Channel 4 News: Jestliže se Írán rozpadne, Evropa si bude muset poradit s miliony uprchlíků
18. 6. 2025
čas čtení
15 minut
Izrael v Gaze ve středu vyvraždil dalších 140 lidí
Moderátor, Channel 4 News, středa 18. června 2025, 19 hodin: Izrael zaútočil na klíčové vládní objekty v Teheránu. Írán
tvrdí, že se nikdy nevzdá, říká Trump. "Možná se do toho zapojíme", ale
jsou to jen prázdné řeči a bomby.
Moderátor: Dobrý večer z Tel Avivu, dnes
večer máme na sobě tyto vesty, protože v poslední hodině dopadly na
město rakety. Jedná se o velmi reálnou válku, ale s falešnou stránkou, Izrael začal bombardovat před šesti dny, ale byl Teherán opravdu
jen týdny od vyvinutí jaderné bomby? Šéfové amerických zpravodajských
služeb tvrdí, že ne.
Trump: „Nevíte, jestli to udělám. Nevíte to. Možná to udělám.
Možná ne. Nikdo to neví. Co udělám, vám můžu říct tohle a tohle. Írán má
velké problémy.“
Nejvyšší íránský vůdce vyhrožuje bezprecedentní odvetou proti Izraeli a USA, pokud se do konfliktu zapojí. Dnes večer však byly v Ammánu spatřeny tři íránské vládní letouny. Mohly by tam být, aby obnovily rozhovory? Donald Trump stále váhá, co dál, zatímco Izraelci ho pobízejí k akci, ale mnoho lidí z jeho vlastního tábora MAGA mu to rozmlouvá. Británie mezitím evakuovala rodiny zaměstnanců velvyslanectví v Izraeli a zatímco svět nervózně sleduje situaci, Gaza je opět pod útokem a dnes zahynuly desítky dalších lidí.
Prezident Trump možná neměl jasno ohledně svých záměrů vůči Íránu, ale izraelský útok je dnes velmi reálný a jasný. Izrael zaútočil na Karádž, Sanjan a Kermánšáh, ale hlavním cílem útoků je hlavní město Teherán, kde se nachází vojenská akademie, policejní velitelství a ministerstvo zahraničí. Dnes večer Írán zavedl dočasná omezení přístupu k internetu. Náš zahraniční korespondent Sekunder Kamani nyní podává zprávu.
Reportér: V Tel Avivu proběhla další noc raketových poplachů a obyvatelé spěchali do protileteckých krytů. To, co slyšíte, jsou samozřejmě sirény. Na obloze jsou izraelské stíhačky, které se snaží sestřelit íránské balistické rakety. To jsou některé z těch záblesků, které jste viděli, jako třeba tenhle tamhle, to je moment, kdy jsou rakety sestřeleny. Víme však, že některé rakety také dopadly na zem.
Nebyla hlášena žádná zranění a salvy íránských raket jsou stále slabší. Na stejné obloze startují izraelské stíhačky. Íránská obrana je bezmocná a většina lidí tam nemá k dispozici žádné kryty ani varovné sirény. Izrael je nyní schopen podle libosti provádět masivní údery po celé zemi, které podle něj směřují na íránská jaderná a raketová zařízení. Obyvatelstvo však žije v hrůze.
„Každodenní život je stále těžší. Dvě velké banky byly zasaženy kybernetickými útoky, většina lidí zde je proti režimu a doufá, že válka ho zničí. Jiní se obávají ničení, které válka přináší.“
„Pokud bude zničena íránská vojenská a ekonomická infrastruktura, nebudou trpět duchovní. Budeme to my, Íránci, kdo za to zaplatí.“
„Nikdo nechce, aby jeho země byla ve válce, včetně mě. Je to přijatelné pouze v případě, že to skončí dobře pro celý národ. Abychom se zbavili diktatury.“
Izraelské údery již působí neúprosně a prezident Trump se rozhoduje, zda nařídí vlastní, pokud se Írán podle jeho slov bezpodmínečně nevzdá.
Nejvyšší vůdce země se z neznámého místa pokusil znít vzdorně.
„Inteligentní lidé, kteří znají Írán, znají íránský národ a znají historii Íránu, nikdy neřeknou slovo kapitulace.“
Íránský režim bojuje o svou existenci. Jedno z jeho klíčových zařízení na obohacování uranu, hluboko pod zemí, však zůstává nedotčeno.
Sima Shine byla vedoucí výzkumu Mossadu se specializací na Írán.
Může Izrael zničit íránské jaderné kapacity bez pomoci Ameriky?
"Myslím, že Izrael může těmto zařízením způsobit obrovské škody a některé už způsobil, ale úplně zničit jaderný program podle mě Izrael sám nedokáže. A to je nyní v Izraeli obrovská otázka, jak to udělat. Pokud se Trump do války nezapojí, jak tuto válku ukončíme a zajistíme, že Írán nebude mít schopnost vyrobit jadernou zbraň?“
Uprostřed útoků a protiútoků se připomínají ztracené životy. V Izraeli byla zabita sedmiletá Nastia z Ukrajiny, která se léčila s leukémií.
V Íránu mladá básnířka Pania. „Na tisíci místech končím,“ napsala jednou. „Vybledlá hvězda, která se mění v kouř.“
Moderátor: A nyní je Sekunder přímo tady.
Reportér: No, Matte, podle jedné lidskoprávní organizace v Íránu bylo v této válce zabito téměř 600 lidí, z nichž asi polovina, nebo těsně pod polovinou, byli civilisté. V Izraeli bylo zabito 24 lidí. Ale nejsme o nic blíž, není vidět žádný konec tohoto krveprolití.
Objevily se zprávy o třech íránských vládních letadlech, která přistála v Ománu. Tam se předtím konaly rozhovory mezi Američany a Íránci. To vyvolalo spekulace. Možná by mohlo dojít k obnovení jednání. Íránský ministr zahraničí to však popřel. Myslím, že o dalším vývoji tohoto konfliktu rozhodnou rozhodnutí prezidenta Trumpa. Vstoupí přímo do války? Pokud ano, splní Íránci své hrozby a zaútočí na americké základny v regionu? Co si o tom myslí on sám? To je otázka pro každého.
Moderátor: Moc děkuji. Co tedy USA udělají dál? V této souvislosti prezident Trump opět nechal svět v nejistotě, když novinářům řekl: „Možná to udělám. Možná ne," ale jsou známky toho, že tato otázka začíná vyvolávat rozkoly v řadách republikánů a příznivců hnutí Maga. Naše washingtonská korespondentka Siobhan Kennedy přináší následující reportáž.
Novináři však měli na mysli jen jednu otázku: zaútočí na Írán, nebo ne?
Trump: „Víte, možná to udělám. Možná ne. Nikdo neví, co udělám. Mohu vám říct jen to, že Írán má velké problémy, všichni.“
Poté, co včera pohrozil, že USA mohou odstranit nejvyššího íránského vůdce, a požadoval bezpodmínečnou kapitulaci, prezident řekl, že Teherán nyní chce vyjednávat.
Trump: „Řekl jsem, že je velmi pozdě. Nevím. Mezi současnou situací a situací před týdnem je velký rozdíl, že? Velký rozdíl.“
Reportérka: Největší rozdíl je možná v jeho postoji k izraelské válce v Íránu, protože poté, co se USA distancovaly od počátečního útoku, prezident Trump nyní zvažuje použití amerických stealth bombardérů B2 k vyhození do vzduchu jaderných zařízení ukrytých hluboko v íránských horách, kam se Izrael sám nedostane. Dnes na Kapitolu ministr obrany odmítl odpovědět na jakékoli otázky.
"Pane ministře, budou USA bombardovat?"
„Podle mého názoru by se USA měly rozhodně zapojit. Myslím to vážně, Írán by se měl dát dohromady, jinak bude mít velké problémy.“
„Buď chcete, aby měli jaderné zbraně, nebo ne. A pokud ne, a pokud selže diplomacie, použijete sílu.“
„Prezident má dobrý instinkt. Doufám, že se prezident do války nezapojí. Myslím, že pokud Spojené státy aktivně bombardují Teherán, možnost vyjednávání je pryč.“
Měla by se Amerika zapojit na straně Izraele?
„No, samozřejmě podporujeme Izrael, ale pokud jde o zapojení do války, to je jiná otázka.“
Dnes Írán zesměšnil tvrzení prezidenta, že jejich vyjednavači navrhli přijet do Washingtonu na
rozhovory:
„Žádný íránský představitel nikdy nepožádal, aby se plazil před branami Bílého domu.
Jediná věc, která je ještě odpornější než jeho lži, je jeho zbabělá hrozba, že odstraní nejvyššího íránského vůdce. Írán nevyjednává pod nátlakem.“Trumpův třicetimetrový vlajkový stožár je konečně vztyčen. Odvážný symbol jeho agendy „America first“, která ještě nedávno znamenala konec válek. Možná už ne. Svět čeká na další krok prezidenta.
Moderátor: Nyní se ke mně připojuje Vali Nasr, bývalý poradce americké vlády a profesor mezinárodních vztahů a studií Blízkého východu na Johns Hopkins University.
Vali Nasr: Myslím, že v tuto chvíli doufá, že tím, že Íránu vyhrožuje přehnanou rétorikou a bombardováním, přiměje Íránce, aby souhlasili s vyjednáváním a dohodou, která útok na Írán učiní zbytečným. Íránci však chápou, že pokud ustoupí bez jakéhokoli odporu, nedostanou nic na oplátku. Nemají tedy v tuto chvíli žádný důvod, proč by se měli vrátit k jednacímu stolu. Tlak je tedy na prezidentovi, protože pokud začne bombardovat Írán, musí být připraven nést následky, z nichž většina bude pro Spojené státy velmi nepříznivá.
Vali Nasr: Je to možné. Myslím, že obě strany se obracejí na zprostředkovatele ve Washingtonu i Teheránu. Ománci, Saudové, Emiráťané, Katarové, jsem si jistý, že všichni mají plné ruce práce. Někteří z nich také pracují na vlastní pěst, protože nechtějí válku. Snaží se najít způsob, jak přivést Spojené státy a Írán k jednacímu stolu a k rámcovému ujednání, které by splnilo dvě věci. Za prvé, okamžité zastavení bojů. A za druhé, uzavření jaderné dohody, která by obnovení bojů učinila zbytečným.
Moderátor: A když Izraelci mluví o změně režimu nebo na ni narážejí, myslíte si, že to je skutečně to, co chtějí?
Vali Nasr: Ne, protože není žádný jný režim, který by se dal nastolit. Pokud nepřijedou do Teheránu a nedokážou nastolit nový režim, neexistuje žádné vedení, žádná organizace, žádný proces, jehož prostřednictvím by mohl být nastolen režim, který nevychází ze stávajícího režimu. Ale myslím si, že ve skutečnosti nemají zájem o transformaci Íránu k něčemu lepšímu nebo stabilnějšímu, vidí příležitost oslabit Írán jako stát, jako potenciální hrozbu v budoucnosti, která omezí jeho jaderné schopnosti. Myslím si tedy, že chtějí oslabit Írán, oslabit jeho instituce, možná dokonce najít způsoby, jak oslabit autoritu ústřední vlády ve prospěch provincií, vytvořit jakýsi federalizovanější, slabší Írán, a zaměřují se na ministerstva, instituce, ne nutně na vojenské cíle, což naznačuje, že jejich cíl je jiný než pouze vojenský.
Moderátor: A pokud se situace ještě zhorší, myslíte si, že existuje nebezpečí, že se Írán rozpadne? Že se stane něco jako Afghánistán v určité fázi nebo Libye po svržení Kaddáfího?
Vali Nasr: Toto nebezpečí vždy existuje, ale pak to bude problém Evropy a Spojených států, ne Izraele. Vybuchne to v zemích Perského zálivu, bude to mít dopad na Evropu, tato nestabilita se neomezí pouze na Írán. Pokud se Írán stane něším jako Sýrie a Libye, řádově je daleko větší co do velikosti, počtu obyvatel, geografie a topografie, pak už nebude existovat ani stát, na který by bylo možné uvalit sankce, vyvíjet tlak nebo ho volat k odpovědnosti. Budete se muset vypořádat s důsledky rozpadu státu v Íránu a zemích Perského zálivu, jejich spektakulárním ekonomickým pokrokem a slibnou budoucností jejich ekonomik, které budou ohroženy tím, co z této situace vzejde.
Moderátor: Izraelská ofenzíva proti Íránu nezmenšila počet obětí v Gaze za posledních 24 hodin, při izraelských útocích a střelbě v pásmu Gazy bylo podle místních zdravotnických úředníků zabito nejméně 140 lidí. Zdravotníci uvedli, že čtrnáct z těchto úmrtí bylo výsledkem střelby izraelských vojáků na dav lidí, kteří opět čekali na nákladní vozy s humanitární pomocí. Harry Fawcett má reportáž.
Reportér: V Gaze se každé ráno snaží držet krok s zabíjením, truchlí za některé z těch, kteří zahynuli při ostřelování, když se včera blížili k místu, kde měla být distribuována pomoc OSN. Izraelská armáda uvedla, že incident v Khan Yunis vyšetřuje.
Žena: „Moji mučedníci, děti pláčou celou noc, protože jim nedokážu sehnat ani kilo mouky. Mučedník byl vše, co jsem měl, byl sám. Není nikdo jiný, kdo by se o ně postaral.“
Dnes bylo při pokusu o získání pomoci zabito nejméně 14 dalších Palestinců. Izraelský vojenský velitel vedl hodnocení války v Gaze, zatímco izraelské stíhačky pokračovaly v útoky na Írán.
„Útok na Írán znamená útok na osu z Jemenu, která nakonec dosáhne až sem, až k Hamásu.“
Je to již něco málo přes tři týdny, co humanitární nadace Gaza Humanitarian Foundation podporovaná USA a Izraelem zahájila své humanitární operace. Tyto operace doprovázejí opakované střelby v blízkosti míst, za které místní obyvatelé viní izraelské síly. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od té doby bylo při pokusech o získání pomoci zabito téměř 400 lidí. Izrael prostřednictvím pečlivě formulovaných popření obvinil média, že naletěla lžím Hamásu o těchto incidentech.
Izraelský vládní mluvčí: „V neděli byla v mnoha médiích vznesena vážná obvinění. Byla založena na propagandě Hamásu. IDF zveřejnila materiály, které dokazují, že jsou nepravdivá a bezdůvodná.“
Reportér: Izraelská armáda však stále častěji přiznává, že podle svých slov střílela na osoby považované za potenciální hrozbu pro své vojáky, což však neodpovídá realitě, kdy neozbrojení Palestinci musí bojovat o skrovnou pomoc v izraelských vojenských zónách. Mezitím pokračují letecké útoky a zdravotnické úřady v Gaze dnes oznámily, že za posledních 24 hodin bylo zabito 140 lidí. Někteří zde říkají, že se cítí zapomenuti, protože pozornost se nyní soustředí na Írán. Izraelský útok na Gazu však nepolevuje. Ničení pokračuje.
430
Diskuse