Světové mocnosti jsou zapojeny do nelítostného technologického závodu. Jak vypadá poměr sil

14. 3. 2023

čas čtení 16 minut
USA se snaží udržet si nadvládu, Čína je dohání a v mnoha oblastech předstihuje, zatímco EU zaostává, upozorňuje Andrea Rizzi.

Obrovské investice, sankce, protekcionismus, špionáž, nové regulační rámce, mezinárodní aliance, hrozby: Hlavní světové mocnosti bojují ve stále zuřivějším technologickém závodě, který zahrnuje klíčová odvětví, jako je umělá inteligence, kvantová výpočetní technika, biotechnologie, čistá energie, letectví a telekomunikace, a který se stává hlavní oblastí strategického soupeření naší doby.

Měsíc březen nabídl významné pohledy na rozsah a charakteristiky této bitvy s dalekosáhlými důsledky pro globální rovnováhu moci, v níž se Spojené státy snaží udržet svou nadvládu, Čína silně postupuje, zatímco četné známky naznačují, že Evropská unie zaostává. "Západní demokracie ztrácejí v globální technologické soutěži," uzavírá studie zveřejněná 2. února Australským institutem pro strategickou politiku (ASPI), která zdůrazňuje vzestup Číny ve výzkumném segmentu v technologických odvětvích zvláštního zájmu.

Ve stejný den administrativa Joe Bidena přidala novou hrstku čínských společností na černou listinu subjektů podléhajících omezením vývozu citlivých technologií. Mezi nimi jednotky giganta genetického sektoru BGI, v novém kroku v eskalaci restriktivních opatření, která Washington uplatňuje proti Pekingu, a zároveň podporuje obrovské dotace na rozvoj národních schopností.

6. května čínský prezident Si Ťin-pching vyjádřil podráždění asijské mocnosti touto politikou velmi pozoruhodným obviněním, protože sestávalo z explicitního prohlášení, které bylo cizí stylu tohoto vůdce: "Západní země, vedené Spojenými státy, provádějí zadržování, obklíčení a totální potlačení Číny." Druhý den to jeho nový ministr zahraničí Čchin Kang řekl ještě jasněji: "Pokud Spojené státy nešlápnou na brzdu a budou pokračovat ve zrychlování na špatné cestě, nebude dostatek svodidel, aby se zabránilo vykolejení, které se změní v konflikt a konfrontaci."

9. prosince Evropská komise oznámila nové uvolnění pravidel státní podpory, aby reagovala na dotace Washingtonu a konkurovala jim. A 10. května se americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová setkali ve Washingtonu, aby řešili třenice mezi partnery ohledně protekcionistických aspektů jejich národních plánů na podporu zelených technologií. O několik hodin dříve v Pekingu komunistická strana oznámila zásadní reorganizaci ministerstva vědy a techniky a zřízení Národního datového úřadu.

Tyto nedávné příhody jasně sledují obrysy klíčového trendu. Technologický pokrok je nezbytným základem hospodářské prosperity a vojenské moci společností, stejně jako politické stability tváří v tvář vnějším podvratným pokusům. Historicky tedy byl rozhodujícím faktorem při určování rovnováhy sil mezi národy a dnes je tomu tak více než kdy jindy, vzhledem k závratnému tempu, šíři a významu inovací ve strategických odvětvích.

Následuje pohled na současnou rovnováhu sil a na to, jak se bojuje bitva o budoucnost.

Současný poměr sil

Studie a prohlášení odborníků z oboru nastiňují oblast konsensu, kterou lze shrnout takto: Spojené státy vycházejí z desetiletí naprosté nadvlády a udržují si dominantní postavení v klíčových odvětvích; čínský boom je však extrémně silný, velkým tempem zmenšuje náskok a v některých případech předstihl Washington a v jiných se již staví jako konkurent na stejné úrovni; Evropská unie má významná aktiva, ale pokud nedojde k zásadní změně dynamiky, zůstane v podstatě opomenuta.

"USA mají stále výhodu v některých vyspělých technologiích. Staly se průkopníkem digitální revoluce a ta má váhu dodnes. Jejich masivní a dlouhodobý tlak v obranném průmyslu znamená, že zůstává lídrem ve vojenských technologiích," říká Pannier.

Světová velmoc má přední společnosti nejen v digitálním a obranném sektoru, ale také v biotechnologiích a dalších oblastech. Má také univerzity a laboratoře s globální přitažlivostí, vysokou úrovní investic, tržním prostředím příznivým pro inovace a širokou sítí mezinárodních aliancí.

Mnoho ukazatelů však ukazuje na velmi silný pekingský boom. "Když se podívám na celkový obraz, myslím, že USA a Čína jsou v podobné pozici, pokud jde o schopnosti," říká Raquel Jorge Ricart, výzkumný pracovník Elcano Royal Institute specializující se na technologii a digitální agendu. "Každá technologická oblast má svou rovnováhu. Domnívám se však, že jsou v současné době v situaci remízy a že trend, pokud se neobrátí, povede k technologické nadvládě Číny a že EU by mohla zůstat daleko pozadu," myslí si expert.

"Čína se dokázala dostat na úroveň globálního významu v mnoha odvětvích. Je lídrem v oblasti dohledu a využívání umělé inteligence ve veřejném prostoru. V digitálním prostředí také udělala obrovský skok a nyní je konkurentem, který ohrožuje prvenství Spojených států," říká Pannier.

Seznam silných stránek Pekingu je dlouhý. Například je jasně před Spojenými státy v zavádění 5G - se dvěma evropskými společnostmi, Ericssonem a Nokií, jako jeho hlavními konkurenty, které, jak říká Jorge Ricart, "potřebují větší veřejnou podporu".

Ben Cahill, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro strategická mezinárodní studia, expert na energetickou bezpečnost, zdůrazňuje, jak Čína "dominuje částem dodavatelského řetězce pro větrnou a solární energii i baterie". "Budují si svou vedoucí pozici po celá desetiletí a nebude možné zrušit závislost Západu najednou. Bude to vyžadovat delší úsilí," dodává.

Cahill poukazuje na další klíčový segment, kde má Čína dominantní postavení: "Kritické minerály jsou základním problémem," řekl během rozhovoru v Madridu. "Problém není ani tak v tom, kde se nacházejí, protože se nacházejí na mnoha místech, ale v kapacitách zpracování a rafinace, které je činí užitečnými, a právě zde má Čína dominantní postavení. To se náhle nezmění. Je to dlouhodobý projekt. Bude to vyžadovat dlouhé úsilí trvající desítky let."

Zpráva Belferova centra Harvardovy univerzity dospěla k závěru, že Čína již předstihla Spojené státy v kvantové komunikaci a rychle snížila náskok USA v kvantových počítačích.

Dokonce i v kritickém obranném sektoru existují některé specifické oblasti, jako jsou hypersonické zbraně, kde má Čína výhodu, uznávají američtí lídři.

Nedávno zveřejněná zpráva ASPI - financovaná americkým ministerstvem zahraničí - se zaměřuje na velmi důležitý parametr, publikaci vlivných studií ve 44 kritických technologických sektorech, přičemž v každém z nich bere v úvahu decil nejvíce odkazovaných publikací. Výsledkem je, že Čína vede ve 37 ze 44 sekcí, zatímco Spojené státy dominují zbylým sedmi. Mezi evropskými zeměmi vynikají Velká Británie, Německo a v menší míře Itálie a Francie. Mezi asijskými zeměmi Indie, Japonsko a Jižní Korea. Ale všichni jsou daleko za dvěma titány.

Zájem o publikovaný výzkum samozřejmě není synonymem technologické moci. K tomu je nezbytný překlad do reálného života. Je však jasné, že výzkum je základem, na němž je tato moc postavena, že nejvíce odkazované publikace jsou ty, které mají tendenci vést ke vzniku patentů, a že patenty obvykle vedou k průmyslové výrobě. Zpráva také zkoumá tok výzkumníků a dochází k závěru, že čínská centra přitahují značný počet lidí z jiných zemí.

Existuje mnoho ukazatelů, které potvrzují silný vzestup Číny, jako jsou investice do výzkumu a vývoje - v nichž podle srovnání OECD již předstihla EU - nebo síla skupiny společností s největší výzkumnou vitalitou. Podle údajů Evropské komise je 27 % z 2 500 společností s nejvyššími investicemi do výzkumu a vývoje čínských, což je téměř dvojnásobek oproti EU. V absolutních hodnotách jsou investice podobné. Spojené státy si v těchto ukazatelích udržují převahu. Trend ve prospěch Číny se však zdá být neúprosný.

Obrovský nárůst Číny odráží také odhad zveřejněný americkou Nadací pro inovace a informační technologie a dochází k závěru, že v absolutních hodnotách má Čína již větší inovační potenciál než USA, přičemž jako parametry používá investice do výzkumu a vývoje, rizikového kapitálu, lidského kapitálu a patentů.

V tomto scénáři se EU stává druhořadým hráčem. "Evropa má pozoruhodné schopnosti v některých nikách. Například v polovodičových konstrukčních strojích, zařízeních 5G nebo v některých oblastech návrhu softwaru, "říká Pannier. Existují i jiné oblasti, kde má Evropa hráče, kteří si skvěle konkurují v celosvětovém měřítku.

"Ale v celkovém pohledu se nemůžete srovnávat s těmito dvěma obry, je to trochu bolestivé," uzavírá Pannier.

Jsou tu samozřejmě i další významní hráči. Země jako Japonsko nebo Jižní Korea mají významné technologické přednosti. Jak však upozorňuje Jorge Ricart, jejich odvětvové schopnosti nemají kvůli své nedostatečné velikosti vyhlídky na to, že se promítnou do systémové konkurenceschopnosti. Indie začíná mít značné schopnosti. Má rozměry, aby se v budoucnu stala systémovým hráčem. Podezřívavost Spojených států vůči Číně jí může pomoci například tím, že přiláká západní technologické společnosti, aby se na jejím území usadily a posílily tak její výrobní a místní pracovní kapacity. Má však před sebou ještě dlouhou cestu, aby mohla konkurovat na stejné úrovni s hlavními hráči.

Jak probíhá bitva

Tváří v tvář tomuto poměru síly ve schopnostech jsou mocnosti zapojeny do velkého soupeření, aby do budoucna zaujaly výhodné postavení. To má různé osy.

"Jedním z klíčových trendů je velký veřejný tlak na industrializaci v citlivých oblastech, s aktivací obrovských dotací," říká Jorge Ricart. Obnovený aktivismus v tomto sektoru ve většině západních demokracií je nepochybně ústředním definujícím rysem.

Zatímco Čína již dlouho rozvíjí - a zejména od roku 2015, kdy byl zahájen plán Made in China 2025 - silné veřejné politiky zaměřené na rozvoj její technologické síly, západní země z velké části ponechaly tuto práci v rukou soukromých společností a institucí a omezily se na péči o příznivý výzkum a tržní rámce. Radikální posun však podnítilo několik faktorů.

Uvědomění si vzestupu Číny přimělo Spojené státy před více než deseti lety k reakci ohledně zachování svého výhodného postavení, kdy příklon k Asii prosazoval tehdejší prezident Barack Obama. "Ale pak další prvky způsobily, že to, co bylo bilaterální rivalitou zaměřenou na technologii relevantní pro vojenskou a ekonomickou převahu, získalo globálnější význam," říká Pannier.

"V uplynulém desetiletí Čína výrazně rozvinula svůj technologický sektor s digitálními, sledovacími schopnostmi a umělou inteligencí, které ohromily svět, zatímco současně se stávala stále autoritářštějším režimem. To podněcuje k zamyšlení nad závislostí na Číně. Klíčovým momentem v této nové globální fázi bylo, když před pandemií Spojené státy zastavily zavádění technologie 5G společnosti Huawei a poukázaly na možná bezpečnostní rizika," pokračuje expert.

"Samotná pandemie pak zdůraznila riziko narušení dodavatelského řetězce, které může mít politické nebo přírodní důvody, a to pomáhá přesvědčit mnoho lidí o potřebě reindustrializace, aby nebyli tak závislí," poznamenává Pannier. Tento řetězec událostí vede k reakci Západu, velmi silné v případě Spojených států, ale také pozoruhodné v případě EU.

EU je v tomto investičním závodě rovněž aktivní. Významná část pandemických fondů financovaných společnými půjčkami je vyčleněna na zelené a digitální investice, zatímco Brusel zahájil iniciativu v oblasti mikročipů a rozvíjí další v odvětví zelených technologií. Některá ustanovení USA výrazně protekcionistické povahy, která hrozí diskriminací evropských výrobků, vedla k vážnému napětí mezi Washingtonem a Bruselem.

Ostatní velké ekonomiky samozřejmě také postupují s rostoucí intenzitou na podporu rozvoje národních technologických schopností.

Ruku v ruce s domácími faktory jde další významná linie činnosti. "Druhým klíčovým trendem je reorganizace globálních dodavatelských řetězců," poznamenává Jorge Ricart. To mimo jiné zahrnuje přemístění výroby citlivých výrobků a komponentů, jakož i konsolidaci dodavatelských tras pro suroviny potřebné pro technologický vývoj. Je to velká hra, která zahrnuje přeformulování vztahů s příslušnými zeměmi z hlediska těžby nebo výroby.

Bidenova administrativa energicky prosazuje široké stažení z Číny, ačkoli úplné stažení je neproveditelné, zatímco v EU se prozatím většinový konsensus rozhodl pro obezřetnější koncept snižování rizika. Oba se aktivně podílejí na snižování závislosti na surovinách z Číny a Biden a Ursula von der Leyenová po schůzce oznámili, že obě strany budou pracovat na dohodě o volném obchodu omezené na tento sektor, jejímž cílem je mimo jiné snížit hněv Evropanů na americká protekcionistická opatření.

Existuje také třetí a nejkontroverznější oblast sporu, a to omezení přístupu Číny ke klíčovým technologiím, které prosazuje Washington. Operace se zaměřila především na sektor mikročipů, který je nezbytný pro pokrok v mnoha identifikovaných strategických oblastech, a je vhodně navržen tak, aby zabránil vývozu do Číny i zahraničním společnostem, pokud má dotyčný výrobek americkou materiální nebo intelektuální složku, jak je tomu často v případě pokročilých mikročipů.

Washington tvrdí, že tato opatření mají za cíl "chránit národní bezpečnost a zabránit tomu, aby citlivé technologie s vojenskými aplikacemi byly získány čínskými bezpečnostními, zpravodajskými a vojenskými službami," podle náměstka amerického ministra obchodu Alana Esteveze při příležitosti schválení omezení vývozu mikročipů.

"Čína silně investuje do rozvoje superpočítačových kapacit a do roku 2030 se stane světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Využívá tyto schopnosti k monitorování svých vlastních občanů a k řízení své vojenské modernizace. Naše akce ochrání národní bezpečnost, zahraničněpolitické zájmy a zároveň vyšlou jasnou zprávu, že technologické vedení USA je o hodnotách i inovacích," řekla Thea D.

Bílý dům také tlačí na spojenecké země s vysokou technologickou kapacitou, aby se připojily k jeho manévru kvůli znásobení efektivity, a například Nizozemsko a Japonsko, státy s klíčovými společnostmi v tomto odvětví, naznačily ochotu podpořit restriktivní politiku.

Tváří v tvář argumentům Washingtonu, jak sám Si Ťin-pching uvádí, Peking vidí pouze nevybíravý pokus zastavit vzestup své země. Za těchto okolností Komunistická strana Číny posiluje stále centralizovanější technologickou a průmyslovou politickou reakci. Mezi rozhodnutími oznámenými minulý týden je rekonfigurace ministerstva vědy a technologie s cílem rozšířit jeho rozsah a zaměřit ho na high-tech otázky. Na ministerstvu bude zřízen výbor pro vědu a techniku pod kontrolou strany a bude také zřízen Národní datový úřad. Veřejná podpora zvyšování autonomie v záležitostech mikročipů je absolutní.

Kromě těchto tří velmi robustních a zřejmých os existují další, jako je snaha příznivě utvářet mezinárodní normy a standardy v citlivých oblastech, dosáhnout spolupráce co největšího počtu zemí v celém citlivém řetězci tváří v tvář protivníkům a přilákat talenty.

Výsledek této soutěže bude zásadně formovat 21. století.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
8018

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2023