Proč Rusko sází na myanmarskou juntu

3. 5. 2021

čas čtení 3 minuty
1. února 2021 vyhlásila myanmarská vojenská junta výjimečný stav a chopila se moci namísto civilní vlády prezidentky Au Schan Su-ťij. Puč okamžitě vyvolal politickou krizi a vyústil v masové krveprolévání, ale mezinárodní společenství je ve své reakci rozděleno, napsali Arťom Lukin a Andrej Gubin.


Zatímco Západ vedený USA a jeho klíčoví asijští spojenci jako Japonsko a Jižní Korea puč odsuzují a uvalili sankce, další klíčové mocnosti se chovají ambivalentněji. V Radě bezpečnosti OSN Čína, Indie a Rusko podnikly pokusy ochránit pachatele před ostřejším odsouzením a potenciálními sankcemi OSN.

Rusko od samého počátku odmítalo puč odsoudit. Státní zpravodajská agentura RIA Novosti omlouvala puč tvrzením, že myanmarská armáda je jediným věrohodným garantem jednoty a míru v této multietnické zemi.

K nejviditelnějšímu projevu ruské podpory junty došlo koncem března, když se náměstek ministra obrany Alexandr Fomin stal nejvýše postaveným zahraničním představitelem, který se zúčastnil přehlídky na Den myanmarských ozbrojených sil. Zatímco ozbrojené síly násilím potlačovaly protestující, Fomin vedl jednání s šéfem junty. Označil Myanmar za "spolehlivého spojence Ruska a strategického partnera v Jihovýchodní Asii a asijsko-pacifické oblasti" a zdůraznil, že se Moskva drží strategického kurzu "posilování vztahů mezi oběma zeměmi".

Existuje několik důvodů, proč se Rusko stává nejvýraznějším zastáncem myanmarské vojenské vlády.

Úzké kontakty Moskvy s Myanmarem sahají do 50. let a Kreml za tu dobu vyvinul pracovní vztahy s uniformovanými vládci.

Pod vedením šéfa junty byla vojenská spolupráce obou zemí posílena. Rusko je hned po Číně největším dodavatelem zbraní a pochází od něj nejméně 16 % dodávek mezi lety 2014-2019. Myanmarská armáda očekává dodávku šesti stíhaček Su-30 objednaných v roce 2019 a v lednu 2021 obě strany podepsaly smlouvy o dodávce ruského protivzdušného systému a sady průzkumných UAV.

Tisíce myanmarských důstojníků získaly vzdělání na ruských vojenských akademiích. Mluví za vše, když hlavní velitel provozuje účet na ruské síti V-kontakte, zatímco byl zrušen účet na Facebooku a Twitteru. Není náhodou, že hlavním prostředníkem Kremlu je ministr obrany Sergej Šojgu, který navštívil zemi jen několik dní před převratem.

Podpora vojenské diktatury může poškodit mezinárodní reputaci Moskvy, ale v současné krizi vztahů se Západem se o to Putin sotva nějak zvlášť stará. Navíc sousední Thajsko je také ovládáno generály s pochybným demokratickým mandátem, nicméně země udržuje dobré vztahy se Západem, protože je "smluvním spojencem" USA.

Není jasné, do jaké míry Moskva koordinuje svůj postoj k Myanmaru s hlavním strategickým partnerem Čínou. Ta také odmítá puč odsoudit, ale ve srovnání s Ruskem juntu podporuje výrazně slaběji.

Zatímco vztah Moskvy s Myanmarem je takřka výlučně vojenský, Čínu s jižním sousedem pojí komplexní vazby a nemůže si dovolit antagonizovat prodemokratické segmenty obyvatelstva, takže musí přijmout komplexnější přístup.

Rusko je vedeno snahou udržet lukrativní vojenské kontrakty a možná získat přístup k Indickému oceánu. Naproti tomu Čína je vedena dlouhodobějšími strategickými zájmy danými bezprostředním sousedstvím Myanmaru s čínskou provincií Jün-nan.

Rusko, které se považuje za globální velmoc, se snaží udržet strategickou přítomnost v Myanmaru, což je geopoliticky důležitý stát v indopacifické oblasti. Proto Kreml vsadil na generály. Ještě se uvidí, jestli se Moskvě tento kalkul vyplatí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
6053

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2021