Předpokladem míru je zničení Hamásu

5. 2. 2024

Tento postoj není pro Izrael žádným překvapením. Spolu s neochvějnou podporou Izraele v protiútoku proti Hamásu ze strany prezidenta Bidena se dalo očekávat, že Washington bude k válce přistupovat jako k příležitosti k prosazení jak dvoustátního řešení, tak regionální integrace, včetně izraelsko-saúdské normalizace. Úspěch v tomto ohledu by posílil postavení USA na Blízkém východě na úkor čínského vlivu a rusko-íránské osy a poskytl by Bidenovi důležitý diplomatický úspěch s blížícími se prezidentskými volbami.

Zda takový přístup nabízí skutečná řešení palestinsko-izraelského konfliktu a širších regionálních zlomových linií, nebo zda by to byla jen náplast na hluboké a krvácející tržné rány, si zaslouží samostatnou diskusi. Jisté je, že bez drtivého vítězství Izraele nad Hamásem mají tyto snahy jen malou naději na úspěch.

Je proto zásadní, aby Bidenova administrativa přijala politiku, která Izraeli umožní dosáhnout takového vítězství a vyhnout se krokům, které zpozdí izraelský vojenský pokrok a triumf.

Pokud si vůdci Hamásu Chálid Mašál a Ismáíl Haníja a jejich úderné oddíly udrží svůj vliv v palestinské politice a budou stále ohrožovat Izrael, "dvoustátní řešení" nemůže být a nikdy nebude řešením.

Bidenova administrativa dobře ví, jak důležité je, aby Izrael v Gaze přesvědčivě zvítězil nad Hamásem. Washington by byl rád, kdyby Izrael tohoto bodu dosáhl rychle. Problém je v tom, že administrativa spoutává Izrael. Její požadavky na Izrael v polovině války zdržují izraelský postup a prodlužují cestu potřebnou k dosažení společného cíle.

Tlak vyvíjený Washingtonem na snížení intenzity boje; výrazné zvýšení rozsahu humanitární pomoci do Gazy (i když její velkou část zabral Hamás); a nastartování procesu, v jehož rámci se obyvatelé severní Gazy vrátí do svých domovů, navzdory pokračující přítomnosti tunelů Hamásu pod těmito domy – to vše hraje do rukou Hamásu.

Tyto požadavky brání postupu Izraelských obranných sil a pomáhají Hamásu udržet si civilní a vojenskou kontrolu nad významnými částmi Gazy. Zvyšují také operační problémy a nebezpečí, kterým čelí IDF, a poškozují úsilí o propuštění rukojmích. Zmírňují tlak na Hamás, což této teroristické organizaci umožňuje zůstat rigidní ve svých požadavcích a udržovat naději, že izraelská energie bude vyčerpána dříve, než Hamás dosáhne bodu zlomu.

Masivní řadu tunelů a podzemních vojenských základen Hamásu nelze jednoduše zamést pod koberec "regionální integrace". Obrovské množství kvalitních zbraní nahromaděných Hamásem a namířených proti Izraeli nemůže být pacifikováno "palestinskou státností". V první řadě musí být odstraněny prostředky Hamásu na nikdy nekončící válku proti Izraeli. Po 7. říjnu se Izrael již nemůže spokojit s dalším "trestajícím úderem" proti Hamásu.

Dokonce i ti, kdo mají potíže uznat skutečnost, že se Gaza stala "státem Hamásu", musí pochopit, že pokud si Hamás na svém území udrží organizované a ozbrojené jádro, genocidní teroristé zůstanou v Gaze dlouhodobě těmi, kdo budou skutečně rozhodovat, bez ohledu na entitu, která má v pásmu formální autoritu. To nemůže fungovat.

Jeruzalém bude i nadále napnut mezi svými nezbytnými a absolutními válečnými cíli a omezeními, na kterých trvá Washington – protože izraelsko-americká dohoda je nezbytná. Strategické vztahy jsou úzké a kritické ve všech směrech a hluboce si vážíme podpory Bidenovy administrativy.

Ale znovu opakujeme, Washington musí uznat, že přesvědčivé izraelské vítězství je nezbytným předpokladem pro jakoukoli iniciativu zaměřenou na stabilizaci Gazy, na budování nových aliancí na Středním východě a na položení základů pro lepší budoucnost pro všechny národy v regionu. Politika Washingtonu musí upřednostnit úplné vítězství Izraele nad Hamásem, a to tak rychle, jak je to jen možné.

Zdroj v angličtině: ZDE