Státy východního křídla NATO začaly připravovat zdravotnická zařízení pro válku s Ruskem

18. 6. 2025

Příprava zdravotnických zařízení na válku se proto stala jedním z hlavních úkolů zemí z bývalého sovětského tábora a severní Evropy.

Všechny země na východním křídle NATO revidují protokoly reakce na krize pro zdravotnická zařízení, organizují cvičení, nakupují neprůstřelné přilby a vesty a organizují podzemní zařízení pro operace. "Otázkou není, zda (Rusko) zaútočí," řekl publikaci Ragnar Vaiknemets, zástupce generálního ředitele Zdravotní rady (součást estonského ministerstva sociálních věcí), která se také podílí na přípravě krizí od pandemie po válku. "Otázkou je, kdy se to stane."

Přestože existuje jen málo hraničních zemí, pro které má tato otázka prvořadý význam, "není možné připravit nouzový plán nebo strategický plán pro vojenský, ekonomický nebo energetický sektor a nevzít v úvahu zdravotnictví," říká Katarzyna Kacperczyk, náměstkyně polského ministra zdravotnictví.

Litva již začala provádět rozsáhlá cvičení pro služby krizového řízení, včetně zdravotnického personálu; jedno z nich se odehrálo v polovině května ve městě Yonawa, kde byl simulován výbuch ve škole s velkým počtem obětí. Cílem je připravit armádu, policii, hasiče, zdravotníky a nemocniční personál na práci ve výjimečných podmínkách v rámci přípravy na nejhorší scénář ruského útoku.

Vilniuská univerzitní nemocnice Santaros klinikos, jedna z největších v Litvě a celém Pobaltí, připravuje podzemní infrastrukturu, kryty, přistávací plochy pro vrtulníky a autonomní systémy, které jí umožní fungovat i v případě výpadku dodávek proudu nebo vody.

V Estonsku se také znovu vybavují sklepy a nakupují se mobilní jednotky, které mohou být zaprvé nasazeny v nouzových situacích a zadruhé mohou být použity k poskytování lékařské péče, včetně operačních sálů, v případech, kdy jsou ostřelovány nemocniční budovy. Kromě toho se pořizují generátory, které zajišťují provoz zdravotnických zařízení i v případě výpadku proudu. Vaiknemets říká a uvádí události na Ukrajině jako příklad:

"Víme jistě, že Rusko zasahuje civilní infrastrukturu a energetická zařízení. Nemůžeme proto připustit situace, kdy nemocnice nefunguje kvůli problémům v elektrárně."

Kromě toho Estonsko vyčlenilo 25 milionů eur na vytvoření zásob finančních prostředků na pomoc obětem, včetně ortopedického vybavení, škrtidel, traumatologických souprav.

Probíhají také přípravy na rozmístění dalších míst pro velký počet raněných.

V evropských zemích je na jednotkách intenzivní péče na 100 000 obyvatel v průměru 11,5 lůžek, ale "v době války může být potřeba třikrát až pětkrát více," řekl Bjørn Guldvåg, zvláštní poradce norského ředitelství zdravotnictví, na konferenci o zdravotní bezpečnosti v dubnu. Kromě toho je podle něj nutné zajistit, aby bylo možné pracovat v krizových podmínkách dlouhodobě – týdny a dokonce měsíce, zatímco v klidných podmínkách "většina institucí dokáže udržet úroveň 120-150 % obvyklého objemu chirurgických operací [pouze] po dobu 24-48 hodin".

Lotyšsko, Estonsko a Litva také budují vysokorychlostní železnici, která by měla projít všemi třemi zeměmi a spojit je s Polskem. Umožní nejen rychle přesunout jednotky NATO na pomoc v případě ruského útoku, ale také evakuovat civilisty a raněné. Podle oficiálních odhadů budou vlaky Rail Baltica schopny přepravit 143 000 lidí ze tří hlavních měst pobaltských států do Polska za jeden den.

Výstavba železnice se však značně zdržela, nyní se plánuje její dokončení do roku 2030 – a to pouze jedna kolej místo plánovaných dvou.

Zdroj v angličtině: ZDE