Proč země globálního Jihu nepodporují ukrajinský antikoloniální boj?

9. 3. 2023

čas čtení 7 minut

Významný singapurský diplomat nedávno položil dobrou otázku: "Proč 85 procent světa neuvalilo sankce na Rusko po jeho nezákonné invazi na Ukrajinu?"

Jeho odpověď je objevná, méně se týká reality v Rusku a na Ukrajině a více vnímání v zemích, které nazýváme globálním Jihem: "Upřímnou odpovědí je, že mnozí představitelé těchto zemí v hloubi duše nevěří 'černobílému' příběhu, který Západ o konfliktu šíří. Nevěří, že  Rusko je naprosté zlo."

Kishore Mahbubani, stálý zástupce Singapuru při OSN v letech 1984-1989 a 1998-2004, vysvětluje svou odpověď tvrzením: "Po více než pěti desetiletích studia geopolitiky jsem se nikdy nesetkal s jedinou geopolitickou otázkou, kde by na jedné straně bylo dobro a na druhé zlo."

Velvyslanec Mahbubani přehání. Jistěže bylo Japonsko naprosto v neprávu, když ve 30. letech 20. století napadlo Čínu a zabilo miliony Číňanů. Nacistické Německobylo naprosto v neprávu, když v Evropě rozpoutalo druhou světovou válku a vyhlazovalo židy, stejně jako Sovětský svaz, když se v letech 1932-1933 dopustil genocidy na Ukrajině a v roce 1968 napadl Československo, píše Alexander J. Motyl z Rutgers University.

 

Jinak řečeno, byli  Tibeťané částečně v neprávu, když je Čína napadla a anektovala? Byl  částečně v neprávu Mahátma Gándhí, když se postavil na odpor britskému imperialismu? Byl částečně v neprávu  Nelson Mandela, když se postavil apartheidu? Bylo částečně v neprávu Kambodžané, když se nechali vyvraždit Rudými Khmery?

Je sice pravda, že mnoho geopolitických otázek se vyznačuje odstíny šedi, ale je také pravda, že některé, možná dokonce mnohé, jsou černobílé. Ruská invaze na Ukrajinu je jedním z takových případů. Ukrajina nepředstavovala pro imperiálně smýšlející, jaderně vyzbrojené a fašistické Rusko Vladimira Putina žádnou představitelnou hrozbu: Ukrajinská armáda, ekonomika a obyvatelstvo byly podstatně menší než ruské a Kyjev nechoval žádné agresivní úmysly.

Navíc všichni - včetně Rusů - dobře věděli, že Ukrajina nemá šanci vstoupit do NATO nejméně dvě desetiletí. Všichni také věděli, že Spojené státy a Ukrajina nemají v plánu rozmístit rakety na východní hranici Ukrajiny. Je jistě možné, že ruská elita byla paranoidní a vnímala hrozbu tam, kde žádná neexistovala. Ale psychické neduhy zločinců jistě nelze svádět na oběti jejich násilí.

Velvyslanec Mahbubani cituje jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu, který říká: "Válce se dalo předejít, kdyby NATO dbalo na varování z řad svých vlastních představitelů a úředníků, která zaznívala v průběhu let, že jeho expanze na východ povede k větší, nikoli menší nestabilitě v regionu."

Pánové Ramaphosa a Mahbubani však nevidí obrovský rozdíl mezi nestabilitou, kterou rozšíření NATO skutečně mohlo způsobit, a plnohodnotnou invazí do země, která není členem NATO, a následným vedením genocidní války proti jejímu obyvatelstvu. Jakým způsobem má taková akce cokoli společného s nestabilitou, kterou mohlo NATO způsobit? Pokud by k invazi Kremlu stačila nestabilita, pak by Rusko bylo neustále ve válce - což není.

Daleko přesvědčivější odpověď na otázku o neutrálním postoji globálního Jihu poskytuje velvyslanec Mahbubani, když cituje brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu: "Myslím, že důvod války mezi Ruskem a Ukrajinou musí být také jasnější. Je to kvůli NATO? Je to kvůli územním nárokům? Je to kvůli vstupu do Evropy? O tom má svět málo informací."

Ve skutečnosti má svět o Rusku, Ukrajině, NATO, Spojených státech, Evropě a válce Ruska proti Ukrajině hromady informací. O těchto aktérech byly napsány tisíce seriózních článků a knih a o válce pojednávají desítky vynikajících článků a knih. Stačí si jen přečíst, aby člověk získal o problematice více než jen pár informací. Rád poskytnu pánům Mahbubánímu a Lulovi da Silvovi bibliografie.

Důležitější je, že brazilský prezident identifikuje skutečný důvod postoje zemí globálního Jihu k válce, Ukrajině a Rusku: neznalost. A protože tvůrci politik na globálním Jihu vědí o Rusku a Ukrajině příliš málo na to, aby si mohli udělat informovaný úsudek, zdá se, že se spoléhají na způsob myšlení z dob studené války - podle něhož je Západ stále panovačným imperialistou a vždy jím zůstane, zatímco Rusko je šampionem třetího světa.

Ve skutečnosti je Ruská federace, stejně jako Sovětský svaz, impériem a Ukrajina, stejně jako mnoho dalších neruských států, byla ruskou kolonií. Západ má imperialistickou minulost, ale v tomto případě stojí nepochybně na straně antikolonialismu. Na této straně by měl stát i globální Jih.

V druhé polovině svého článku se velvyslanec Mahbubani konečně věnuje geopolitickým otázkám: "Západ by získal větší podporu pro svou věc na Ukrajině, kdyby se ukázalo, že prosazuje buď mírový návrh, nebo spravedlivý kompromis ohledně Ukrajiny. Místo toho se zdá, že sleduje strategii naprostého vítězství a ponížení Ruska." Mahbubani však varuje: "Takový výsledek by nebyl v zájmu globálního Jihu. Ty dávají přednost multipolárnímu světu s Ruskem jako nezávislým pólem, který jim poskytne geostrategické možnosti."

To je fér, ale jak by měl vypadat spravedlivý kompromis? Velvyslanec Mahbubani vidí dvě složky: "Bezprostředním přáním je příměří a ukončení konfliktu. ... Druhým přáním by byl spravedlivý a vyvážený kompromis. Ukrajina by se stala svobodnou a nezávislou suverénní zemí, která by mohla vstoupit do Evropské unie, pokud by si to přála. Přesto by z respektu k citlivosti Ruska nevstoupila do NATO."

V tomto bodě je zcela jasné, jak moc je velvyslanec Mahbubani odtržen od reality - a znalostí o Rusku. Zcela opomíjí jakoukoli diskusi o základním problému: Rusko nezákonně anektovalo čtyři ukrajinské provincie a Krym. Jak tato území figurují v mírovém plánu velvyslance Mahbubaniho? Neobjevují se, přestože dokud nebude tato otázka vyřešena, není možný žádný mír. A tato otázka nebude nikdy vyřešena, dokud Rusko zůstane imperialistickou mocností a v jeho čele bude stát Vladimir Putin.

"Kompromis bude obtížný a chaotický," říká velvyslanec. "To je vždycky." To je pravda, ale jak dosáhnout kompromisu se zemí, která vás touží kolonizovat? Stejně jako Ukrajinci, i Afričané a Asiaté se rozhodli pro odpor.

Ignorováním imperiální povahy Putinova režimu vmanévroval velvyslanec Mahbubani globální Jih do slepé uličky. Chce jak mír, tak silné Rusko, aniž by si uvědomil, že tyto dva cíle jsou neslučitelné a vzhledem k fašistické podstatě Putinova Ruska, jeho imperialistickým cílům, revizionistickým aspiracím, militaristické historii a protiukrajinské ideologii dokonce protichůdné.

Éra západního imperialismu je z velké části u konce. Věk ruského imperialismu může brzy skončit. Globální Jih si musí tyto skutečnosti uvědomit, pokud chce stát na správné straně dějin tím, že pomůže Ukrajině dekolonizovat, postavit se na odpor budování ruského impéria, a tím vybudovat spravedlivější světový řád.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
4665

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2023