Po čem baží ruská propaganda?
29. 9. 2023 / Daniel Veselý
Zatímco BIS ústy svého šéfa naléhá na tvrdší postup proti profesionálním lobbistům Kremlu v české kotlině – aniž by nekriticky přijatou zprávu o působení ruské propagandy podložila konkrétními informacemi –, kanadskou politickou scénou v tomto týdnu otřásl obrovský skandál s ovacemi pro bývalého příslušníka nechvalně proslulé 14. granátnické divize Waffen SS (1. galicijská) Yaroslava Hunku v kanadském parlamentu za přítomnosti ukrajinského prezidenta Zelenského.
I když se kanadská vláda za grandiózní faux pas s nelogickým odkazem na působení ruské propagandy omluvila a mluvčí Sněmovny reprezentantů Anthony Rota, který vzal veškerou vinu za pozvání a velebení Hunky na sebe, podal demisi, je značně obtížné uvěřit tvrzení, že by Rotův štáb, kanadští poslanci, premiér Justin Trudeau a v neposlední řadě prezident Volodymyr Zelenskij nevěděli, že 98-letý stařec, jejž Rota parlamentu představil jako „válečného hrdinu, který bojoval za ukrajinskou nezávislost proti Rusku,“ stál za druhé světové války na opačné straně barikády než Kanada.
Jednoduše řečeno, Yaroslav Hunka bojoval v ukrajinské odnoži Waffen SS za konečné vítězství hitlerovského Německa. Hunka na svém blogu líčil dobu, již dobrovolně strávil v esesácké divizi, za nejšťastnější ve svém životě. O 98-letého veterána SS se nyní zajímá Polsko, které možná zváží podání žádosti o jeho extradikci; koneckonců Hunka a jeho druhové ve zbrani se podíleli na masakrech polských civilistů, participovali na destrukci židovského obyvatelstva a potlačovali slovenské národní povstání.
Podle kanadské poslankyně Rachel Thomas byl seznam hostů na parlamentní sešlost předem prověřen a schválen, takže by nemělo být pochyb o zlých úmyslech. Rozlícený konzervativní poslanec Andrew Scheer na sociální síti X poznamenal, že Hunkovu temnou minulost by promptně objasnil Google, přičemž nemastnou neslanou omluvou Trudeaua a spol. skandál jen tak neskončí. Shodou okolností se právě Kanada po druhé světové válce stala útočištěm pro spoustu nacistických válečných zločinců a jejich soukmenovců, včetně ukrajinských ultrapravicových extremistů. Na hřbitovech v Albertě a Oakwille v Ontáriu dokonce stojí památníky na počest „první ukrajinské divize“ – samozřejmě bez zmínky o příslušnosti k Waffen SS. Kanadský ministr pro imigraci v souvislosti se skandálem připouští, že vláda přehodnotí odložené odtajnění vládních dokumentů o přítomnosti nacistických válečných zločinců v zemi.
Jak je vlastně možné, aby se v západní (neo)liberální zemi v parlamentu s pompami promenoval esesák bojující za hitlerovské Německo? A jaký má na celé faux pas názor ukrajinský prezident Zelenskij; věděl, komu vzdal zaťatou pěstí hold, či nikoliv? A jak to, že se ho na to nikdo z chrabré novinářské obce nezeptá?
I kdyby nakrásně kanadští političtí předáci nevěděli, koho hodlají ve stoje oslavovat, jejich fatální neznalost základních historických faktů je do očí bijícím důkazem všeobecné ignorance, jež nám znemožňuje porozumět nuancím ukrajinsko-ruských vztahů, potažmo vztahů Západu s Ruskem, a tím pádem i nalézt funkční řešení války na Ukrajině. Tito nekompetentní lídři disponují značnou mocí, a pokud si na podporu své agendy musejí vypomáhat takto ohavnými excesy, je nemožné si představit, že by konflikt s Ruskem dotáhli do zdárného konce.
Jestliže na Západě něco efektivně poskytuje munici ruské propagandě, tak podobné kontraproduktivní incidenty jako je aktuální skandál z kanadského parlamentu; jenž mainstreamová média začal kupodivu ve velkém zajímat až ve chvíli, kdy se z vrcholných pater kanadské politiky začaly ozývat první omluvy. Agentura Associated Press dokonce v článku s neškodným titulkem Zelenskyy speaks before Canadian Parliament in his campaign to shore up support for Ukraine v popisu k obrázku uvedla, že Hunka je veteránem 2. světové války (sic) a působil jako příslušník 1. galicijské divize; nicméně takto se ukrajinská SS divize přejmenovala až na samém sklonku války, kdy bylo o vítězích a poražených už dávno rozhodnuto.
Mezitím bezpečnostní analytik Máca – vycházeje bez sebemenších pochybností ze zprávy BIS – apeluje na stát, aby tvrději postupoval proti placeným spolupracovníkům Ruska. V tomtéž rozhovoru však Máca přiznává, že v české společnosti je pouze pět procent osob s vyhraněně proruskými názory, což lze stěží považovat za nějakou hrozbu. Jestliže ruská propaganda toužila po daru z nebes, kanadská poslanecká sněmovna jí sen splnila. Ale to i jiné neblahé diplomatické incidenty, kdy při západní nevraživosti vůči Rusku dochází třeba k brutální revizi druhé světové války nebo přehlížení neonacistických tendencí v ukrajinské armádě, a je lhostejné, zda se tak děje nedopatřením, či nikoliv.
Diskuse