"Využití židovské bolesti": Jak evropská krajní pravice zneužívá židy, muslimy a válku v Gaze

17. 11. 2023

 
Před summitem nejviditelnější evropský křižák proti imigraci řekl, že doufá, že "stále více lidí zde v Bruselu uvidí, že existuje velmi jasná souvislost mezi teroristickými činy a migrací", a dodal, že "ti, kdo podporují migraci, podporují také terorismus".

Neodolal a pokračoval v podněcování obav: "Pokud by se Izrael a Egypt staly nestabilními, migrační proudy z tohoto směru by okamžitě přišly do Evropy."

Podle Pétera Krekóa, ředitele budapešťského nezávislého think tanku Political Capital, Orbánovo poselství "za těchto extrémních okolností nezní tak extrémně". Neliberální premiér "je zvyklý být tím zlým, kdo říká pravdu," říká.

Francouzské Marine Le Penové, která se bude v roce 2027 počtvrté ucházet o prezidentský úřad, poskytuje válka další materiál pro její misi, jejímž cílem je znovuzrození extremistické a antisemitské strany, kterou zdědila po svém otci Jeanu-Marie Le Penovi.

A největší německá opoziční strana, krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), se chopila příležitosti, aby alespoň na veřejnosti odložila svůj antisemitismus a místo toho rozbalila svůj bezostyšný islamofobní program.

Podle politoložky Rafaely Dancygierové z Princetonské univerzity jsou zvěrstva Hamásu ze 7. října pro evropskou krajní pravici politicky výhodná. "Umožňují těmto stranám démonizovat muslimy v Evropě a prosazovat přísná omezení imigrace - což dělaly celou dobu, ale nyní jen s přidanou municí," vysvětluje.

Ale je tu ještě jeden zvrat. "Někomu se nyní krajní pravice jeví úctyhodnější než krajní levice," kde několik významných osobností uvítalo masakr Hamásu ze 7. října, nebo jej alespoň označilo za legitimní odpor, říká. Levice, "která je obvykle vnímána jako ochránce práv menšin", umožnila krajní pravici zvýšit svou legitimitu tím, že si přisvojila tvrzení, že židům nabízí větší ochranu než krajní levice, varuje Dancygier.

Tento náhlý soucit s židy není opravdový,varuje Krekó. Pro-sionistický postoj evropské krajní pravice je "spíše o zneužívání muslimů než o skutečném citu pro Izrael", říká.

Orbán to může říci voličům při volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku: "Podívejte se na ty ubohé západoevropské země, které nebyly dostatečně opatrné vůči migrantům, protože v nich bují antisemitismus - na rozdíl od Maďarska, které je bezpečným útočištěm pro židy a křesťany," předpovídá maďarský politolog.

Dancygier poznamenává, že "krajně pravicové strany historicky využívají židy a antisemitismus instrumentálně". Nyní však "využívají bolesti a utrpení židů, aby budily zdání umírněnosti a toho, že jen ony jsou zastánci osvícenských hodnot".

Jako barometr uvádí holocaust: "Když chtějí krajně pravicové strany před veřejností vypadat umírněněji, distancují se od revizionismu nebo popírání holocaustu." Zdůrazňuje však, že pouze tehdy, když se chtějí distancovat."

Několik dní po útoku Hamásu řekl čestný předseda AfD Alexander Gauland - který kdysi nechvalně zlehčoval roli nacistů tím, že je označil za "smítko ptačího zobu" v německých dějinách - v německém Bundestagu, že "útok nebyl namířen jen proti židovskému státu, ale také proti nám". Dodal, že "tím, že stojíme na straně Izraele, bráníme také náš vlastní [západní] způsob života".

Ne všichni jeho straničtí kolegové však spěchali postavit se tak ostře na stranu Izraele. Tři dny po útoku současný spolupředseda strany Tino Chrupalla na Twitteru uvedl, že "odsuzuje" Hamás, ale okamžitě vyzval k deeskalaci a prohlásil pouze, že "diplomacie je na denním pořádku", bez jakéhokoli náznaku podpory práva Izraele na obranu.

Dvojaký postoj AfD k řešení antisemitismu a antisionismu vyplývá ze skutečnosti, že někteří z jejích čelných představitelů jsou zapřísáhlými antisemity. "Částečně proto jsou populární," říká Dancygier.

V současné době je AfD na druhém místě v průzkumech veřejného mínění a 21 procent Němců tvrdí, že by v příštích volbách volilo tuto stranu, což by mohlo znamenat, že by se AfD mohla ocitnout na druhém místě.