Izraelské údery nezničily íránský jaderný program ani jeho jaderné ambice

18. 6. 2025

 
A místo aby izraelská sázka na sílu omezila šíření jaderných zbraní, mohla by Írán přimět k urychlení snah o získání jaderné bomby, pokud současný konflikt skončí bez úplného zničení programu nebo dohody s přísnými kontrolami a širokými inspekčními pravomocemi.

Izraelské útoky podle anonymního izraelského vojenského představitele o několik měsíců oddálily schopnost Íránu vyrobit funkční jadernou zbraň.

Američtí zpravodajští představitelé se však domnívají, že Teherán byl od schopnosti vyrobit zbraň vzdálen až tři roky a aktivně se o získání bomby nesnažil, uvedla v úterý CNN – což by toto zpoždění činilo relativně bezvýznamným.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdil, že útoky zahájil, protože Írán byl podle něho "na pokraji získání jaderné bomby". Ale i kdyby to byla pravda, dosavadní údery nezískaly mnoho času a Izrael bez pomoci USA nemusí být schopen způsobit trvalejší škody.

Útoky vyvolaly strach mezi íránským vedením a hněv mezi íránským obyvatelstvem. Nenávist, kterou mnoho Íránců chová ke své vlastní vládě, nezmírnila hrůzu z raketového útoku, který zabil desítky dětí v jejich domovech, a izraelský rozkaz evakuovat celé čtvrti vyvolal strašlivou představu osudu Gazy.

Izrael vyvinul vlastní jaderný arzenál jako odstrašující prostředek, i když nikdy oficiálně nepřiznal to, co je veřejným tajemstvím. Mnozí v Íránu jsou přesvědčeni, že potřebují totéž, a tato válka pravděpodobně zmírnila veřejnou nevoli vůči nákladům na tyto pokroky.

Po loňském kolapsu regionálních spojenců, kteří sloužili jako ochranný štít režimu, se podle Simy Shine, íránské specialistky a bývalé vedoucí výzkumu izraelské zpravodajské služby Mossad, v Íránu více soustředila pozornost na možnost jaderného programu.

„Nikdy jsem neslyšela tolik řečí o jaderných vojenských schopnostech jako v posledním roce a půl,“ řekla Shine. Většina se soustředila spíše na rozhodnutí Íránu nevyrobit bombu než na jeho schopnost tak učinit, ale rozhodnutí zdržet se lze snadno odložit.

„Pokud válka skončí bez zničení jaderného programu a Írán bude schopen bombu vyrobit, pravděpodobně to nyní udělají,“ řekla.

Západní vojenský představitel se zkušenostmi v této oblasti souhlasil, že izraelské útoky, ačkoli byly prezentovány jako preventivní, mohou stejně tak podnítit šíření jaderných zbraní. „Můj osobní názor je, že pokud  budou mít kapacitu, budou se snažit získat jadernou zbraň co nejrychleji.“

Největší překážkou vojenského zničení íránského jaderného programu je zařízení ve Fordow poblíž svatého města Qom, které je ukryto tak hluboko pod horou, že je mimo dosah i nejvýkonnější izraelské munice.

Nacházejí se v něm odstředivky a velká část vysoce obohaceného uranu v zemi a jediné bomby, které by jej mohly zničit, jsou nejvýkonnější americké munice určené k ničení bunkrů.

Uprostřed izraelské euforie z dopadu prvních úderů varoval národní bezpečnostní poradce Tzachi Hanegbi, že izraelské obranné síly nemohou íránský jaderný program zničit samy.

„To nelze provést kinetickými prostředky,“ řekl izraelským médiím. Armáda by místo toho mohla vytvořit podmínky pro dlouhodobou dohodu zprostředkovanou USA, která by zcela zablokovala íránský jaderný program, dodal.

Netanjahu nenechal nikoho na pochybách, že upřednostňuje vojenskou spolupráci s USA před diplomatickým řešením, a povzbuzuje Trumpa, aby opustil protiválečný postoj, který mu pomohl k moci. „Chápu, že Amerika je na prvním místě, ale nechápu, že Amerika je mrtvá,“ řekl v rozhovoru pro televizi ABC.
 
Izraelský vůdce sní nejen o zničení jaderného programu, ale také o změně režimu v Teheránu. S každou raketou, která dopadne na civilní oblasti, však jeho výzvy íránskému lidu znějí na místě stále prázdněji.

„Podceňujeme psychologický dopad války v Gaze, včetně dopadu na Íránce, kteří [vládu] nenávidí,“ řekl Vali Nasr, profesor mezinárodních vztahů na Johns Hopkins University.

„Gaza má také špatnou, krutou vládu, která byla použita jako ospravedlnění pro akce proti ní. Izrael prokázal ochotu zabíjet podle libosti, zejména civilisty.“

Strach z izraelských útoků byl umocněn tolerancí Západu vůči izraelským masovým vraždám a extrémním vojenským taktikám, které bývalý izraelský premiér Ehud Olmert označil za válečné zločiny.

„Panovala víra, že mezinárodní liberální řád udrží Izrael na uzdě, že Evropa a USA nebudou tolerovat, aby Izrael bezohledně využíval svou vojenskou sílu,“ řekl Nasr. Důvěra v jakoukoli schopnost omezit Izrael byla rozmetána v troskách Gazy.

Pokud se Trump nakonec rozhodne do této války nevměšovat a Írán bude pomalu přijímat dohodu, která by omezila jeho program, Izrael může stále mít vojenské možnosti, jak způsobit trvalejší škody ve Fordow.

„V Izraeli i ve světě vždy panovala fixace na bombardování jaderných zařízení. I když je nemožné zničit Fordow ze vzduchu, existují jiné metody,“ řekl Alex Grinberg, analytik a bývalý výzkumník Íránu v oddělení zpravodajského výzkumu IDF.

Získání velké části rozsáhlého jaderného archivu pravděpodobně Izraeli umožnilo přístup k plánům Fordow, což by mohlo usnadnit ochromení podpůrných systémů, zablokování přístupu nebo dokonce vyslání speciálních sil k zničení závodu v rámci pozemní operace.

Precedens pro tyto přístupy existuje v jiných izraelských raziích. Útok na dodávky elektřiny do jiného obohacovacího zařízení v Natanzu zničil odstředivky tím, že je uvedl do nekontrolovatelného otáčení.

V loňském roce Izrael vyslal speciální jednotky, aby zničily podzemní továrnu na rakety Hizballáhu hluboko v Sýrii. Fordow je silně bráněn, ale vzhledem k tomu, že Izrael nyní tvrdí, že ovládá vzdušný prostor v západním Íránu, mohl by vyslat elitní týmy v letadlech C-130, aby se pokusily zaútočit na tento objekt.

Navzdory Netanjahuově preferenci kampaně fyzického ničení by dohoda o omezení íránských jaderných aktivit a zavedení přísného kontrolního režimu pravděpodobně vedla k trvalejšímu zastavení íránských jaderných ambicí, uvedl David Albright, prezident Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost.