Cenové rozdíly jsou u generických léků bez značky menší. Ve výsledku však v USA činí roční výdaje na léky na předpis na obyvatele přibližně 1 126 dolarů, ve srovnání s 552 dolary ve srovnatelných zemích OECD – což je méně než polovina.

Každý třetí Američan si nemůže dovolit léky na předpis

Podle průzkumu KFF 31 procent Američanů uvádí, že kvůli vysokým cenám neužívá své léky podle předpisu. Odhady naznačují, že v příštím desetiletí by mohlo více než 1,1 milionu pacientů v systému Medicare, veřejném systému zdravotního pojištění pro seniory a osoby se zdravotním postižením, zemřít, protože si nemohou dovolit léky na předpis.

Vysoká cenová hladina léků v USA je způsobena především rozsáhlým nedostatkem regulace. V jiných zemích o cenách často rozhoduje jeden orgán, například v Německu vykonává odpovídající dohledová práva Institut pro kvalitu a efektivitu zdravotní péče (IQWiG) ve spolupráci s Národní asociací zákonných zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband der Krankenkassen).

Analýzy nákladů a přínosů porovnávají nové léky s jinými na trhu. Pokud studie ukážou, že náklady jsou tyto příliš vysoké nebo přínosy pro zdraví příliš nízké, žádost nebo schválení je zamítnuto. V USA jsou struktury složitější: Cenová jednání zahrnují menší vládní programy a tisíce jednotlivých zdravotních pojišťoven, takže to snižuje vyjednávací sílu.

Farmaceutické společnosti však tvrdí, že vysoké ceny odrážejí náklady na výzkum a vývoj. Bez vyšších spotřebitelských cen, které by kompenzovaly investice do výzkumu, by podle těchto firem nebyly objeveny ani uvedeny na trh žádné nové léky.

Dotují Američané globální zdravotní péči?

Trump tento argument  přijal. Podle Trumpa američtí pacienti dotují zdravotní péči po celém světě tím, že plní pokladny farmaceutických společností, aby mohly investovat do inovací.

Ačkoli Spojené státy tvoří pouze 4,2 procenta světové populace, financují přibližně 75 procent příjmů farmaceutických společností, argumentuje Bílý dům. „Dotujeme zdravotní péči ostatních, kteří platí jen zlomek toho, co platíme my,“ řekl prezident nedávno na tiskové konferenci po boku svého tzv. "ministra zdravotnictví a sociálních služeb" Roberta F. Kennedyho. „To není dobré.“

Jeho výpočet: Pokud farmaceutické produkty, včetně produktů od světových lídrů v oboru ve Spojených státech, zdraží všude, společnosti jako Johnson & Johnson a Pfizer si mohou doma účtovat méně a stále mít dostatek peněz na výzkum a nový vývoj.

Čísla jsou sporná

Čísla jsou však sporná. Studie BMJ z roku 2023, think-tanku specializujícího se na lékařské otázky, zjistila, že mezi lety 1999 a 2018 utratilo 15 největších biofarmaceutických společností na světě, včetně několika amerických korporací, více za prodejní a administrativní činnosti, v neposlední řadě za PR a marketing, než za výzkum a vývoj.

Po této zkušenosti Trump vidí zvyšování cen v jiných zemích, zejména v Evropě, jako poslední způsob, jak snížit ceny léků v USA, aniž by se snížily zisky farmaceutických společností nebo se vzdaly inovací. To je však docela iluzorní: Vlády nemohou zvyšovat ceny o nic více než samotné firmy a je nepravděpodobné, že by odpovědné orgány podlehly tlaku Washingtonu.

Pokud je heroin levnější než léky nebo cigarety

Pokud se ceny nezmění, mohlo by to oslabit šance republikánů v listopadu 2026 v polovině volebního období. Trump svým voličům slíbil výrazné snížení  cn léků. Je ironií, že drahé léky sehrály klíčovou roli v Trumpově prvním volebním vítězství v roce 2016.

V té době Středozápad zažil „opioidní krizi“, kdy silné léky proti bolesti, které užívalo mnoho pracovníků, vedly k masové závislosti. Protože lékaři směli tyto opioidy předepisovat pouze na krátkou dobu, nabízeli drogoví dealeři alternativy těm, kteří již byli závislí – zejména heroin, který se například v Pensylvánii prodával za téměř stejnou cenu jako krabička cigaret a byl výrazně levnější než léky proti bolesti na černém trhu.

Na heroin zemřely statisíce lidí. Trump varoval před „drogovými dealery“, kteří spolu s dalšími zločinci překračují jižní hranici do USA, a slíbil, že postaví zeď s Mexikem – a tím ospravedlnil své volební vítězství.

Krize s opioidy je nyní považována za ukončenou. Drahé drogy však ztěžují každodenní život zejména Američanům s nízkými příjmy a právě mezi nimi se nachází většina Trumpových voličů.