Novináři v Evropě čelí zvýšenému riziku

14. 4. 2021

Po vraždě  Giorgose Karaivaze v Aténách minulý týden varuje Organizace Reportéři bez hranic před tlakem na svobodu tisku v Evropě

Svoboda novinářské práce je ohrožena i v České republice

Minulý týden byl v Řecku zavražděn známý novinář. Je to už čtvrtá vražda novináře v Evropě za posledních pět. Podtrhuje to rostoucí znepokojení nad rychlým úpadkem svobody projevu v několika členských zemích Evropské unie.

Giorgos Karaivaz, reportér pro oblast kriminality pro soukromou televizi Star TV, byl minulý pátek zastřelen před svým domem v Aténách nejméně šesti výstřely z 9mm pistole osoby na motocyklu.
 
Karaivaz byl zavražděn pět let po vraždě maltské investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie, kterou v roce 2017 usmrtila bomba umístěná v automobilui, a čtyři roky po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušírové, kteří byli zastřeleni před svým domem na Slovensku.

V dubnu 2019 byla zastřelena v Severním Irsku devětadvacetiletá novinářka Lyra McKee, když dělala reportáž o nepokojích v městě Derry. Z její vraždy byl obviněn třiapadesátiletý Paul McIntyre, byl také obviněn ze žhářství a z únosu. Sedm mužů bylo obviněno z vraždy Caruany Galizie, která psala o politické korupci, propírání špinavých peněz a organizovaném zločinu na Maltě. Stále je ale nejasné, kdo přesně ji zavaždil.

Za vraždu Jána Kuciaka byl odsouzen bývalý voják, ale proti rozsudku se odvolává. Kuciak psal o daňových podvodech vysokých slovenských politiků.

"Vražda novináře je odporný, zbabělý čin," napsala minulý týden na Twitteru Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise.

Reportéři bez hranic upozorňují na úpadek zákonnosti, nárůst násilných útoků a onlinových výhrůžek proti novinářům. Jsou to největší hrozby svobodě sdělovacích prostředků v Evropě. Poukazují na "zvlášť sofistikovaný a metodologický útok na svobodu tisku" v Maďarsku, který nyní napodobují Polsko a Slovinsko. (Je pozoruhodné, že pražský týdeník Respekt tvrdí, že v Maďarsku svoboda médií ohrožena není.)  

V Maďarsku, které Reportéři bez hranic charakterizují jako "antimodel" pro svobodu médií v Evropě, zneužil premiér Viktor Orbán pandemie k tomu, aby uchvátil plnou poc. Kdokoliv, kdo zveřejní tzv. "fake news", čelí nyní v Maďarsku až pětiletému vězení.

Umožňuje to úřadům vyvíjet další nátlak na nezávislá média, konstatují Reportéři bez hranice ve své zprávě za rok 2020, v níž je Maďarsko v žebříčku svobody projevu na 89. ze 180 míst.

V Polsku, které je na 62. místě, vláda ohrozila svobodu projevu tím, že ovládla soudnictví. Některé polské soudy nyní používajíé článku 212 trestního zákoníku, který umožňuje, aby byli novináři odsouzeni do vězení až na rok za pomluvu.

Česká republika je v Indexu tiskové svobody na 40. místě. Reportéři bez hranic o ní píší:  

"Čeští novináři čelí velkým problémům, včetně hrozby proti vysílání veřejné služby od vládou ovládaných regulačních orgánů a od diskreditačních kampaní na internetu. Důsledkem toho je, že je v ČR stále méně kritických novinářů. Zároveň ostré verbální útoky proti novinářům od činitelů na nejvyšší úrovni  posilují nedůvěru vůči médiím a násilí proti novinářům a pracovníkům médií. Sílí obavy z koncentrace vlastnictví médií v rukou několika oligarchů, Tento proces vyvrcholil v říjnu 2019, kdy mediální koncern CME - jehož součástí je TV Nova, hlavní komerční televize v ČR - převzal Petr Kellner, nejbohatší český miliardář. I když Kellner popírá, že prosazuje nějaké politické zájmy, rozsáhlý výzkum dvou českých investigativních reportérů prokázal, že Kellnerova úvěrová firma, která je silně přítomna na trhu v Číně, financovala PR kampaň, která mobilizoval síť expertů a novinářů s cílem vylepšovat obraz Číny v České republice."


Reportéři bez hranic hovoří o doslova "křížové výpravě úřadů proti médiím" v jihoevropských zemích, jako je Bulharsko (je na 111. místě), Černá Hora (105. místo) a Albánie (84. místo), kde jsou novináři kritičtí vůči vládě suspendováni, vězněni a šikanováni.

V západní Evropě jsou Reportéři bez hranic znepokojeni nárůstem násilí proti novinářům během demonstrací - jak od policie, tak od demonstrantů - v zemích jako Německo, Francie, Španělsko a Řecko.

Několik novinářů ve Francii, která je na indexu tiskové svobody Reportérů bez hranic na 34. místě, bylo zbito nebo zraněno světlicemi a granáty se slzným plynem, odpalovanými policií, a jiní byli terčem fyzických útoků od rozhněvaných demonstrantů. Stoupenci ultrapravicových organizací ve Španělsku a v Řecku se záměrně zaměřují na novináře násilnými útoky.

Reportéři bez hranice také varují před onlinovými hrozbami, jako je šikana, trollování a státní dohled. Ty ochromují práci novinářů po celém evropském kontinentu, a to i v zemích, kde dosud vládne vysoká míra svobody projevu.

"Evropská unie požaduje posílení mediální svobody," konstatují Reportéři bez hranic. "Avšak EU nic neudělala proti Orbánovi, který svobodu projevu omezil. Je důležité, aby Evropa plnila své povinnosti a zlepšila ochranu pro všechny novináře."

Podrobnosti v angličtině ZDE 

K tomu:



0
Vytisknout
1886

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2021