Arktické zombie viry na Sibiři mohou vyvolat novou děsivou pandemii, varují vědci

21. 1. 2024

 
Vědci proto začali plánovat síť pro monitorování Arktidy, která by měla odhalit první případy onemocnění způsobeného dávnými mikroorganismy. Kromě toho by poskytovala karanténu a odbornou lékařskou péči nakaženým lidem ve snaze zabránit vypuknutí epidemie a zabránit nakaženým lidem opustit region.

"V současné době se analýzy pandemických hrozeb zaměřují na nemoci, které se mohou objevit v jižních oblastech a pak se rozšířit na sever," řekl genetik Jean-Michel Claverie z univerzity v Aix-Marseille. "Naproti tomu se věnuje jen malá pozornost epidemii, která by se mohla objevit na dalekém severu a pak se rozšířit na jih - a to je podle mého názoru nedopatření. Tam nahoře se vyskytují viry, které mají potenciál infikovat člověka a spustit nové ohnisko nemoci."

Tento názor podpořil i virolog Marion Koopmans z Erasmus Medical Center v Rotterdamu. "Nevíme, jaké viry tam v permafrostu leží, ale myslím, že existuje reálné riziko, že by tam mohl být nějaký schopný spustit epidemii nemoci - řekněme starobylé formy dětské obrny. Musíme předpokládat, že by se něco takového mohlo stát."

V roce 2014 Claverie vedl tým vědců, kteří na Sibiři izolovali živé viry a prokázali, že stále mohou infikovat jednobuněčné organismy - i když byly po tisíce let pohřbeny v permafrostu. Další výzkum, publikovaný v loňském roce, odhalil existenci několika různých virových kmenů ze sedmi různých míst na Sibiři a ukázal, že tyto kmeny mohou infikovat kultivované buňky. Jeden vzorek viru byl starý 48 500 let.

"Viry, které jsme izolovali, byly schopny infikovat pouze améby a nepředstavovaly pro člověka žádné riziko," řekl Claverie. "To však neznamená, že by jiné viry - v současnosti zamrzlé v permafrostu - nemohly být schopny vyvolat onemocnění u lidí. Identifikovali jsme například genomové stopy poxvirů a herpesvirů, které jsou dobře známými lidskými patogeny."

Permafrost pokrývá pětinu severní polokoule a je tvořen půdou, která se dlouhodobě udržuje při teplotách pod bodem mrazu. Některé vrstvy zůstaly zmrzlé po stovky tisíc let, zjistili vědci.

"Zásadní na permafrostu je, že je chladný, tmavý a chybí v něm kyslík, což je ideální pro uchování biologického materiálu," řekl Claverie. "Do permafrostu můžete dát jogurt a může být jedlý i po 50 000 letech."

Světový permafrost se však mění. Horní vrstvy hlavních zásob planety - v Kanadě, na Sibiři a na Aljašce - tají, protože změna klimatu neúměrně ovlivňuje Arktidu. Podle meteorologů se tato oblast ohřívá několikanásobně rychleji, než je průměrná rychlost nárůstu globálního oteplování.

Nejbezprostřednější riziko však nepředstavuje přímo tání permafrostu, dodal Claverie. "Nebezpečí plyne z dalšího vlivu globálního oteplování: z mizení arktického mořského ledu. Ten umožňuje nárůst lodní dopravy, dopravy a průmyslového rozvoje na Sibiři. Plánují se obrovské těžební operace, které prorazí obrovské díry do hlubokého permafrostu, aby se vytěžila ropa a rudy.

"Tyto operace uvolní obrovské množství patogenů, kterým se tam stále daří. Horníci budou chodit dovnitř a dýchat viry. Následky by mohly být katastrofální."

Tento bod zdůraznil Koopmans. "Když se podíváte na historii epidemických výskytů, jedním z klíčových faktorů byla změna využití půdy. Virus Nipah šířili kaloňové, které lidé vyhnali z jejich stanovišť. Podobně byly opičí neštovice spojeny s šířením urbanizace v Africe. A právě toho budeme svědky v Arktidě: naprosté změny ve využívání půdy, což může být nebezpečné, jak jsme viděli jinde."