Jaderné bloky a péče o chudé
5. 2. 2024
/
Boris Cvek
čas čtení
3 minuty
V nedělních
Otázkách V. Moravce jsme se mohli od ministra financí dozvědět,
jak je to vlastně s těmi čtyřmi bloky jaderných elektráren.
Vláda prý chce závaznou nabídku na čtyři bloky proto, aby se
pak mohla případně rozhodnout, že chce jenom jeden blok, nebo
dva, nebo čtyři (chtít tři prý nedává smysl).
Z debaty
ve studiu bylo zřejmé, že není vůbec jasné, jak by mělo
probíhat financování, jaký bude osud ČEZu, kdo by měl ty
elektrárny vlastně stavět atd. Zajímavý byl kontrast mezi panem
ministrem a exministryní financí za ANO paní Schillerovou. Podle
ní si musí Česká republika položit otázku, zda chce být jednou
z nejméně zadlužených zemí, nebo zda se chce raději
rozvíjet. Obojí prý nejde. Tedy ANO by chtělo financovat nové
bloky zadlužením státu.
Ani
Miroslav Kalousek, další exministr financí přítomný v pořadu,
nezpochybňoval, že stát bude muset hrát při stavbě bloků
klíčovou roli. Podle něj ale cestou není zadlužení, nýbrž
škrtání a případně zvyšování daní. Kdybych ovšem chtěl
napsat, že ve studiu byla shoda na tom, že chceme a budeme mít
čtyři nové bloky, nepsal bych asi pravdu. Ministr financí se pod
tlakem moderátora dostal dokonce do situace, kdy připustil, že
stavba jaderné elektrárny je vysoce rizikový projekt a že dává
smysl jen proto, že není jiná alternativa. (Pozn. red. Alternativa samozřejmě je, obnovitelné zdroje, jejichž cena drasticky klesá, zatímco cena jaderných elektráren drasticky roste. ČR ale nemá systematickou strategii využívání obnovitelných zdrojo. proč ne?)
Ve
zmíněném nedělním pořadu jsme taky mohli vidět vyjádření
pana Míla, že čtyři bloky mohou stát zhruba dva biliony korun.
Kalousek mluvil o výši jednoho státního rozpočtu. Když se
podíváme na to, jak tyto stavby probíhají reálně, cena se může
zvednout i pětkrát. A výsledek může být takový, že to ani
nebude mít smysl vůbec spustit do provozu. Uvidíme, co si s tím
počne vláda. Možná z toho nic nebude.
Nicméně
mohli jsme se v Otázkách V. Moravce dočkat i péče o chudé.
Kalousek si chválil nález Ústavního soudu, podle něhož je
rozpočtová odpovědnost důležitá pro ochranu zájmů chudých
lidí. Podle Kalouska to znamená tohle: velký dluh přinese kolaps
sociálních služeb, zatímco bohatí si zajisti služby sami, ti
stát nepotřebují. Máte pocit, že ve Francii nebo obecně
v západních státech došlo ve srovnání s námi ke
kolapsu sociálních služeb? Řekl bych, že tomu je naopak.
Rozpočtovou odpovědnost lze ale chápat taky úplně jinak, než
jak to ukázal pan Kalousek: když nemáme peníze na sociální
služby, musíme zdanit bohaté. Věřím, že Ústavním soud měl
na mysli tento aspekt.
Totiž
ta představa, že bohatí nejsou závislí na fungování státu, že
jim nakonec může být jedno, když chudí nebudou mít co jíst a
budou umírat na ulici na tuberu, je neuvěřitelně stupidní a
zcela mimo historickou realitu. Bohatým by pak nakonec nemuselo
zbývat nic jiného, než zaplatit si nějakého Hitlera nebo
prchnout před nějakým Leninem. Není lepší platit vysoké daně?
V USA v 50. a 60. letech byly daně pro nejbohatší přes
90 procent. A měli tam demokracii, rozvoj, kapitalismus a blahobyt.
Dnes tam mají Trumpa, který demokracii dost možná definitivně
zlikviduje.
2990
Diskuse