Bidenovy neobratné válečné postoje matou spojence a ztrácejí hlasy voličů

15. 5. 2024

Americký prezident Joe Biden, uvězněný ve válečné situaci v Gaze mezi nesmiřitelnými cíli Izraele a Hamásu, zaujal riskantní přístup, kdy se snaží jeden den zavděčit jedné straně a druhý den druhé.

Biden, který na začátku války nabízel Izraeli "neochvějnou podporu", nyní na protest proti izraelské válečné taktice zadržuje některé zbraně.

Čelí také přetrvávající nekonzistentnosti ve své podpoře Ukrajiny. Poté, co se na začátku války zavázal podporovat Kyjev "tak dlouho, jak bude potřeba" k vyhnání invazních ruských jednotek, nyní říká, že USA budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, "dokud to bude možné".

Politický bič dává Bidenovým postojům rys janusovské tváře. Snaží se držet protichůdné postoje najednou, aby udržel všechny strany na uzdě, a vždy mluví se zápalem někoho, kdo nechápe, proč nikdo jiný nechápe jeho logiku.

Kritici poznamenávají, že zanechává pocit, že jeho zahraniční politika je prostě zmatená. "Nejednoznačnost americké diplomacie tváří v tvář dvěma velkým konfliktům oslabila administrativu Joea Bidena, do prezidentských voleb zbývá jen několik měsíců," uvedl komentář ve francouzském deníku Le Monde. "Tím, že se Spojené státy snaží vyhnout eskalaci, aniž by kdy stanovily podmínky pro řešení, ztratily důvěryhodnost."

Ani poslední porce vojenské pomoci v hodnotě několika miliard dolarů poskytnuté Izraeli a Ukrajině nedokázala zmírnit obavy z hloubky americké podpory. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj jsou nešťastní.

Netanjahu reagoval na částečné zrušení dodávek zbraní vzdorovitě. "Izrael musí zůstat osamocen," řekl. "Izrael bude stát sám. Řekl jsem, že bude-li to nutné, budeme bojovat zuby-nehty."

Netanjahu a Biden jsou již dlouho ve sporu, a to nejen kvůli konfliktu v Gaze. Nevraživost se datuje od dob administrativy prezidenta Baracka Obamy a jeho viceprezidenta Bidena, kdy Netanjahu cestoval do Washingtonu, aby promluvil proti Obamově snaze přesvědčit Írán k odložení programu vývoje jaderných zbraní.

Bidenův plíživý odpor vůči izraelskému těžkému bombardování Gazy a následným civilním obětem – podle údajů Hamásu je mrtvých více než 34 000 – Netanjahua rozčílil.

Řekl, že tím, že Biden zpochybňoval izraelskou válečnou taktiku z dálky, zacházel s Izraelem jako s "banánovou republikou", která musí poslouchat americké příkazy. Netanjahu v reakci na všeobecný hněv veřejnosti nad zabitím asi 1 100 civilistů Hamásem 7. října v jižním Izraeli slíbil, že Hamás zničí.

Zdá se, že americký prezident je neoblomný. Ve středu řekl reportérovi televize CNN, že Netanjahuovi řekl:

"Civilisté byli v Gaze zabíjeni v důsledku těchto bomb a dalších způsobů, kterými jdou po populačních centrech. Dal jsem jasně najevo, že pokud půjdou do Rafáhu... Nedodávám zbraně, které byly historicky použity k vypořádání se s Rafáhem, vůči městům – které se zabývají tímto problémem".

Zelenskyj si i přes nové dodávky zbraní rychle stěžoval, že nepřicházejí dostatečně rychle. "Dnes na tomto místě nevidím nic pozitivního" včasné podpory, řekl. "Zásoby jsou, už to začalo. Tento proces je třeba urychlit," řekl.

Bidenova rétorika se za posledních šest měsíců výrazně posunula. Na začátku války nejenže jednoznačně řekl: "Stojíme za Izraelem," ale zasypal Izrael zbraněmi. Postupem času však začal Netanjahua pravidelně prosit, aby nezabíjel příliš mnoho civilistů.

To se vyvinulo v žádost Netanjahuovi, aby neútočil na město Rafáh v Gaze, kam se uchýlilo více než milion Palestinců. Nakonec zastavil dodávku 2000 liber vážících bomb, které chce Izrael použít na Rafáh a další části pásma Gazy.

Zelenskyj mezitím od konce loňského roku hovořil o nedostatečných dodávkách zbraní, a to jak kvůli pomalým dodávkám, tak kvůli neochotě poskytnout zbraně, které podle jeho generálů potřebuje k odražení ruských sil. Tento seznam přání zahrnuje stíhačky, bombardéry a dělostřelectvo s dlouhým dostřelem. Obvinil také NATO, že neposkytuje dostatek zbraní.

"Slyšel jsem mnohokrát" z určitého státu, "protože nám někdy nechtěli dát zbraně rychle, protože naši vojáci nejsou připraveni je použít," řekl Zelenskyj minulý měsíc.

"Ale instruktoři takové techniky, naši instruktoři, připraví naše vojáky. Pokud se jedná například o letadlo, piloti mohou být připraveni za dva týdny. Ať už se jedná o kamikadze drony, dělostřelectvo, houfnice nebo salvové raketomety, máme velmi chytré lidi. Měli jsme výcvik se zeměmi NATO," řekl Zelenskyj.

Minulou zimu, když Rusko začalo pomalu obracet dřívější ukrajinské zisky na bojišti, představitelé Bidenovy administrativy snížili své hodnocení šancí, že by Ukrajina mohla válku skutečně vyhrát.

"Bezprostředním cílem je zastavit ukrajinské ztráty a pomoci Ukrajině znovu získat dynamiku a zvrátit průběh na bojišti," řekl minulý měsíc představitel administrativy. "Budou mít na to, aby vyhráli? Nakonec ano. Ale není to záruka, že to udělají. Vojenské operace jsou mnohem komplikovanější."

Zdá se, že americká domácí politika, v neposlední řadě letošní listopadové prezidentské volby, ovlivňuje Bidenovo rozhodování o Ukrajině i Izraeli. Členové opoziční Republikánské strany vyjádřili hněv nad tím, že Ukrajina dostává nejen vojenskou, ale i ekonomickou pomoc v době, kdy americké rodiny trpí přetrvávající inflací.

Bidenova opozice také tvrdí, že zatímco Biden pomáhá Ukrajině bránit její hranice, ponechal jižní hranici USA otevřenou tisícům nelegálních přistěhovalců, aby mohli volně vstoupit. Jeho soupeř v nadcházejícím hlasování, bývalý prezident Donald Trump, jednoduše říká, že válku na Ukrajině ukončí "za jeden den".

Biden kvůli přešlapování na místě v Gaze ztratí podporu voličů, kteří obvykle podporují jeho Demokratickou stranu: Židovských Američanů a arabských Američanů.

Mnoho židovských voličů plně podporuje Izrael v jeho úsilí rozdrtit Hamás, zatímco američtí arabští voliči podporují Palestince a chtějí zastavit krveprolití. Každá skupina by mohla být klíčem k tomu, zda Biden zvítězí v těsných soubojích o americké "swing states".

Političtí pozorovatelé poukazují na Bidenovy projevy o Gaze z minulého týdne, z nichž jeden upřednostňoval Izrael a druhý trestal Izrael zadržováním zbraní, jako na neohrabanou snahu zavděčit se všem.

"Není pochyb o tom, že hybatelé americko-izraelských vztahů, kteří v průběhu let vysvětlovali jejich odolnost, zvláštní kvalitu a charakter, jsou pod větším tlakem než kdykoli v mém vládním životě," řekl Aaron David Miller, bývalý poradce několika amerických administrativ pro izraelsko-arabské záležitosti.

Doug Bandow, analytik washingtonského think-tanku Cato Institute, řekl: "Biden se potýká s vážnými politickými problémy. Má spoustu ... arabských Američanů, kteří byli velmi naštvaní kvůli jeho podpoře Izraele. Bojí se, že v listopadu ztratí jejich hlasy."

Někteří komentátoři považují kolísání za příznak neschopnosti vidět realitu.

Koncem loňského roku, těsně před útokem Hamásu na jižní Izrael, zveřejnil Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan v časopise Foreign Affairs článek, v němž vychvaloval zahraničněpolitické cíle a výsledky administrativy.

Sullivan napsal, že vedení Washingtonu je "naprosto nezbytné, pokud mají Spojené státy vyhrát soutěž o utváření budoucnosti mezinárodního řádu tak, aby byl svobodný, otevřený, prosperující a bezpečný".

Jako příklad předností amerického vedení se pochlubil, že "region Blízkého východu je dnes klidnější než v posledních desetiletích". Článek byl publikován osm dní předtím, než Hamás zaútočil na Izrael.

Sullivan rychle nařídil, aby byl tento posudek vymazán z online verze jeho článku. Tištěná verze však žije dál - a možná i sebeklam Bidenovy administrativy.

Zdroj v angličtině: ZDE