Ukrajina ponechána na holičkách, když Trump předčasně opustil summit G7, aniž by se setkal se Zelenským

17. 6. 2025

 

Když americký předseda   summitu G7 zmizel, usedl Zelenskyj místo toho k jednacímu stolu s ostatními členy skupiny na zvláštním zasedání věnovaném Ukrajině, ale hlavní účel zasedání – pokusit se získat Trumpovu podporu pro vyvinutí tlaku na Putina, aby souhlasil s příměřím – byl zmařen náhlým odchodem amerického prezidenta.

Rozčarování, které Ukrajina nemohla veřejně vyjádřit kvůli nutnosti zachovat si Trumpovu podporu, ještě umocnila skutečnost, že Zelenskyj byl během letu na schůzku do Kanady informován o masivním ruském útoku na Ukrajině.

Při setkání s hostitelem G7, kanadským premiérem Markem Carneyem, Zelenskyj přímo nezmínil Trumpovo rozhodnutí neúčastnit se summitu. S pochmurným výrazem řekl: „Potřebujeme pomoc našich spojenců, aby naši vojáci zůstali silní, dokud Rusko nebude připraveno na mírová jednání.“

Zdůraznil: „Jsme připraveni na bezpodmínečné příměří.“

Zelenskyj označil summit G7 za jednu ze dvou jedinečných příležitostí, jak vyvinout společný tlak Západu na Trumpa a projednat plány Ukrajiny na nákup protivzdušných systémů a zbraní od Spojených států v hodnotě 30 až 50 miliard dolarů jako formu bezpečnostních záruk.

Objevily se signály, že USA jsou ochotny Ukrajině zbraně prodat, ale Trump, který tento týden opět hovořil s Putinem, někdy argumentuje, že dodávky zbraní Ukrajině pouze prodlouží válku, kterou je odhodlán ukončit.

Zelenskyj také usiloval o souhlas USA se snížením cenového stropu ropy z 60 dolarů za barel na 45 dolarů v snaze omezit příjmy Ruska z ropy. Strop na cenu ropy, jehož prosazení vyžaduje složitá opatření, zavedly země G7 a k jeho účinnému zavedení by byla zapotřebí alespoň tichá podpora USA.

Ačkoli v poslední době došlo k prudkému nárůstu cen ropy v důsledku íránské krize, debata o snížení cenového stropu se dostala do popředí kvůli pomalému poklesu cen ropy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že tlak na okamžité snížení stropu se zmírnil.
 
V diskusích na summitu Trump v pondělí vyjádřil neochotu uvalit další sankce s tím, že Evropané by „měli začít první“ a že „sankce nás stojí spoustu peněz, miliardy a miliardy dolarů“.

Na cestě na summit G7 Zelenskyj navštívil Rakousko, aby získal tuto zemi jako dalšího potenciálního zprostředkovatele v konfliktu s Ruskem. Rakousko má silné vazby na Rusko a někteří ukrajinští představitelé ho považují za důvěryhodnějšího zprostředkovatele než Turecko, které má z mírového urovnání mnoho obchodních výhod.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová se v Bruselu vyjádřila k nejnovějším ruským útokům slovy: „Rusko pokračuje v neúprosných útocích, které se zaměřují na civilisty a prodlužují válku. Je to další znamení, že Rusko nemá zájem o mír, a proto musíme udržet tlak.“

EU se blíží dohodě o 18. balíčku sankcí, který bude zahrnovat zákaz dovozu ruské ropy rafinované třetími zeměmi a následně vyvážené do Evropy. Plán EU počítá s tím, že ropa bude označena jako ruská, a tudíž zakázaná, pokud dovozce nebude mít jasné doklady prokazující, že pochází z jiného zdroje. Země budou také muset zveřejnit nové „diverzifikační plány“, v nichž uvedou, jak ukončí závislost na ruské ropě a plynu.

Kallasová je přesvědčena, že i když sankce mají delší dopad, než se očekávalo, dochází k pozitivní změně.

Minulý týden uvedla: „Rusko přišlo o desítky miliard z příjmů z ropy. Jeho ekonomika se smršťuje a HDP kleslo.“ Zejména sankce proti „stínové flotile“ [ruských tankerů bez vlajky] měly velký dopad: po našem posledním balíčku sankcí, sedmnáctém v pořadí, klesl vývoz ropy z Ruska přes Černé a Baltské moře o 30 % za týden.