Šukšin a trollové: Proč "obyčejní Rusové" pořád poslouchají Putina

2. 12. 2022

Tento selský postoj, někdy označovaný jako "sebevědomí rolníků", je jen eufemismus pro "psychologii přežití". Rolnický svět se skládá z těch, kteří nežijí, ale přežívají - s různou mírou úspěchu, ať už zůstanou na venkově, nebo se přestěhují do měst.

I přes masivní urbanizaci v minulém století Rusové i nadále pociťují ohrožení své existence, a proto se ve svých postojích k mnoha věcem, včetně Putinovy ​​války na Ukrajině, chovají tak, jak by jednali rolníci, kteří se obávají vývoje pouze tehdy, pokud se jich přímo dotkne a zažívají utrpení druhých.

Roščin vyvozuje tyto závěry z článku Vadima Olševského, ruského matematika na univerzitě v Connecticutu, věnovaného Vasiliji Šukšinovi, ruskému ruralistickému spisovateli z doby před půl stoletím, který oslavoval rolnický život.

Olševskij říká, že hrdinové Šukšinova rolnického světa by reagovali na Putinovu válku jako diváci, bez jakéhokoli smyslu pro odpovědnost - a byli by naštvaní, jen když "nebylo dost ponožek pro vojáky nebo dost kulometů". Zdá se, že mobilizace to pravděpodobně změní, ale zatím prošla bez větší reakce, a tak jich bude víc.

Rusům s takovými selskými postoji bylo jedno, že Kreml nedokázal specifikovat a dodržet konkrétní válečné cíle, ale bavily je útoky na Ukrajince, protože tyto útoky nejsou zaměřeny na ně, ale na ostatní, kterým se tak mohou cítit nadřazeni.

Roščin také zmiňuje Maxima Gorkého, který nenáviděl rolnictvo kvůli jeho "krutosti, bezcitnosti, nezájmu o cokoli, co je přesahuje, malichernost a hloupost… vlastnosti, které si rolníci nesli staletími téměř beze změny", jak ukázaly nedávné události.

Nic z toho ale není chyba Rusů jakožto národa rolníků, tvrdí Roščin. Není to nějaká "genetická predispozice". Je to prostě způsob, jakým jednají lidé, kteří se musejí neustále soustředit na své vlastní přežití. Takoví přeživší si nemohou dovolit široký rozhled a skutečnou empatii; sami jsou na takové věci příliš ohroženi.

Zdroj v ruštině: ZDE