Proč je třeba nařídit nové vyšetřování otravy Bečvy?

16. 9. 2021 / Petr Vařeka

čas čtení 5 minut
Na úvod si stručně a krátce zopakujme známá fakta. Podrobnosti lze nalézt v investigativních článcích Deníku Referendum věnovaných této politováníhodné události. Zvídavý čtenář zde najde i podrobnou mapku jejího dějiště včetně infografiky. Tak tedy:


 
1.
Dne 20.9. 2020 došlo k masivní otravě ryb v této řece. První úhyny byly zaregistrovány dopoledne asi 3,5 km po proudu od vyústění asi 15 km dlouhého kanálu odvádějícího odpadní vody z řady firem na něj napojených. Tuto výpusť budeme značit R. Místo prvních registrovaných otrav označme M.
2.
Pár hodin před tím došlo k provozní havárii na kaustifikační jednotce v chemičce DEZA. Do dešťové kanalizace vyteklo asi 10000 litrů směsi sody a hydroxidu významně kontaminované toxickým fenolem. Avšak než tato událost vešla ve známost uplynuly asi 2 měsíce díky tomu, že do té doby vedení chemičky popíralo že se v jejím provozu odehrála v inkriminované době jakákoliv nestandardní událost..
3.
Následovalo zmatečné vyšetřování, při kterém bohužel nedošlo k včasnému odběru vzorků kontaminované vody pod klíčovými výpustmi do Bečvy.
4.
Kromě zmíněné R jde o oficiální výpust Dezy nalézající se asi kilometr nad místem prvních pozorovaných otrav. Následuje výpust malé firmy SONAVOX, která však neprodukuje žádné technologické vody - jde pravděpodobně jen o vyústění dešťové kanalizace. Poslední výpusť se nalézá u Lhotky nad Bečvou, asi 300 m nad M. Její vlastník je neznámý, avšak vzhledem k tomu že byl z ní zaregistrován únik aromatických uhlovodíků, lze předpokládat, že vede od nedalekého seřazovacího nádraží DEZY. Kromě těchto výpustí se zde nalézají další neregistrované; například poblíž kalových lagun DEZY.
5.
Jediným velkým průmyslovým podnikem u nějž přichází v úvahu zavinění otravy tak velkého rozsahu tudíž nejpravděpodobněji zůstává DEZA; ryby totiž začaly umírat až pod ní - v místě M.
6.
Představitelé DEZY však tvrdili, že všechny výstupy z ní jsou zabezpečeny kontrolními čidly, které údajně zamezují jakémukoliv nekontrolovanému úniku škodlivých látek.
7.
Na základě tohoto tvrzení vyšetřovatelé od začátku pracovali s premisou, že jedy se do Bečvy musely dostat z R.
8.
Avšak mezi R a M se nalézají dva jezy a několik peřejí. Kdyby jedy přitekly z R musela by se otrava projevit už mnohem výše. Na toto poukazovali hlavně rybáři, kteří se v kritické době nacházeli poblíž a nic neobvyklého nezpozorovali. Všem se jevilo krajně nepravděpodobné, že by v důsledku promíšení nedošlo k rovnoměrnému rozprostření kontaminátů po celé šířce řeky již v malé vzdálenosti od od R.
9.
Vyšetřovatelé tudíž pověřili experta Jiřího Klicperu, aby zjistil vzdálenost mísící zóny výpusti R. Ten do jejího vyústění vypustil barvivo fluorescein a na základě vizuálního experimentu zjistil, že k rovnoměrnému promíšení jedů mohlo dojít teprve až v M; tj. 3,5 km od R. Své výsledky však neuveřejnil, poněvadž se stály součástí vyšetřovacího spisu.
10.
V průběhu dalšího vyšetřování bylo firmě Energoaqua napojené na R sděleno obvinění ze zavinění otravy Bečvy.
11.
Vzhledem k přetrvávající nedůvěře v dosavadní vyšetřování provedl profesor hydrochemie Jakub Hruška pokus s chloridem sodným. Do kanálu R vypustil solanku s asi 20 kg rozpuštěné soli. Ta ve vodě disociuje na ionty Na+ a Cl-, následkem čehož dojde ke vzrůstu její vodivosti. Bylo naměřeno stejné zvýšení vodivosti po celé šířce řeky již asi 800 m od R, čímž došlo ke zpochybnění výsledků experta Jiřího Klicpery. Výsledky pana Hrušky jsou snadno dohledatelné na Webu a porozumí jim každý student fyzikální chemie.
12.
Experiment Jakuba Hrušky byl podpořen i odbornou veřejností - vědci z AV ČR. Navíc i podmínky za kterých byl uskutečněn odpovídaly průtoku 2,8 m3/sec v době loňské otravy. Na rozdíl od pokusu experta J. Klicpery; během něj byl průtok asi dvojnásobný.

Právě uvedená fakta přinejmenším zpochybňují dosavadní průběh vyšetřování a vrhají stín na oficiální verzi dle které otravu Bečvy zavinila čistírna odpadních vod Energoaqua.

Je proto velmi žádoucí nařídit nové vyšetřování původce otravy Bečvy. Jeho součástí by mohl být široce založený experiment (například modifikace pokusu profesora Hrušky), během kterého by byly určeny mísící zóny všech klíčových výpustí do Bečvy. Tak by se dalo zjistit z které z nich se před rokem dostaly jedy do Bečvy.

Průtok 2,8 m3/sec potřebný k uskutečnění tohoto pokusu by se dal zajistit po dohodě se správou povodí Bečvy.

1
Vytisknout
10421

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2021