Polsko hledá efektivnější regionální formáty, protože Visegrádská skupina se rozpadá

17. 1. 2025

čas čtení 6 minut
Polsko se 1. ledna ujalo předsednictví Rady Evropské unie a zdůraznilo potřebu posílit evropskou bezpečnost, aby odstrašilo ruskou agresi, píše Janusz Bugajski.

Visegrádská čtyřka, nadnárodní formát k posílení středoevropské solidarity a bezpečnosti, se stala nadbytečnou, neboť Maďarsko a Slovensko zaujímají stále více promoskevské postoje, které jsou v rozporu s Polskem a Českem.

Varšava se snaží využít několika dalších evropských regionálních iniciativ, které jí pomohou prosazovat její agendu v rámci předsednictví EU.

Dne 1. ledna se Polsko ujalo předsednictví Rady Evropské unie na šest měsíců. Jeho deklarovanými prioritami jsou posílení všech dimenzí evropské bezpečnosti, včetně posílení vojenských schopností, podpory Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi, posílení hranic EU, boje proti "instrumentalizaci migrace" a odpor proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím. Jeden ze základů středoevropské solidarity, skupina Visegrádská čtyřka (V4), se však po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu rozpadla. Místo toho vláda polského premiéra Donalda Tuska usiluje o efektivnější regionální aliance, aby posílila evropské odstrašující prostředky proti hrozícímu Rusku.

V4, skládající se z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, byla založena v únoru 1991, aby umožnila těmto znovu se rozvíjejícím demokraciím koordinovat své politiky. Po dosažení členství v Severoatlantické alianci (NATO) a EU V4 podporovala společné iniciativy v oblasti dopravy, infrastruktury, výzkumu a vzdělávání, ochrany životního prostředí a spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. V posledních letech se mezi hlavními městy V4 objevily velké rozpory, zejména pokud jde o jejich politiku vůči Rusku. Na summitu V4 v Praze v únoru 2024 vyzvali polský a český premiér k pokračování vojenské podpory Ukrajině. Jejich maďarské a slovenské protějšky však tvrdily, že by měly usilovat o "mír" a poskytnout Rusku "bezpečnostní záruky". Tusk uvedl, že zde není místo pro neutralitu nebo vyjednávání s agresorským státem, jako je Rusko. Přímo konfrontoval maďarského premiéra Viktora Orbána, když tvrdil, že každá země, která nepodporuje Ukrajinu, se staví mimo NATO a Evropskou unii.

Během maďarského předsednictví Evropské unie, které skončilo v prosinci 2024, navštívil Orbán ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě a tvrdil, že vede mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Bez předchozí konzultace se spojenci byla tato jednostranná iniciativa široce odsouzena jako porušování smluv EU. Vztahy mezi Polskem a Maďarskem nyní dosáhly nejnižší úrovně v nedávné historii, když Varšava vyloučila maďarské představitele z inauguračního ceremoniálu polského předsednictví EU 3. ledna. Spor byl umocněn rozhodnutím Budapešti udělit politický azyl uprchlému bývalému náměstkovi polského ministra spravedlnosti Marcinu Romanowskému, který je hledaný na základě evropského zatykače. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski odsoudil rozhodnutí Maďarska jako "nepřátelský akt".

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica, která vznikla v říjnu 2023, je také překážkou pro vytvoření soudržné středoevropské bezpečnostní politiky. Uzavření ruského plynovodu Gazpromu na Slovensko na Ukrajině 1. ledna vedlo k dalšímu zhoršení vztahů mezi Bratislavou, Varšavou i Prahou. I přes několikaletou příležitost hledat alternativní dodávky plynu si slovenská vláda do značné míry udržela závislost na Moskvě. V reakci na krok Kyjeva ukončit hlavní zdroj ruských příjmů, který poháněl jeho válečnou ekonomiku, Fico odcestoval do Moskvy a pohrozil, že přeruší dodávky elektřiny Ukrajině ze Slovenska. V reakci na to polští představitelé tvrdili, že Varšava je připravena zvýšit prodej elektřiny na Ukrajinu, pokud Bratislava splní svou hrozbu.

S odumíráním Visegrádu se Tuskova vláda zaměřila na posílení severovýchodní fronty NATO a prohloubení vztahů se Švédskem, Finskem a Norskem. Vstup Finska a Švédska do NATO dodal významnou váhu rodícímu se "pobaltskému bloku" a posílil vztahy Polska s jeho severními sousedy, mezi něž patří Litva, Lotyšsko a Estonsko. Polsko bylo přizváno jako pozorovatel do Seversko-baltské osmičky (NB8), bezpečnostního uskupení zahrnujícího Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Norsko a Švédsko. Tusk se ve dnech 27.–28. listopadu 2024 zúčastnil summitu NB8 ve Stockholmu a podepsal nové strategické partnerství se Švédskem.

Varšava se také snaží oživit dlouho spící Výmarský trojúhelník s Německem a Francií, aby posílila bezpečnost střední Evropy. Vzala na sebe vůdčí roli, protože Berlín a Paříž mají v současné době slabé vlády uprostřed domácích politických nepokojů. Tuskův kabinet považuje Výmarský trojúhelník za účinný způsob, jak zvýšit polský vliv v Evropské unii. Tvrdí, že francouzsko-německý tandem již nereprezentuje širší Evropu bez vstupů rostoucí regionální mocnosti, jako je Polsko. Tusk, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se v březnu 2024 setkali v Berlíně s cílem podnítit podporu Ukrajiny. Tusk neustále zdůrazňoval, že Evropská unie nemůže být vojensky slabší než Rusko a potřebuje výrazně zvýšit své výdaje na obranu a investovat do svého vojenského průmyslu. Polsko se snaží jít příkladem, přičemž se předpokládá, že jeho výdaje na obranu se v roce 2025 vyšplhají na 4,7 % hrubého domácího produktu, ve srovnání s 4,2 % v roce 2024, což je nejvyšší hodnota v NATO.

Mezi další formáty iniciované Polskem, které přispívají k evropské bezpečnosti, patří Iniciativa Třímoří, jejímž cílem je rozvíjet multiregionální konektivitu v energetice, dopravě, digitalizaci, obchodu a investicích. Polsko a Rumunsko zahájily provoz Bukurešťské devítky (B9) v reakci na počáteční vojenský útok Ruska na Ukrajinu uprostřed obav z regionální zranitelnosti vůči imperialismu Moskvy. Lublinský trojúhelník vznikl v červenci 2020 jako regionální aliance mezi Litvou, Polskem a Ukrajinou s cílem posílit politickou, hospodářskou, kulturní a bezpečnostní spolupráci. Jak B9, tak Lublinský trojúhelník mají za cíl lépe koordinovat politickou, vojenskou a ekonomickou podporu ukrajinské obrany proti Rusku. Tyto iniciativy pomohou Varšavě realizovat její vizi předsednictví EU pod heslem, které je jasně míněno jako budíček – "Bezpečnost, Evropo!"

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1332

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2025