Británie po schůzce se Zelenským nesouhlasila s použitím raket dlouhého doletu

11. 10. 2024

 

Zelenskyj opakovaně naléhal na západní mocnosti včetně Spojeného království, aby daly Kyjevu zelenou k odpálení těchto zbraní, které mají maximální dolet asi 250 km, na ruské vojenské objekty, které jsou využívány k útokům na ukrajinská města a infrastrukturu.

Minulý měsíc před Starmerovou cestou do Washingtonu, kde premiér jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem, se zdálo, že USA a Spojené království jsou připraveny žádosti Kyjeva ustoupit. Po setkání Starmera s Bidenem však nedošlo k žádné změně postoje a Downing Street ve čtvrtek uvedla, že se žádná změna nechystá.
 
Premiérův mluvčí novinářům řekl, že „žádná válka nikdy nebyla vyhrána jedinou zbraní a na britské vládní politice ohledně použití raket dlouhého doletu se nic nemění“. Naznačili, že ministři hledají jiné způsoby podpory Ukrajiny. „Tyto diskuse nejsou zaměřeny na jednotlivé kusy vybavení, ale na strategickou podporu Ukrajiny,“ uvedli. „Zabývat se podrobněji operačními záležitostmi by byl dárek pro Putina.“

Spolu se Starmerem se Zelenskyj setkal s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Rutte novinářům řekl, že je na jednotlivých vládách, „aby rozhodly, jakým způsobem mohou být zbraně, které dodávají na Ukrajinu, použity“, a zopakoval větu, že „to nebude jeden zbraňový systém, který způsobí změnu“.

Potvrdil, že o použití raket dlouhého doletu se ve čtvrtek jednalo. Na otázku, zda má pochopení pro stížnosti Ukrajiny, že musí bojovat s rukama svázanýma za zády, Rutte odpověděl: „Když se podíváte na to, co dělá Velká Británie, myslím, že jsou to nyní 3 miliardy liber ročně, které vy poskytujete Ukrajině s touto vojenskou pomocí, s výcvikem.

Celá aliance se na tom podílí a nesoustřeďme se na jeden systém, na jeden zbraňový systém, nebude to jeden zbraňový systém, který způsobí změnu.“

Rutte dodal, že neexistuje žádný právní důvod, který by bránil použití zbraní dodaných Západem proti cílům na území Ruska.

Ukrajinští představitelé již několik měsíců tvrdí, že tyto zbraně jsou životně důležité pro oslabení schopnosti Ruska zaútočit na Ukrajinu a donutit ho, aby přesunulo své úderné kapacity dále od hranic. Členové NATO v čele s USA se však obávají vyhlídky na přímou konfrontaci s Ruskem.

Na čtvrtečním jednání Zelenskyj představil Starmerovi svůj „vítězný plán“ pro válku. Měl v úmyslu jej tento týden přednést západním lídrům v Německu, ale tento summit byl odložen poté, co  Biden musel řídit domácí reakci na hurikán Milton.

Zelenskyj po setkání uvedl, že jeho vítězný plán „má za cíl vytvořit správné podmínky pro spravedlivé ukončení války“.

Organizátoři summitu v Německu přislíbili jeho přeložení, ale není jasné, zda se stihne uskutečnit před listopadovými prezidentskými volbami v USA. Vítězství Donalda Trumpa, který je skeptikem vůči vojenské pomoci, by mohlo vést k tomu, že americká vláda zastaví podporu Kyjeva.

Rutte prohlásil, že se možnosti návratu Trumpa do Bílého domu neobává. Řekl: „Nemám z toho obavy, protože jsem naprosto přesvědčen, že USA  chápou, že to není jen pro Ukrajinu, ale i pro ně, a že od Washingtonu po San Francisco, celé USA by byly méně bezpečné, kdyby Putin na Ukrajině uspěl.“

Zelenskyj navštívil Starmera v Downing Street několik dní po jeho červencovém volebním vítězství. Během této cesty se ukrajinský prezident stal prvním zahraničním lídrem, který promluvil k britskému kabinetu od Billa Clintona v roce 1997.