Bezohledný čínský plán Hedvábné stezky se nyní mstí

29. 3. 2023

Carmen Reinhartová je považována za jednu z nejznámějších ekonomů, pokud jde o dluh. Práce harvardské profesorky a jejího kolegy Kennetha Rogoffa významně ovlivnila veřejnou debatu o krizi eura. Pokud nyní varuje před nerovnováhou ve finančním systému, je jisté, že přitáhne pozornost.

Tentokrát se však nejedná o eurozónu, ale o Čínu. Reinhartová spolu s dalšími výzkumníky zjistila, že 60 procentům čínských zahraničních půjček nyní hrozí nesplácení. To má dalekosáhlé a celosvětové důsledky.

Nesplácení hrozilo uvrhnout čínské banky do problémů. Tato zjištění, která měl WELT k dispozici předem, pocházejí od Reinhartové a výzkumníků ze Světové banky, Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW) a výzkumné skupiny AidData.

Čína své půjčky nezveřejňuje, ale vědci tvrdí, že čínští věřitelé půjčili za posledních 20 let chudším zemím stovky miliard dolarů. Odhady jdou až na bilion dolarů. Úvěry byly primárně určeny na financování infrastrukturních projektů.

Půjčky jsou součástí tzv. Iniciativy hedvábné stezky, kterou se chce Čína logisticky a ekonomicky přiblížit rozvojovým a rozvíjejícím se zemím. Nová infrastruktura financovaná Čínou má zajistit pro Čínu suroviny z Afriky a Jižní Ameriky a usnadnit čínským továrnám oslovit zahraniční zákazníky.

Tato strategie však zjevně nefunguje, jak vedení v Pekingu doufalo. Jednotliví dlužníci v minulosti okázale selhali: Například Srí Lanka, kde Čína financovala výstavbu velkého přístavu v Hambantotě, musela loni v dubnu vyhlásit bankrot a nemůže splatit zhruba 50 miliard zahraničního dluhu.

Čínské záchranné půjčky

Jen v letech 2020 a 2021 musely čínské banky přeplánovat úvěry do chudších zemí ve výši zhruba 52 miliard dolarů, a to především kvůli koronavirové pandemii, vypočítala analytická společnost Rhodium Group. Po pandemii nyní prudký celosvětový nárůst úrokových sazeb dostává silně zadlužené rozvojové a rozvíjející se země pod tlak. Po restrukturalizaci dluhu nyní existuje riziko nesplácení úvěrů.

Reinhartová a její spoluautoři zjistili, že Čína v posledních letech začala systematicky vydávat záchranné půjčky, aby zabránila nesplácení úvěrů. Peking jen do konce roku 2021 poskytl záchranné půjčky v celkové výši 240 miliard dolarů, aby udržel dlužníky likvidní a ochránil čínské banky před problémy. Za tímto účelem autoři analyzovali platební toky od centrálních bank a dalších institucí.

"Peking se nakonec snaží zachránit své vlastní banky. Proto se zapojil do riskantního byznysu s mezinárodními záchrannými úvěry," říká Carmen Reinhartová.

Autoři však varují, že samotné čínské záchranné půjčky by mohly z dlouhodobého hlediska zhoršit platební potíže postižených zemí. Protože průměrná úroková sazba u záchranného úvěru je velmi vysoká, a to 5 %.

Typický záchranný úvěr od Mezinárodního měnového fondu (MMF) má úrokovou sazbu pouhá 2 %. Záchranné úvěry z Pekingu by mohly vyřešit problémy s likviditou dlužníků, ale ne dlouhodobé finanční problémy.

Čínské půjčky jsou těžko pochopitelné

Co také znepokojuje výzkumníky: Čínské záchranné půjčky a rozsah problémů jsou pro lidi zvenčí těžko pochopitelné. Celkem 170 miliard dolarů, a tedy i převážná část nouzových půjček, byly poskytnuty prostřednictvím půjček centrální banky, které jsou pro ratingové agentury a další mezinárodní pozorovatele obzvláště obtížně srozumitelné. Přišlo také dalších 70 miliard poskytnutých státními čínskými bankami a dalšími státními společnostmi.

"Čínské kroky mají jasný dopad na globální finanční a měnový systém, který se podle nás stává méně institucionalizovaným, méně transparentním a fragmentovanějším," varuje spoluautor Christoph Trebesch z IfW. To by se mohlo stát problémem, zejména pokud by postižené země měly dlouhodobé finanční potíže.

"Řešení krizí státního dluhu obvykle vyžaduje určitou míru koordinace mezi věřiteli," říká Brad Parks z AidData. To je ještě obtížnější, protože čínské půjčky jsou zamlžovány.

Čína zatím poskytla záchranné půjčky 22 zemím, včetně Egypta, Argentiny, Ekvádoru, Laosu, Mongolska, Pákistánu, Surinamu, Srí Lanky, Turecka, Ukrajiny, Venezuely a Běloruska, uvádí studie.

Zdroj v němčině: ZDE