Ruská agrese na Ukrajině: Zelenskyj říká, že bude pokračovat ve vojenském tlaku na Ruskem okupovaný Krym

25. 10. 2023

čas čtení 7 minut
 
Ukrajinský prezident během videoprojektu v Praze, který byl poznamenán možným hackerským útokem, řekl, že vojenský tlak na Krym bude pokračovat


- Kreml odmítl spekulace o zdravotním stavu Vladimira Putina s tím, že prezident je fit a v pořádku.


V pravidelném telefonátu s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov  také popřel náznaky, že ruský vůdce používá dvojníky, a označil je za "absurdní mystifikaci".

Novináři se Peskova na Putinův zdravotní stav zeptali poté, co ruský kanál Telegram zveřejnil nezdrojovanou informaci, kterou převzala některá západní média, že Putin  v neděli večer prodělal vážnou zdravotní příhodu.

Rusko žije pod sankcemi již dlouho a je připraveno žít pod nimi dalších pět až deset let, dodal Peskov.

Uvedl také, že zdroje Západu na podporu Ukrajiny zbraněmi a municí jsou omezené. V komentáři ke zprávě deníku Washington Post s titulkem "Ukrajinští špioni s hlubokými vazbami na CIA vedou stínovou válku proti Rusku" Peskov uvedl, že Rusko již dlouho ví, že ukrajinské speciální služby jsou pod "úzkou kontrolou" USA a Velké Británie.

 
- Používání vězňů  v ruské armádě ukazuje na "extrémní obtíže", které má země s vytvářením bojové pěchoty, uvedlo britské ministerstvo obrany

Ve zprávě zveřejněné v  úterý ráno ministerstvo uvedlo, že Rusko se při lokálních útočných operacích na Ukrajině do značné míry nadále spoléhá na speciálně určené jednotky Štorm-Z.

"Tyto skupiny o velikosti roty byly pravděpodobně poprvé nasazeny v roce 2022. Existuje reálná možnost, že Rusko si je původně představovalo jako relativně elitní organizace, které by mohly převzít taktickou iniciativu," uvedlo MO na Twitteru.

"Nicméně přinejmenším od jara 2023 se Štorm-Z fakticky staly trestnými prapory, obsazenými odsouzenými a kázeňsky obviněnými řadovými vojáky. Podle četných svědectví mají tyto jednotky nejnižší prioritu logistické a zdravotnické podpory, přičemž opakovaně dostávají rozkazy k útoku.

"Ruské jednotky často prováděly účinnou obranu. Existence Štorm-Z však poukazuje na mimořádné potíže, které má Rusko s vytvářením bojové pěchoty schopné vést účinné útočné operace."

- Rusko od začátku války ztratilo téměř 300 000 příslušníků, tvrdí Ukrajina


Ukrajinské ministerstvo obrany  uvedlo, že Rusko ztratilo 295 510 příslušníků, což je od pondělí nárůst o 810 osob. Tvrdilo, že ztráty zahrnují 5 105 tanků, 7 081 dělostřelectva, 320 letadel a 9 447 vozidel a palivových nádrží.


- Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že bude pokračovat ve vojenském tlaku na Ruskem okupovaný Krym

Volodymyr Zelenskyj se tak vyjádřil ve svém úterním videoposelství na bezpečnostní konferenci v Praze, kterou poznamenaly technické závady a možný hackerský útok, píše agentura Reuters.

Kyjev zesílil údery na ruské síly v Černém moři a na Krymu, který Moskva zabrala a anektovala v roce 2014, zatímco ukrajinské síly pokračují v téměř pětiměsíční protiofenzívě.

Ve výrocích  narušovaných technickými závadami, včetně jedné, která přerušovaně modulovala jeho hlas do vyšších tónů, Zelenskyj řekl, že "iluze" o ruské nadvládě na Krymu a v Černém moři byla zničena.

Řekl: "Ruská (černomořská) flotila již není schopna operovat v západní části Černého moře a postupně z Krymu prchá. A to je historický úspěch. Ukrajinské útoky na Krymu a v jeho okolí zahrnují  údery na ruskou leteckou základnu na poloostrově, velitelské stanoviště černomořské flotily v Sevastopolu a jediný most spojující Krym s Ruskem.

"Zatím jsme nezískali plnou palebnou kontrolu nad Krymem a okolními vodami, ale získáme ji," řekl Zelenskyj na zasedání Krymské platformy, diplomatické iniciativy, kterou zahájil v roce 2021. "Je to otázka času."

Mluvčí předsedy českého parlamentu uvedl, že webové stránky akce, na níž se sešli zákonodárci z různých zemí, "se staly terčem hackerského útoku", ale neupřesnil, kým.

- Ukrajina založila společný obranný podnik s německým výrobcem zbraní Rheinmetall AG, který bude  opravovat západní zbraně vyslané na pomoc Kyjevu proti ruské invazi v plném rozsahu, uvedli úředníci.

-  Ukrajina očekává, že jí Německo poskytne dalších 1,4 miliardy eur na posílení protivzdušné obrany a pomůže jí přečkat druhou zimu ve válce s Ruskem, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

- Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle ukončit závislost na ruských fosilních palivech během tohoto desetiletí, uvedla Evropská komise.

-  Německý kancléř Olaf Scholz se zavázal, že Německo bude i nadále pomáhat Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí, přestože Berlín zároveň podporuje Izrael v jeho konfliktu s Hamásem.

Ve svém projevu na německo-ukrajinském podnikatelském fóru v Berlíně, kterého se zúčastnil ukrajinský premiér Denys Šmygal a k němuž se  připojil i prezident Volodymyr Zelenskyj, Scholz přislíbil, že Kyjev bude mít pomoc "tak dlouho, jak bude třeba".

"Podporujeme Ukrajinu ekonomicky, finančně, humanitární pomocí a také zbraněmi," řekl Scholz.

"Tato podpora nebude v žádném případě ovlivněna tím, že se samozřejmě od strašlivých ranních hodin 7. října s největšími sympatiemi a obavami zaměřujeme na Izrael a Blízký východ."

- Vojenští analytici tvrdí, že Burjatsko, stejně jako některé další ruské regiony, které jsou domovem domorodých národů, poskytly nepřiměřeně velký počet vojáků pro ruské válečné úsilí, píše agentura Reuters.

Skupina občanské společnosti Nadace Svobodné Burjatsko uvedla, že snaha o mobilizaci neúměrného počtu Burjatů byla politickou volbou, protože Kreml považoval Burjatsko za méně rizikové z hlediska protivládních protestů.

- Ruský soud zamítl odvolání opozičního aktivisty, který byl odsouzen k sedmi letům vězení za příspěvky na sociálních sítích, které podle prokuratury "ospravedlňovaly terorismus".

- Od začátku loňské plnohodnotné invaze Moskvy poškodili ruští vojáci po celé Ukrajině 21 000 soukromých domů a částí "sociální infrastruktury", přičemž 1 788 z těchto budov bylo "zcela zničeno", uvedl gubernátor Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.

"A to jen na deokupovaném území," napsal na Telegramu.

"Ostřelování přitom neustává. Takže máme stále větší a větší destrukci. A lidé potřebují někde žít. Aby si obnovili domovy. Chtějí zůstat a pracovat ve své rodné zemi."

- Finská policie uvedla, že z mořského dna poblíž místa, kde začátkem měsíce praskl plynovod v Baltském moři, vyzvedla velkou kotvu a vyšetřuje, zda nepatří čínské kontejnerové lodi, napsala agentura Reuters.

Policie již dříve uvedla, že poškození podmořského plynovodu Balticconnector a dvou telekomunikačních kabelů v Baltském moři bylo způsobeno vnější mechanickou silou, a vyšetřovala, zda se jednalo o úmyslnou sabotáž, nebo o nehodu.

Finský Národní úřad pro vyšetřování (NBI) v pátek uvedl, že se při vyšetřování zaměřil na čínskou kontejnerovou loď NewNew Polar Bear, která se v době poškození pohybovala nad plynovodem a kabely.

NBI v úterý uvedl, že zjistil, že lodi NewNew Polar Bear skutečně chybí jedna z předních kotev, a uvedl, že se neúspěšně pokusil loď kontaktovat, aby se zeptal, zda se jedná o tu, která byla vyzvednuta ve Finském zálivu.

- Poškození telekomunikačního kabelu vedoucího pod Baltským mořem mezi Švédskem a Estonskem bylo "úmyslné", uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.
Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4177

Diskuse

Obsah vydání | 27. 10. 2023