, jsou pak
vyobrazování jako vlastenci bránící svou domovinu.
Pozoruhodným je samozřejmě i způsob, jakým je v konspiracích
šířených českým kyberprostorem vyobrazována česká identita. Ta je často
skloňována ve vztahu k „utlačovatelské“ EU a zobrazována tak, jako by byla v ohrožení ze strany
unijních národů, zejména pak ze strany Německa. V případě Německa pak
je evokována role této země ve druhé světové válce, případně nároky
německo-českých obyvatel, násilně odsunutých z poválečného Československa,
na zabavený majetek. Na samotných demonstracích v lednu pak byly
k vidění české vlajky a apel na národnostní zájmy zazníval i při vystoupení
prominentních účastníků demonstrací.
Je znepokojující vidět, jak mnoho z těchto jevů, šíření
konspirací, národnostní mýty a údajné ohrožení národa nalezneme i v textu
Siniši Maleševiće věnujícího se srovnání s obdobím před rozpadem Jugoslávie. Velmi
podobně byly jednotlivé národnosti bývalé Jugoslávie vyzývány, aby bránily mýtickou
vlast proti imaginárnímu nebezpečí zvenčí, ať už se jednalo o Srbsko anebo
Chorvatsko.
Text vyšel jako součást výstupů projektu
#Strážci #Guardians #GuardiansCZ
Diskuse