Pentagon blokuje sdílení důkazů o možných ruských válečných zločinech s haagským soudem

9. 3. 2023

 
Důkazy prý obsahují podrobnosti důležité pro vyšetřování, které hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan zahájil po ruské invazi na Ukrajinu před rokem. Informace údajně zahrnují materiály o rozhodnutích ruských představitelů záměrně cílit na civilní infrastrukturu a unést tisíce ukrajinských dětí z okupovaného území.

V prosinci Kongres změnil dlouholetá právní omezení týkající se americké pomoci soudu a umožnil Spojeným státům pomáhat s jeho vyšetřováním a případným stíháním v souvislosti s válkou na Ukrajině. Uvnitř Bidenovy administrativy se však za zavřenými dveřmi nadále odehrává politický spor o to, zda tak učinit.

Rada pro národní bezpečnost svolala na 3. února schůzku na úrovni kabinetu, tzv. zásadní výbor, aby se pokusila spor vyřešit, uvedli úředníci, ale ministr obrany Lloyd J. Austin III. měl nadále námitky. Joe Biden se zatím nerozhodl, co v té věci udělat, uvedli úředníci.

Většina lidí, kteří popsali interní spor, tak učinila pod podmínkou anonymity, aby mohli hovořit o citlivých jednáních.

Senátor Lindsey Graham, republikán z Jižní Karolíny, který loni pomohl prosadit v Kongresu zmírnění omezení pro pomoc Mezinárodnímu trestnímu soudu, však parametry sporu potvrdil a obvinil ministerstvo obrany z neochoty.

"Ministerstvo obrany se postavilo proti legislativní změně - ta prošla velkou většinou - a nyní se snaží podkopat literu i ducha zákona," řekl Graham. "Zdá se mi, že ministerstvo obrany je zde problémovým dítětem, a čím dříve se nám podaří dostat informace do rukou mezinárodního tresdtního soudu, tím lépe pro svět."

Zástupci Pentagonu, ministerstva zahraničí, ministerstva spravedlnosti a Úřadu ředitele národních zpravodajských služeb se odmítli vyjádřit nebo na žádosti o komentář nereagovali.

Adrienne Watsonová, mluvčí Rady pro národní bezpečnost, poskytla prohlášení, které se netýkalo odporu Pentagonu ke sdílení důkazů. Uvedla však, že vláda "podporuje řadu vyšetřování s cílem identifikovat a pohnat k odpovědnosti ty, kteří jsou zodpovědní" za ruské válečné zločiny, mimo jiné prostřednictvím ukrajinských prokurátorů, OSN "a Mezinárodního trestního soudu".

"Ruské síly páchají na Ukrajině válečné zločiny a zločiny proti lidskosti a ukrajinský lid si zaslouží spravedlnost," řekla a dodala: "Pracujeme také na odhalení ruských zvěrstev na Ukrajině, aby svět viděl, co ruské síly dělají."

Mezinárodní trestní soud byl vytvořen před dvěma desetiletími jako stálé místo pro vyšetřování válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti na základě smlouvy z roku 1998 nazvané Římský statut. V minulosti Rada bezpečnosti OSN zřídila ad hoc tribunály, které se zabývaly zvěrstvy v místech, jako byla Jugoslávie a Rwanda.

K Mezinárodnímu trestnímu soudu se připojilo mnoho demokratických zemí, včetně blízkých amerických spojenců, jako je Velká Británie. Spojené státy si však dlouho udržovaly odstup, protože se obávaly, že by se tribunál mohl jednoho dne pokusit stíhat Američany.

Administrativy obou amerických politických stran také zastávaly stanovisko, že soud by neměl vykonávat jurisdikci nad občany ze země, která není smluvní stranou smlouvy, jako jsou Spojené státy a Rusko - a to ani v případě, že k údajným válečným zločinům dochází na území země, která smlouvu podepsala, jako je Ukrajina a Afghánistán.

Prezident Bill Clinton podepsal Římský statut v roce 2000, ale protože jej označil za chybný, neposlal jej k ratifikaci do Senátu. V roce 2002 prezident George W. Bush tento podpis v podstatě odvolal. Kongres v letech 1999 a 2002 přijal zákony, které omezily podporu, kterou americká vláda může soudu poskytnout.

Přesto na konci Bushovy vlády ministerstvo zahraničí prohlásilo, že Spojené státy akceptují "realitu" soudu, a uznalo, že se soud "těší velké mezinárodní podpoře". A Obamova administrativa učinila krok na pomoc soudu tím, že nabídla odměny za dopadení uprchlých válečných vůdců v Africe, které soud obvinil.

V roce 2017 se však tehdejší nejvyšší žalobce soudu pokusil vyšetřit mučení zadržených teroristů za Bushovy vlády v rámci širšího pohledu na válku v Afghánistánu. V reakci na to Trumpova administrativa uvalila na pracovníky soudu sankce a ministr zahraničí Mike Pompeo jej odsoudil jako "zkorumpovaný".

Tání se vrátilo v roce 2021, kdy Bidenova administrativa tyto sankce zrušila a  Khan, nově jmenovaný prokurátor, od vyšetřování amerického mučení zadržených osob upustil. Pak Rusko loni napadlo Ukrajinu, což vyvolalo oboustrannou snahu pohnat k odpovědnosti ruského prezidenta Vladimira Putina a další členy jeho vojenského velení - a odstartovalo debaty uvnitř administrativy i v Kongresu o tom, zda a jak soudu pomoci.

Koncem prosince zákonodárci přijali dva zákony, jejichž cílem je zvýšit šance, že Rusové budou pohnáni k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině.

Jedním z nich byl samostatný zákon rozšiřující pravomoc amerických prokurátorů obžalovat cizince za válečné zločiny spáchané v zahraničí. Druhému, ustanovení o Mezinárodním trestním soudu začleněnému do rozsáhlého zákona o rozpočtových prostředcích, který Kongres schválil koncem prosince, se tehdy dostalo jen malé pozornosti.

Toto ustanovení však bylo významné. Vláda USA má sice nadále zakázáno poskytovat soudu finanční prostředky a určitou další pomoc, Kongres však vytvořil výjimku, která jí umožňuje pomáhat při "vyšetřování a stíhání cizích státních příslušníků v souvislosti se situací na Ukrajině, včetně podpory obětí a svědků".

Navzdory této právní změně a signálu podpory ze strany Kongresu si Pentagon pevně stojí za tím, že Spojené státy by neměly pomáhat Mezinárodnímu trestnímu soudu vyšetřovat Rusy za jejich činy na Ukrajině, protože Rusko není smluvní stranou smlouvy, která soud zřídila.

Tento odpor vyvolal kritiku uvnitř i vně výkonné moci. Někteří právní odborníci tvrdí, že je jen málo výhodné držet se tohoto postoje, protožostatní svět tento výklad v podstatě odmítá.

John Bellinger, bývalý vedoucí právník Rady pro národní bezpečnost a ministerstva zahraničí v Bushově administrativě, tvrdil, že pokud se soud někdy pokusí stíhat Američana, "budeme mít více spojenců, kteří budou souhlasit s tím užším argumentem než s širším". Dodal, že Pentagon by měl znovu zvážit potenciální výhody pomoci soudu.

"Také si myslím, že ministerstvo obrany by se mělo na Mezinárodní soudní dvůr dívat ne čistě z obranného hlediska - jak by nás mohl podrazit - ale jak můžeme Mezinárodní soudní dvůr, nástupce norimberských tribunálů, využít jako nástroj k vyšetřování a stíhání ruských válečných zločinů," dodal Bellinger.

Graham uvedl, že většina americké vlády se podepsala pod sdílení důkazů. Dodal, že je Pentagonem frustrován. Poznamenal, že o této záležitosti hovořil s generálním prokurátorem Merrickem B. Garlandem, který minulý týden při návštěvě Lvova zopakoval svůj závazek pomáhat ukrajinským prokurátorům stíhat ruské válečné zločiny.

Vedoucí představitelé Pentagonu, řekl  Graham, "vyjádřili své obavy a ty nejsou nelegitimní, ale myslím si, že celkově to, co jsme udělali v legislativě, je správná cesta, a chci, aby ctili to, co jsme udělali."