Britský ministr: Rekonstrukce Gazy bude téměř nesplnitelný úkol

17. 1. 2025

čas čtení 13 minut
Moderátor, BBC Radio 4 World at One, pátek 17. ledna 2024, 13 hodin:  Před pouhými dvěma minutami schválil izraelský bezpečnostní kabinet dohodu o příměří, kterou ve středu odsouhlasil izraelský premiér. Toto prohlášení přišlo z úřadu izraelského předsedy vlády. Právě bylo zveřejněno po prozkoumání všech politických, bezpečnostních a humanitárních aspektů a s tím, že navrhovaná dohoda podporuje dosažení válečných cílů, ministerský výbor pro národní bezpečnost, tedy bezpečnostní kabinet, doporučil vládě, aby navrhovanou dohodu schválila. Choreografie se také stává jasnou. První skupinu rukojmích budou tvořit tři ženy, pravděpodobně příslušnice izraelských obranných sil. Budou převezeny do Egypta, pak do Izraele, poté se očekává, že  budou propuštěni první palestinští vězni, uvádí agentura AFP, z nichž několik si odpykává dlouhé tresty. Tal Schneider je politickou korespondentkou deníku Times of Israel.  Tak dlouho nám říkali, že nacionalisté a náboženští pravičáci budou blokovat jakékoli příměří. Jejich námitky se buď rozplynuly, nebo byly ignorovány?


Tal Schneider: Ne, stále mají námitky, takže si nemyslím, že by hlasování bezpečnostního kabinetu bylo jednomyslné. V další fázi se hlasuje na vládě. Netanjahu má většinu. Je to pravděpodobně kolem 36 hlasů. Takže 6 lidí může hlasovat proti. Velkou otázkou je, jestli vystoupí z vlády a rozloží tuto vládu, nebo mohou hlasovat jen proti, ale zůstat u moci. To je jedna z možností. Takže si myslím, že minimálně tři ministři dnes pravděpodobně podají demisi. A tři další, kteří jsou proti, zůstanou, alespoň v první fázi dohody, což je, jak jste řekl, 33 rukojmích.

Moderátor:  Pravděpodobně je tedy dohoda, přinejmenším její první fáze, nyní zajištěna podle toho, co říkáte. Znamená to, že je zajištěna celá, nebo bude na Benjamina Netanjahua vyvíjen tlak v průběhu jednotlivých fází, aby se pokusil změnit způsob, jakým Izrael jedná v Gaze?

Tal Schneider:  Takže schválili 33 lidí a nějaký návrat Gazanů z jižní části Gazy do severní části Gazy a propuštění vězňů a příměří, což znamená, že IDF zůstanou v Gaze, ale nepoužijí vojenskou sílu. Druhá fáze má být, že musí vyjednávat, za 16 dní začnou. Musí začít vyjednávat o další fázi, a to je pro Netanjahua velká politická překážka, veřejná překážka, politická překážka, protože aby dostal všechny lidi ven, máme na mysli 98 lidí, aby je všechny dostal ven, Izrael se bude muset z Gazy úplně stáhnout. A to je něco, proti čemu mnoho lidí vznáší námitky a probíhá veřejná debata, ale musím vám říct, že ve veřejnosti je stále velká většina, asi 60 až 65 % veřejnosti podporuje úplné stažení a ukončení války. Takže je také rozdíl mezi tím, co chtějí politici, a tím, co chtějí lidé.

Moderátor: Ten začátek toho příměří byl schválen, ale z toho, co říkáte, je tu ještě možnost pro ty, kteří mají námitky proti pozdějším fázím, například úplnému stažení izraelské armády z Gazy. Je pro ně ještě možnost vznést proti tomu námitky a pak další fázi zastavit?

Tal Schneider:  Ano, to je pravda. Přesně tak. Mohou hlasovat proti. Ale zase, jak jsem říkala, ve vládě je většina, ve vládě může být většina i pro další fázi. My prostě nevíme, protože oni neznají podmínky, ustanovení, co přesně znamená to stažení, kdy a jak. Takže to znamená, že o té fázi ještě budou muset jednat a s Hamásem se o tom ještě nejednalo. Musí o tom začít jednat do 60 dnů. Takže zatím nevíme, co je jeho obsahem.


* * *

Moderátor:  Jakmile se obyvatelé Gazy budou moci vrátit do svých domovů, bude rozsah zničení pásma jasně vidět. Třetí fáze příměří se týká rekonstrukce Gazy, odhady nákladů OSN jsou ohromující jen odvoz 42 milionů tun sutin má stát více než miliardu dolarů. A to předtím, než bude obnoven jediný dům, škola nebo nemocnice, a rekonstrukce nemůže probíhat ve vzduchoprázdnu. Bude zapotřebí nějaký druh vlády. Abychom si udělali představu o rozsahu tohoto úkolu, hovořil jsem s člověkem, který byl u toho, Rorym Stewartem, bývalým britským  ministrem pro mezinárodní rozvoj, ale hlavně naším člověkem, který po americko-britské invazipůsobil ve dvou iráckých provinciích a měl mimo jiné na starosti realizaci rozvojových projektů. Na úvod jsem se ho zeptal, jaké by měly být první kroky v procesu obnovy.

Rory Stewart: Existuje spousta teorií o tom, jak to udělat, ale s rychlou výhradou, že si myslím, že je to nemožně obtížné, a myslím, že každý, kdo by se do toho dobrovolně pustil, by byl mírně řečeno neuvěřitelně odvážný. Ale teorii o těchto věcech známe, protože jsme se o to pokoušeli sedmdesát let. Takže začnete tím, že se pokusíte vytvořit bezpečnost. Což znamená zajistit, aby měl někdo monopol na násilí. Takže v případě Gazy by to znamenalo zajistit, aby zločinecké gangy a kmenové skupiny a Hamás neměly nezávislé milice se zbraněmi. Pak je třeba zavést právní stát. Což znamená, že lidé musí mít nějaký druh předvídatelnosti, pokud jde o pravidla, pak je třeba vyřešit správu věcí veřejných, tedy jaký druh vlády jste zavedli. Jaký je její základ, budou se konat volby? Za co je zodpovědná a za co není zodpovědná a za co jsou zodpovědní internacionálové? Přítomnost možná zemí ze Zálivu, možná evropských partnerů, určitě OSN, tak jak si to rozdělí? A pak je třeba nastartovat hospodářský rozvoj. Ale je velmi, velmi snadné říkat to v rozhovoru pro BBC. V praxi, když to děláme v terénu, jsme opakovaně selhali v mnoha zemích po celém světě a řekl bych, že Gaza je místo, kde je selhání velmi pravděpodobné.

Moderátor: Jedním z prvních úkolů, na které upozorňujete, je vlastně vytvoření nějaké formy vlády nebo správy, která by měla legitimitu v očích lidí, kteří v Gaze žijí, jako předpoklad pro zahájení obnovy vzhledem k postoji Izraele, který chápeme, že to nebude Hamás, nebude to Palestinská samospráva, která vládne na Západním břehu Jordánu. Bude dost těžké najít lidi, kteří by byli přijatelní pro Izrael, ale zároveň by je akceptovali občané Gazy.

Rory Stewart: Ano, trefil jste se do jednoho z nejzásadnějších problémů, kterým je jakákoli správa. Opět platí, že ať už místní, nebo zahraniční podporovaná, uvízne mezi dvěma kameny, protože je téměř jisté, že téměř okamžitě ztratí důvěru jak Izraele, tak Palestinců. Palestinci v Gaze obviní jakoukoli tuto administrativu z toho, že je loutkou Izraele, a Izrael obviní jakoukoli tuto administrativu z toho, že v Gaze řádně nedbá na bezpečnost. Jak se s tím vypořádáte? Nejzřejmější je samozřejmě přejít k volbám. Ale pokud se k volbám přiblížíte příliš rychle, pak převládnou ozbrojené skupiny a budeme mít to, co jsme měli ve volbách v Gaze předtím, tedy možnost, že bude zvolen Hamás. Na druhou stranu, pokud k volbám směřujete příliš pomalu, vaše vláda postrádá legitimitu, protože lidé budou říkat, že to není vláda, kterou zvolili.

Moderátor: A co na nižší úrovni? Vlády, kterým se běžně říká občanská společnost? Z toho, co tam kdysi bylo, opět nezbylo téměř nic. Je třeba ji také znovu založit? A je tento časový rámec v rozporu s velmi naléhavými potřebami nebo obnovou infrastruktury? Domy, školy atd.

Rory Stewart: Ano, další velké dilema. Na jedné straně je tu touha prosadit věci, což může znamenat prosazení věcí, které jsou dosti autoritářské. Takže opravdu přitlačit na pilu jako nová vláda a říct. Víte, my tu nemocnici vyřešíme. Cesta k zajištění bezpečnosti. V rovnováze s druhou věcí, a to je, aby vaše vláda byla udržitelná a podporovaná, potřebujete občanskou společnost, potřebujete nevládní organizace, potřebujete občany, potřebujete veřejnost, potřebujete s nimi konzultovat. Musíte jim naslouchat a musíte je zapojit do procesu. Takže je velmi obtížné vyvažovat mezi rychlým plněním úkolů a plněním úkolů se souhlasem lidí. A v Gaze máte velmi vzdělané obyvatelstvo. Palestinci mají velmi vysoký stupeň gramotnosti. Ale jak říkám, destrukce je neuvěřitelná. Sotva nějaká nemocnice funguje. Zemědělství, které je základem země, utrpělo pravděpodobně 95% zničení. Abychom to uvedli do kontextu, hospodářský pokles Gazy za rok je podstatně dramatičtější než pokles Německa nebo Japonska po světové válce.

Moderátor:  Ve svém profesním životě jste se zejména angažoval v Afghánistánu a Iráku. Tam alespoň existovali dárci nebo sponzoři, kteří byli relativně ochotní a schopní nalít peníze do projektů obnovy. Tady panuje hluboká ostražitost. Lidé, kteří zaplatili poslední sérii rekonstrukcí. A ty předtím, aby začali nalévat desítky miliard liber do Gazy.

Rory Stewart: Abychom to uvedli do kontextu, v Iráku a Afghánistánu utratily USA a jejich spojenci tři a půl bilionu dolarů. To je tři a půl tisíce miliard dolarů a my jsme teď ve světě Trumpa. Jsme ve světě rostoucí neochoty evropských zemí zapojit se do rozvojové pomoci ještě předtím, než se dostanete k té otázce, kterou jste vznesl, a to je neochota lidí obnovovat věci, u kterých se obávají, že budou zase vyhozeny do povětří. Znovu opakuji, že  v Iráku a Afghánistánu, měly USA a jejich spojenci někdy na místě hodně přes 100 000 mezinárodních vojáků, hodně přes 100 000 konzultantů. Byly to obrovské operace a selhaly. Ukázaly se jako ponižující neúspěchy. Nyní se tedy díváme na situaci v Gaze, kde nebudou zdroje, nebude tam bezpečnostní přítomnost mezinárodních jednotek v takovém rozsahu. A kde je šance na neúspěch mnohem vyšší, chci říct, že je to opravdu bezútěšná situace, protože při tom všem, co říkám pesimisticky, ano, něco se musí udělat. Samozřejmě. Pokud necháte Gazu ve stavu neuvěřitelného násilí a bídy, je to živná půda pro všechny možné hrůzy a také je to naprosto nepřijatelné z hlediska lidských práv lidí. Takže máme co do činění s tím, že je to opravdu situace, kdy je zoufale potřeba něco udělat. Ale je pro mě velmi obtížné si představit, že by se někdo snadno dobrovolně přihlásil k odpovědnosti to udělat vzhledem k rozsahu těchto problémů a že bude obviňován z neúspěchu.

Moderátor:  No, o obrovském rozsahu výzev jsme již hovořili. Rekonstrukce musí jednou proběhnout. Pokud má tato populace přežít, natož prosperovat. Vidíte nějaké důvody k optimismu?

Rory Stewart: Myslím, že je samozřejmě skvělé, že se začínáme blížit k rozhovorům o příměří a návratu rukojmích. To je samozřejmě něco dobrého. Myslím, že je dobré, že země Perského zálivu signalizují, že by byly připraveny. Katar byl v minulosti vůči Gaze velmi velkorysý a myslím, že nyní se chystá poskytnout mnohem, mnohem větší částky peněžní podpory lidem v Gaze, což bude naprosto zásadní a je to pravděpodobně nejpraktičtější a nejpružnější způsob, jak dostat podporu na místo. Takže se objevují záblesky optimismu. Ale většinou balancujete na hraně tohoto problému, který spočívá v tom, že politici a tvůrci politik budou v pokušení znít velmi optimisticky, protože nezískáte podporu veřejnosti a peníze, když prostě řeknete, že to celé pravděpodobně selže. Ale pravda je taková, že se podívejte na objektivitu. Rozsah výzev je neuvěřitelný a je to jeden z nejbrutálnějších  úkolů, jaké si lze představit. 

0
Vytisknout
1505

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2025