Jak číst Rusko a Čínu s Carlem Schmittem

2. 11. 2022

čas čtení 5 minut
Putin a Si Ťin-pching opět činí myšlení Carla Schmitta o velmocenském prostoru relevantním. To byl názor cambridgeského historika Brendana Simmse, který byl v Berlíně přednášet. Podle Simmse se EU nikdy neproměnila ve skutečnou metropolitní oblast, upozorňuje Marc Reichwein.

Konečně se Carl Schmitt znovu přednáší. Po dvouleté pandemické přestávce "událost", jak řekl Gerd Giesler, předseda Společnosti Carla Schmitta, když byl přivítán v tanečním sále Humboldtovy univerzity v kampusu Charité. Brendan Simms, renomovaný cambridgeský historik, je na návštěvě Berlína, aby promluvil o "Návratu velmocenského prostoru?" Carla Schmitta.

Simms byl představen jako "politický historik", což má pravděpodobně narážet na jeho talent poukazovat na různé věci. Otazník v názvu přednášky stojí za potřebou diskuse, zda a do jaké míry může Schmittova představa velmocenského prostoru ještě nebo jen znovu přispět k pochopení současné světové situace.

Historicky vždy existovala mentalita velmocenského prostoru, jen si vzpomeňte na Monroeovu doktrínu (která říkala, že Evropa by se neměla vměšovat do záležitostí za Atlantikem, že dvojitý kontinent by se měl postarat sám o sebe). Nebo Brežněvova doktrína (žádný stát, který byl kdysi komunistický, nesmí opustit východní blok). Ústavní právník a národně socialistický myslitel Carl Schmitt (1888-1985) formuloval svou teorii velmocenského prostoru ve své práci nazvané "Mezinárodní právo pro velmocenský prostor se zákazem intervence pro mocnosti mimo prostor" (1941). Stejně jako Hitlerovi, i Schmittovi vadila světová moc kapitalistického systému a prosazoval koexistenci různých politických systémů. Angloamerický "světový kapitalismus" (Schmitt) by neměl vnucovat svou podstatu všem.

Po týdnu, kdy Putin v projevu ve Valdajském klubu téměř slovo od slova nadával Západu, znělo to, co Simms přednesl řadě známých profesorů Humboldtovy univerzity, znepokojivě aktuálně. Zejména proto, že Simmsova přednáška se zabývala právě tím, jak Schmittův rozsáhlý koncept přijal v Rusku například Alexandr Dugin. V jeho ideologii se podle Simmse v Rusku od rozpadu Sovětského svazu odehrává obnova euroasijské velmoci. Simmsovy seznamy: Separatisté v Podněstří (od 1991/92), války v Čečensku (od 1994/1999), rozmístěné ruské síly v Arménii, anexe významných oblastí Gruzie (2008), Krymu (2014) a východní Ukrajiny a samozřejmě současná válka na Ukrajině. Pokud je Putin naštvaný na expanzi NATO na východ, je to proto, že řečeno schmitovskými slovy, je proti "cizím mocnostem" v širší oblasti bývalého SSSR.

Simms, pozoruje něco velmi podobného s Čínou, která si také nárokuje "exkluzivní prostor", který sahá daleko za území země. Simms citoval několik čínských schmitiánů, aby pak prohlásil, že paralely mezi žádoucí koexistencí velmocenských prostorů Ruska a Číny a paktem tří mocností z roku 1940 (nacistické Německo, Itálie, Japonsko) jsou "nezaměnitelné".

Simms se potýká s otázkou, zda lze EU označit za velmoc ve schmittovském smyslu. Jako ekonomická a politická regulační mocnost vyzařuje mimo území svých členských států, jak ukazuje příklad Norska (jako nečlenské země je součástí vnitřního trhu EU), nebo příklad Severního Irska po brexitu (celní hranice nikoli mezi Irskou republikou a Severním Irskem, ale v Irském moři). Nicméně EU – řečeno schmitovskými slovy – má co do činění s mocnostmi, které jsou jejímu prostoru cizí (Rusko v Maďarsku), a je také vojensky součástí NATO, které je zase ovládáno Američany. V konečném důsledku je podle Simmse EU jakýmsi nájemcem rozsáhlé nemovitosti, kterou nevlastní. Při této poznámce se z publika ozve posměšný smích.

Po přednášce vznesou profesoři z pléna kritické otázky a připomínky. Historik umění Horst Bredekamp chce vědět, proč Simms nepoužívá termíny jako "Führer" v uvozovkách, na což Simms odpovídá, že "Führer" je v jeho německých textech vždy v uvozovkách, ale ne v angličtině. Východoevropský historik Karl Schlögel si klade otázku, jak vhodná je ve skutečnosti kategorie velmocenského prostoru ve vztahu k Rusku. Schlögel nevidí v Duginovi věcnou diskusi se Schmittem, pouze ideologii. Pojmy jako "geopolitika" a "velmocenský prostor" jsou pro něj "prázdné", "fetiš" a mají malou analytickou hodnotu.

Právník a publicista Marcus C. Kerber by naopak uvítal více kritiky teorie velmocenského prostoru. Hitlerova myšlenka "Lebensraumu" a Schmittův koncept jsou "primitivní", protože vždy myslely velmocenský prostor pouze politicky, nikdy ne ekonomicky. Na trojici v moderování zavzpomínal Hans Christof Kraus ze Společnosti Carla Schmitta potýkající se s velmocenskými prostory v dystopii George Orwella "1984", než se schmittiáni, profesoři i studenti, pustí do neoficiální části večera na recepci ve stoje s preclíky namazanými máslem, vínem a berlínským pivem.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
6356

Diskuse

Obsah vydání | 4. 11. 2022