Jan Palach a základ poválečné demokracie v západním Německu

16. 1. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta
 

Když se dnes zase tak oháníme tím Janem Palachem, říkám si, zda někoho kromě kladení věnců a velkých slov skutečně ta demokracie a svoboda zajímá. Jak bych si to představoval? Možná tak, jak je v to poválečných dějinách Německa, kterými si právě listuji (Petr C. Caldwell & Karrin Hanshew: Germany since 1945, Bloomsbury Academic 2022).

Na straně 40 se píše, že poválečná CDU, tedy německá pravice, se hlásí k tzv. sociálně-tržní ekonomice. Je tam napsáno, že jde o ekonomický systém. „který produkuje maximum ekonomického užitku a sociální spravedlnosti pro všechny.“ Kladen je důraz na skutečnou soutěž a kontrolu nad monopoly.

Odmítnuta je samozřejmě ekonomika postavená na plánování, ale taky tzv. „volná ekonomika“, kterou CDU definuje jako ekonomiku, kterou řídí soukromníci nebo soukromé spolky. No jo, to jsou naši oligarchové. Vlastně o tom právě v kontextu USA mluvil na rozloučenou Joe Biden.

My budeme klást věnce, pouštět si v rozhlase hlasy pamětníků, kteří podávají svědectví o hrůzách války a totality, ale nikomu vlastně nedojde, čím to bylo spuštěno, jak se to vlastně mohlo stát, proč se lidé začali chovat jako nestvůry – a proč nám to hrozí znovu. Vidíme to kolem sebe a klademe věnce a hrozíme se a moralizujeme. Palach i ty historické hrůzy i ty hrůzy na Ukrajině jsou nám ve skutečnosti jedno.

Chystáme se na připomínání osmdesátého výročí konce druhé světové války, abychom evokovali hrůzy v naději, že tím zabráníme jejich návratu, ale nikdo ani nepípne o tom, jak se v západní Evropě podařilo po válce vytvořit mír a demokracii.



0
Vytisknout
1630

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2025