Současná politická situace očima nových čísel z Otázek V. Moravce

14. 3. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Konečně po dlouhé době nám Otázky V. Moravce v neděli poskytly aktuální preference politických formací. Nejprve podle koalic, čísla jsou v procentech (a v závorce je uveden výsledek ze sněmovních voleb 2021): Spolu 31 (27,8), Ano 30,5 (27,1), PirSTAN 13 (15,6), SPD 9 (9,6), ČSSD 5 (4,7), Přísaha 2,5 (4,7) a KSČM 2 (3,6). Preference formací bez koalic jsou následující (opět v procentech, v závorce jsou procentní změny oproti říjnu 2022): Ano 29,5 (+3), ODS 21,5 (0), Piráti 9 (-2,5), SPD 8,5 (-2,5), STAN 7 (+1), TOP09 5 (-0,5), ČSSD 4,5 (+1), KDU-ČSL 4 (+0,5), Přísaha 2,5 (0), KSČM 2 (0).

Co z toho plyne? Především strany vládní koalice Petra Fialy mají stále velmi silnou podporu, zejména se drží Spolu, naopak PirSTAN je dlouho výrazně za svým volebním výsledkem, ostatně už tehdy neslavným. Koalice PirSTAN konsistentně v průzkumech, které zveřejňují Otázky V. Moravce, nedává znovu a znovu žádný smysl vzhledem k tomu, že součet obou formací, kdyby kandidovaly nezávisle, by byl výrazně vyšší (13 vs. 16 procent). Za zmínku snad stojí, že ze všech pěti formací vládní koalice je pouze ODS skutečně silnou stranou, která by se sama o sobě nemusela ani v nejmenším bát, že vypadne ze Sněmovny. Koalice Spolu nepřináší nic pro samostatnou budoucnost lidovců nebo TOP09, lidovci navíc musí počítat s tím, že příště se ODS nenechá o mandáty tak snadno připravit kroužkováním (je samo o sobě skandální, že formace s dlouhodobou podporou pod 5 procent má ve Sněmovně 23 mandátů).

Kdyby se někomu zdálo, že poslední rok byl ideálním prostorem pro vzestup levice, která se může vymezit proti pravicové vládě a využít téma chudoby jako větru do svých plachet, musí být zklamán politickou realitou. Levice je (aspoň zatím) mrtvá. Naopak roste ANO, nicméně zdaleka nikoli tak, aby ohrozilo vládní koalici – zdá se, že místo podrývání voličské podpory vlády se ANO snaží vyluxovat SPD nebo Přísahu. Možná tak zůstane po příštích volbách v opozici samo, ale do vlády se takto nejspíše nedostane. Navíc příklonem ke krajní pravici riskuje, že mnoho bývalých voličů levice přejde zpátky nebo nebude volit vůbec (to se stalo u prezidentských voleb Andreji Babišovi, že levicoví voliči z prvního kola k druhému kolu už nepřišli).

V nedělních Otázkách V. Moravce byla také prezentovaná analýza, velmi zajímavá, chování voličů v případě, že by Andrej Babiš přestal být předním představitelem Hnutí ANO. Současní voliči tohoto hnutí jsou podle Nikoly Kopáčové z Kantaru rozděleni takto: asi 46 procent z nich podporuje, aby se Babiš stáhl z přední pozice, 35 procent voličů je naopak proti. Pokud by Babiš z ANO odešel, pak asi 24 procent současných voličů ANO připustilo, že by svou volbu mohli změnit, včetně volby jiné formace nebo neúčasti ve volbách. Zdá se, že ANO by bez Babiše přežilo, aspoň tedy pokud jde o voliče (podle mne by zkolabovalo zevnitř, protože hlavní princip této formace je stále týž: jde fakticky o Babišův majetek), nicméně bylo by výrazně oslabeno.

Data preferencí politických formací, jak jsme je mohli vidět v neděli v České televizi, jsou také podle mého soudu dobrým kontextem pro pochopení sobotní demonstrace na Václavském náměstí. Nejde o projev celospolečenského pohybu, naopak na úrovni celé společnosti je situace až překvapivě stabilní a klidná. Sobotní demonstraci musíme chápat jako součást boje uvnitř krajně pravicového spektra, a to nejen s ohledem na oslabování SPD, ale především na boj uvnitř mimoparlamentních stran, ostatně pořadatel celé akce byl bývalý člen Trikolory.

2
Vytisknout
5523

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2023