Po uzavření příměří Izrael zintenzívnil své bombardování Gazy

16. 1. 2025

Izraelský bezpečnostní kabinet se sejde, aby schválil dohodu o příměří poté, co byla oznámena dohoda s Hamásem

Izraelský bezpečnostní kabinet se sejde ve čtvrtek v 11 hodin místního času, aby schválil dohodu o příměří, informovala místní média. Izraelská vláda bude o dohodě hlasovat ve čtvrtek, přičemž se očekává, že většina ministrů dohodu schválí, řekl agentuře Reuters vládní úředník.

Podle obyvatel a úřadů na palestinském území pokračoval Izrael v úderech na Gazu i několik hodin před hlasováním a od středy, kdy bylo oznámeno diskutované příměří, zahynuly desítky lidí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem i nastupujícím Donaldem Trumpem, uvedl jeho úřad, poděkoval jim za pomoc při zajištění dohody, ale zároveň upozornil, že se stále dolaďují „poslední detaily“. Netanjahu také ve čtvrtek brzy ráno uvedl, že Hamás ustoupil od dřívějšího chápání dohody o příměří, což možná naznačuje, že v realizaci dohody přetrvávají překážky.

Biden i Trump se rychle přihlásili k zásluhám o dohodu. Biden zahájil svůj závěrečný projev k národu odkazem na dohodu. „Tento plán byl vypracován a vyjednán mým týmem a bude z velké části realizován nastupující administrativou,“ řekl. Trump uvedl, že k „epické“ dohodě mohlo dojít pouze v důsledku jeho „historického“ volebního vítězství.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která má být zahájena v neděli a potrvá 42 dní, počítá s výměnou rukojmích zadržovaných Hamásem a Palestinců vězněných v izraelských věznicích.

Mezi další aspekty dohody patří návrat Palestinců, kteří byli násilně vysídleni izraelskými silami, do jejich domovů v celém pásmu Gazy. Dohoda rovněž umožní cestování osob zraněných izraelskými útoky a nemocných osob za účelem jejich ošetření, jakož i rozmístění izraelských jednotek přes hranice Gazy.

Biden potvrdil, že Američané se budou podílet na propuštění rukojmích. „Tato dohoda zastaví boje v Gaze, poskytne tolik potřebnou humanitární pomoc palestinským civilistům a spojí rukojmí s jejich rodinami po více než 15 měsících v zajetí,“ řekl Biden.

Španělský premiér Pedro Sánchez, který je jedním z nejotevřenějších evropských kritiků izraelské válečné taktiky, zprávu přivítal a řekl: „Musí to ukončit konflikt, umožnit řešení strašné humanitární situace v Gaze a vést k propuštění všech rukojmích.“

Dočasný libanonský premiér Nadžíb Mikátí prohlásil, že dohoda „ukončuje krvavou kapitolu v dějinách palestinského lidu, který kvůli izraelské agresi zažil nesmírné utrpení“. Vyjádřil také naději na trvalé příměří.

Australský premiér Anthony Albanese a jeho ministryně zahraničních věcí Penny Wongová uvedli, že všechny strany musí respektovat podmínky dohody a že tato dohoda „musí znamenat začátek nové kapitoly pro izraelský a palestinský lid“.

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že se mu „touto zprávou nesmírně ulevilo“, a dodal, že je „nezbytné, aby nyní platila“, a vyzval všechny strany a vlivné země, aby „zajistily úspěch dalších fází“.

Hlavní tajemník japonského kabinetu Jošimasa Hajaši uvedl, že dohoda „představuje významný krok ke zmírnění humanitární krize a stabilizaci situace“. Japonsko bude podporovat zlepšení humanitární situace, urychlení obnovy a podporu správy v Gaze, uvedl Hajaši.

Íránské gardy vítají příměří v Gaze jako „vítězství“ Palestinců

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek uvítaly dohodu o příměří v Gaze mezi Izraelem a militantní skupinou Hamas jako „vítězství“ Palestinců a „porážku“ Izraele, informuje agentura AFP.

„Ukončení války a zavedení příměří ... je jasným vítězstvím a velkým vítězstvím pro Palestinu a ještě větší porážkou pro zrůdný sionistický režim,“ uvedly Islámské revoluční gardy v prohlášení.

Rami Khouri, významný vědecký pracovník Americké univerzity v Bejrútu, uvedl, že je téměř komické sledovat, jak se Biden a Trump snaží překonat jeden druhého a připsat si zásluhy za dohodu o příměří.

„Ani ve svých dnešních prohlášeních nemluví o Palestincích jako o skutečných lidech,“ řekl Rámí Khouri pro Al-Džazíru.

„Jde o potvrzení americké moci a toho, že Spojené státy mají pocit, že mohou diktovat, co se bude v regionu dít,“ dodal.

Khouri také poznamenal, že izraelská armáda ve středu navzdory vyhlášení příměří zabila desítky lidí a „bude zabíjet až do neděle“.

„Totéž dělali v Libanonu před každým příměřím,“ řekl.


Analýza: Biden, nebo Trump - kdo by si měl připsat zásluhy za dohodu o příměří v Gaze?

Otázka, kterou na Joea Bidena vykřikl jeden z reportérů, byla bez obalu přímočará: „Kdo si myslíte, že si za to zaslouží zásluhy, pane prezidente: vy, nebo [Donald] Trump?“.

Biden právě dokončil oznámení toho, co prezentoval jako svůj významný zahraničněpolitický úspěch - dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která má zastavit krvavou válku v Gaze, v níž zahynulo 46 000 Palestinců a 1 700 Izraelců. Na tuto debatu neměl náladu.

„To je vtip?“ zeptal se prezident a poté odešel po boku viceprezidentky Kamaly Harrisové a ministra zahraničí Antonyho Blinkena.

Úspěch má mnoho otců. Když bylo ve čtvrtek konečně vyhlášeno příměří v Gaze, všichni usuilovali, aby si připsali zásluhy.

Biden na tiskové konferenci Biden prohlásil, že příměří „vypracoval a vyjednal můj tým a bude z velké části realizováno nastupující administrativou“. Když chválil své diplomaty, uvedl: „Bible říká, že blahoslavení jsou tvůrci míru. Mnoho mírotvorců pomohlo tuto dohodu uskutečnit.“

Veřejně se však příliš nezabýval tím, proč byl plán, který navrhl v květnu - „přesně“ stejný plán, jak Biden připomněl novinářům - nakonec přijat jen několik dní před inaugurací Donalda Trumpa.

Lídři z celého světa zprávu o dohodě uvítali a vyzvali obě strany, aby využily okamžiku k ukončení konfliktu a doprovodné humanitární krize.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že členské státy jsou připraveny podpořit provádění dohody a „rozšířit poskytování trvalé humanitární pomoci nesčetným Palestincům, kteří nadále trpí“. Dodal, že je „nezbytné“, aby příměří odstranilo „významné bezpečnostní a politické překážky, které brání poskytování pomoci v Gaze“.

Americký prezident Joe Biden řekl, že palestinský lid „prošel peklem“, a dodal: „Zemřelo příliš mnoho nevinných lidí. Příliš mnoho komunit bylo zničeno. Na základě této dohody se obyvatelé Gazy mohou konečně zotavit a obnovit.“

 Donald Trump v příspěvku na svých internetových stránkách Truth Social uvedl: „Jsem nadšený, že se američtí a izraelští rukojmí vrátí domů, aby se shledali se svými rodinami a blízkými.“

Britský premiér Keir Starmer označil dohodu za „dlouho očekávanou zprávu, na kterou izraelský a palestinský lid zoufale čekal“.

Jakmile se humanitární pomoc dostane k potřebným v Gaze, dodal Starmer, „naše pozornost se musí zaměřit na to, jak zajistit trvale lepší budoucnost pro izraelský a palestinský lid - založenou na dvoustátním řešení, které zaručí bezpečnost a stabilitu Izraele spolu se suverénním a životaschopným palestinským státem“.


Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že dohoda umožní opětovné shledání rukojmích s jejich blízkými a přísun humanitární pomoci do Gazy.

„To přináší naději celému regionu, kde lidé příliš dlouho snášeli nesmírné utrpení,“ řekla. „Obě strany musí tuto dohodu plně realizovat, protože je to krok k trvalé stabilitě v regionu a diplomatickému řešení konfliktu.“

Německý kancléř Olaf Scholz vyjádřil naději, že dohoda „[otevře] dveře k trvalému ukončení války a ke zlepšení špatné humanitární situace v Gaze“. Řekl, že dohoda musí být „do puntíku naplněna“ a všichni rukojmí propuštěni.

Abdel Fattah al-Sisi, prezident Egypta, který hrál v jednáních klíčovou roli, ocenil usilovné úsilí své země a prohlásil, že „vždy zůstane věrná své smlouvě, zastáncem spravedlivého míru, loajálním partnerem při jeho dosahování a obhájcem legitimních práv palestinského lidu“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který je hlasitým kritikem izraelských akcí v Gaze, prohlásil: „S úctou vzdáváme hold hrdinnému lidu a statečným synům Gazy, kteří odvážně bránili svou zemi a svobodu před nezákonnými a nelidskými útoky Izraele.“


Zprávy o dalších smrtících útocích na Gazu stále přicházejí. Izraelská armáda bombardovala obytný dům poblíž křižovatky Šaabíja ve čtvrti Darádž v centru města Gazy a zabila nejméně čtyři lidi, informují podle Al-Džazíry tisková agentura Šehab a Palestinské informační centrum.


Klíčový zprostředkovatel Katar uvedl, že v první fázi dohody o příměří, jejímž cílem je ukončit válku na palestinském území, bude propuštěno 33 rukojmích zadržovaných Hamásem v Gaze.

Izrael již dříve uvedl, že v první fázi dohody o příměří v Gaze propustí asi 1 000 palestinských vězňů, informovaly v úterý izraelské a palestinské zdroje.


Významného pokroku v dohodě o příměří a propuštění rukojmích v Gaze bylo dosaženo poté, co administrativy Joea Bidena a Donalda Trumpa začaly ruku v ruce pracovat na tom, aby se zasadily o naléhavost této dohody, uvedl podle agentury Reuters odstupující americký velvyslanec v Izraeli Jack Lew.

Lewových 15 měsíců ve funkci vyslance prezidenta Bidena se překrývalo s válkou, která začala 7. října 2023 útokem palestinského Hamásu na Izrael a následným izraelským útokem na Gazu. Promluvil v úterý před dosažením dohody.

Až se Trump v pondělí vrátí do Bílého domu, předá 69letý Lew funkci velvyslance Mikeu Huckabeemu, baptistickému duchovnímu a bývalému guvernérovi Arkansasu.

Veterán z Washingtonu a demokrat Lew uvedl, že dvoustranná spolupráce USA začala hned po zvolení republikána Trumpa prezidentem před dvěma měsíci. Lew uvedl, že národním zájmům USA nejlépe poslouží to, co nazval „vřelým předáním“ a konstruktivním přechodem.

„Myslím, že bylo dosaženo velkého pokroku. Skutečnost, že máte odcházející a nastupující administrativu, které pracovaly ruku v ruce, aby se zasadily o naléhavost, myslím, zaznamenaly všechny strany,“ řekl Lew.

Lew ocenil Bidenovo značné časové nasazení pro dohodu v době, kdy se blížil konec jeho funkčního období, a uvítal angažovanost Trumpa, který prohlásil, že pokud Hamás rukojmí neosvobodí dříve, než 20. ledna vystřídá Bidena, čeká ho „peklo“.

„Skutečnost, že on (Biden) a nově zvolený prezident používají v tomto případě odlišný jazyk, může vytvářet konstruktivní napětí,  mají ale  stejný cíl, a on (Trump) použil jazyk, který nutí lidi říkat: 'Co bude dál? Kdybychom pracovali ve vzájemném protikladu, byla by to možná jiná situace. Ale my nejsme. Mezi tím, čeho se snažíme dosáhnout, není žádný rozdíl,“ řekl Lew.

Pouze v případě, že se perspektiva rozšíří mimo Gazu, mohou Netanjahu a izraelská armáda tvrdit, že rozhodnutím rozšířit válku o intenzivnější útoky na Hizballáh a íránské cíle změnili její průběh a charakter. Řetězec událostí, které vedly ke zničení vedení Hizballáhu v Libanonu - a následně k pádu Bašára Asada v Sýrii, a tedy ke ztrátě íránského korunovačního klenotu - je sice kusý, ale jasně patrný.

Oslabení Íránu je totiž pravděpodobně největším regionálním dopadem války v Gaze. Biden měl tento týden pravdu, když prohlásil, že Írán je celkově „slabší, než byl po celá desetiletí“. Dále to upřesnil: „Íránská protivzdušná obrana je v troskách. Jejich hlavní zástupce, Hizballáh, je těžce poškozen, a když jsme testovali ochotu Íránu oživit jadernou dohodu, pokračovali jsme v tlaku pomocí sankcí. Nyní je íránská ekonomika v zoufalé situaci.“ Pětatřicetiletá taktika budování obranné strategie kolem zástupné armády byla během několika měsíců zmařena.

Tato změna měla na zahraničněpolitickou elitu Teheránu urychlující účinek. Íránský reformní prezident Masúd Pezeškán a jeho strategický poradce Džavád Zaríf pokládají Trumpovi k nohám četné olivové ratolesti.

Vzhledem k rozpolcenosti íránské vnitřní politiky je však pro Írán obtížné předat Západu konzistentní poselství a v tuto chvíli není mnoho diplomatů ve Francii, Velké Británii nebo Německu, které by íránská nabídka na vyjednání nové jaderné dohody ještě přesvědčila. Írán má pověst země, která si kupuje čas tím, že nabízí bezvýsledná jednání. Trumpův vrcholný tým je navíc vůči Íránu hluboce nepřátelský.

V Libanonu skončily dva roky paralýzy a nové, zvolené vedení bude naslouchat Íránem podporovanému Hizballáhu, ale nebude mu zavázáno.

Nový premiér Nawaf Salam je však bývalým předsedou mezinárodního soudního dvora a čerstvě vynesl přelomový právní verdikt, že izraelská okupace Palestiny je nezákonná a musí do roka skončit. Bude stálou připomínkou toho, že Izrael má před mezinárodními soudy nevyřízené účty.


Bezpečnost Izraele, jak tvrdí státní tajemník Antony Blinken, musí zahrnovat věrohodný politický horizont pro Palestince, jinak „vyroste Hamás nebo něco stejně odporného“. Země podle něj musí „opustit mýtus, že mohou provést faktickou anexi, aniž by to mělo náklady a důsledky pro demokracii Izraele, jeho postavení a bezpečnost“. Přesto si stěžoval, že „izraelská vláda systematicky podkopává kapacitu a legitimitu jediné životaschopné alternativy k Hamásu: palestinské samosprávy“.

Pokud chce Izrael získat větší bezpečnost, je podle něj třeba dosáhnout větší integrace v celém regionu, konkrétně normalizace vztahů se Saúdskou Arábií. Ta je podle něj připravena, ale pouze pokud bude Palestincům umožněno žít ve vlastním státě, a ne jako „ne-lid“.

Trumpův návrat do Bílého domu možná pomohl přitlačit Benjamina Netanjahua k příměří, ale ne ke konkrétnímu míru. Je nepravděpodobné, že by nastupující americký prezident vyzvedl Blinkenův plán na reformovanou a OSN monitorovanou Palestinskou samosprávu, která by dohlížela na správu sjednoceného pásma Gazy a Západního břehu Jordánu. Izrael zase bude riskovat větší vakuum, pokud bude jednat podle svého závazku nespolupracovat s Unrwa, agenturou OSN pro Palestince, a dalšími nevládními organizacemi.

Není ani jisté, že Palestina bude mít dostatečně kvalitní vedení, aby mohla převzít výhradní správní řízení Gazy. Palestinská samospráva, vedená stárnoucím Mahmúdem Abbásem, je na západním břehu Jordánu stále více odsuzována a při jednáních v Moskvě, Pekingu a Káhiře se jí nepodařilo pohřbít neshody s Hamásem.


Prezident Isaac Herzog, který zastává převážně ceremoniální roli, prohlásil, že dohoda je „správným krokem“.

Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich prohlásil, že dohoda je „špatnou a nebezpečnou dohodou pro bezpečnost státu Izrael“, zatímco ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir se vyslovil proti této „katastrofální dohodě“.


Záchranáři v Gaze hlásí 7 mrtvých při nejnovějších izraelských úderech

Agentura civilní obrany Gazy ve čtvrtek uvedla, že při nových izraelských úderech na palestinském území zahynulo nejméně sedm lidí, a to několik hodin předtím, než měl izraelský kabinet hlasovat o dohodě o příměří, která vstoupí v platnost v neděli.

„Naše posádka vyzdvihla zpod trosek domu ..., který byl bombardován izraelskou armádou v oblasti Al-Rimal západně od města Gazy, 5 mrtvých a více než 10 zraněných,“ uvedla agentura podle agentury AFP v prohlášení.

Dodala, že vyzvedla těla dalších dvou lidí zabitých při úderu na „křižovatce Al-Sha'biya v centru města Gazy“.

Izraelská armáda se k útokům hlášeným po oznámení dohody o příměří zatím nevyjádřila.


Ve válce sice není vítězů, ale historie naznačuje, že bojující strany se často snaží přesvědčit svět o opaku.

Ukončení patnáctiměsíčního konfliktu v Gaze se může ukázat jako výjimka. Oběti byly tak velké, utrpení tak úplné a konečná budoucnost Gazy tak nejistá, že jen málokdo může s jistotou tvrdit, že to všechno stálo za to nebo že to pravděpodobně dlouhodobě prospěje bezpečnosti Izraele. Poškození pověsti Izraele může trvat desítky let.

V posledních rozhovorech a projevech při přípravě na odchod z funkce bylo patrné, že klíčové osobnosti zahraniční politiky Bidenovy administrativy často hleděly dál než na Gazu,  západní diplomaté se zaměřili na to, jaké mohou být osudové důsledky války pro širší Blízký východ.

Dokonce i Jake Sullivan, odcházející poradce Joea Bidena pro národní bezpečnost, zůstal nejistý. „Jaký je výsledek toho všeho? Myslím, že je příliš brzy na předpovědi. I když se dějí dobré věci, za rohem se objevují špatné věci. To platí napříč zahraniční politikou. Zvláště to platí na Blízkém východě,“ řekl.

Podobně Antony Blinken, americký ministr zahraničí, tvrdil, že na Blízkém východě často nejsou změny takové, jak se zdají. V nejlepším případě viděl „historickou příležitost“. Ve všech zemích, které byly vtaženy do války mezi Izraelem a Gazou - v Libanonu, Sýrii, Jemenu, Íránu a Iráku - i v samotném Izraeli se poměr sil v důsledku války změnil, ale ne nezvratně.