Washington vyměňuje vojenskou podporu sahelským juntám za přístup k nerostnému bohatství

27. 8. 2025

čas čtení 6 minut
Za prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy v tichosti přehodnotily strategii v Sahelu a vyměnily vojenskou podporu západoafrickým juntám bojujícím proti džihádistům za lukrativní přístup k obrovskému nerostnému bohatství regionu, říkají odborníci. Tato strategie znamená výrazný posun od zmrazení pomoci Bidenovy administrativy uprostřed převratů a signalizuje novou éru transakční diplomacie, zatímco se Washington snaží čelit ruskému a čínskému vlivu v Africe.

Za prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy resetovaly vztahy se západoafrickými vojenskými vůdci a vyměňují pomoc v boji proti džihádistům za těžební bohatství v oblasti Sahelu, říkají odborníci.

Zatímco byl Joe Biden v úřadu, USA pozastavily většinu rozvojové a vojenské pomoci, kterou poslaly do Burkiny Faso, Mali a Nigeru v důsledku vlny převratů, které v letech 2020 až 2023 vynesly k moci junty v těchto třech neklidných zemích.

Trumpův návrat do Bílého domu odklonil USA od tohoto postoje, jako součást širšího obratu v africké zahraniční politice Washingtonu a jeho pokusech čelit vlivu Ruska a Číny na kontinentu.

"Obchod, ne pomoc... je nyní skutečně naší politikou pro Afriku," řekl Troy Fitrell, nejvyšší úředník ministerstva zahraničí pro africké záležitosti, publiku v Abidžanu v Pobřeží slonoviny v květnu.

V posledních týdnech navštívilo několik dalších vysokých amerických představitelů hlavní města Burkiny Faso, Mali a Nigeru, zemí, které se již více než deset let snaží vykořenit džihádisty napojené na Al-Kájdu nebo Islámský stát.

Na začátku července Rudolph Atallah, Trumpův poradce pro bezpečnost a boj proti terorismu, navštívil Mali, aby nabídl "americké řešení" nepokojů.

"Máme nezbytné vybavení, zpravodajské informace a síly, abychom se této hrozbě postavili. Pokud se Mali rozhodne s námi spolupracovat, budeme vědět, co dělat," citovaly Atalllaha státní noviny země.

Stevens, náměstek ministra zahraničí USA pro západní Afriku, podobně nadhodil možnost soukromých amerických investic do boje proti džihádistům před publikem v malijském hlavním městě Bamaku, po zastávkách v Ouagadougou a Niamey.

"Washington nabídl zabití vůdců džihádistických skupin výměnou za přístup k lithiu a zlatu pro americké podniky," řekl Ulf Laessing, vedoucí programu Sahel v Nadaci Konrada Adenauera, mozkovém trustu přidruženém k německé konzervativní straně CDU.

Trump vysunul přístup USA ke klíčovým nerostným surovinám do popředí svých jednání se zahraničím, včetně pokusů ukončit rusko-ukrajinskou válku a dlouhotrvající konflikt mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo.

Lithium, zlato, uran

Mali patří mezi přední africké producenty zlata a lithia, klíčové součásti baterií pro elektromobily nezbytných pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku v době změny klimatu.

Burkina Faso má také bohaté žíly zlata, zatímco ložiska uranu v Nigeru činí z pouštního národa jednoho z největších světových vývozců radioaktivního kovu.

Ačkoliv se všechny tři sahelské junty dostaly k moci, když slíbily lidem větší kontrolu a suverenitu nad nerostným bohatstvím své země, odpovědní důstojníci změnu taktiky Washingtonu uvítali.

"Musíme se podívat na investice, na potenciál našich zemí," řekl v červenci malijský ministr zahraničí Abdoulaye Diop a uvítal "dnešní sbližování názorů mezi americkou administrativou a malijskou vládou".

Laessing argumentoval, že "někteří úředníci na ministerstvu zahraničí, znepokojení koncem USAID a uzavřením ambasád, poukázali na bohaté zdroje Mali pro Trumpovu administrativu jako na způsob, jak ji povzbudit, aby zůstala angažovaná a udržela americkou ambasádu v Bamaku otevřenou, když Rusko a Čína rozšiřují svůj vliv v regionu."

Ale pro Liama Karra, analytika American Enterprise Institute, by jakákoli dohoda o kritických nerostných surovinách byla "mnohem dlouhodobějším projektem".

"Hrozba terorismu je největším problémem... stabilizace regionu je klíčem k jakýmkoli investičním nadějím," tvrdí Karr.

"Američtí žoldáci"

Námluvy Washingtonu se státy Sahelu přicházejí navzdory tomu, že junty se přiklánějí k Rusku, protože od převratů přerušily vazby se Západem a zejména s bývalým imperiálním vládcem Francií.

Moskva vyslala žoldáky z nechvalně proslulé Wagnerovy polovojenské organizace a jejího nástupce Afrického sboru, aby pomohli armádám zemí Sahelu zatlačit džihádisty.

Poté co Niger znárodnil místní pobočku francouzského uranového gigantu Orano, Kreml, který ovládá největší arzenál jaderných zbraní na světě, prohlásil, že si přeje těžit radioaktivní kov v západoafrické zemi.

Ruské ambice v regionu zatím nevyvolaly hněv Bílého domu.

Při své návštěvě Mali bezpečnostní poradce Atallah řekl, že nevidí žádný problém v přítomnosti Moskvy v regionu, a trval na tom, že země si "může svobodně vybrat své partnery".

"Vzhledem k tomu, že Francouzi byli vykopnuti... a Rusko je v regionu vítáno, Trump nevidí žádný problém v doprovázení a/nebo podpoře ruského úsilí v regionu. Skutečnost, že se Rusové vyhýbají demokratickým hodnotám a podpoře lidských práv, je také v souladu s transakčním přístupem Trumpovy administrativy ke vztahům mezi státy," řekla agentuře AFP Bisa Williams, bývalá americká velvyslankyně v Nigeru.

Williams, která je nyní konzultantkou a akademičkou, řekla, že Trump by mohl uzavřít dohodu, která "by zaručila většinové nebo téměř většinové vlastnictví a vysoké procento vytěžených nerostů výměnou za podporu v boji proti terorismu".

To by mohlo zahrnovat nasazení amerických žoldáků v souladu s tím, jak Rusko používalo Wagnera, řekla Williams.

"Tak by nemusel obhajovat politiku před Kongresem nebo svou základnou MAGA."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
328

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2025