Trumpova administrativa oznámila, že zadržela ropný tanker u pobřeží Venezuely

11. 12. 2025

 
 
Trumpova administrativa zesílila hrozby vůči Venezuele a vyslala do karibské oblasti značné vojenské síly. Patří mezi ně i vyslání největší letadlové lodi na světě, USS Gerald Ford, a její úderné skupiny do jižní části Karibiku.

Generální prokurátorka Pam Bondiová v příspěvku na sociálních médiích uvedla, že zabavení bylo provedeno v koordinaci s ministerstvem obrany, Federálním úřadem pro vyšetřování a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, kromě pobřežní stráže.

Uvedla, že tanker byl používán k přepravě „ropných produktů ze sankcionované Venezuely do Íránu“ a že byl již několik let předmětem sankcí. Její příspěvek na sociálních sítích obsahuje video, na kterém jsou vidět ozbrojené osoby, které se z helikoptéry spouštějí na loď.

Pod Trumpovým vedením USA také provedly kampaň smrtících útoků proti lodím podezřelým z pašování drog v Karibském moři a východní části Tichého oceánu, přičemž Trumpova administrativa identifikovala Venezuelu jako místo původu některých z těchto plavidel. Bylo napadeno nejméně 22 lodí a podle odhadů bylo zabito 87 lidí.

Trump opakovaně vyhrožoval, že bude v bombardování pokračovat i útoky na pevninu.

Venezuelský prezident Nicolas Maduro uvedl, že USA se snaží svrhnout jeho vládu.

Reagoval vlastním vojenským posílením podél venezuelského pobřeží a naznačil, že ozbrojené síly jeho země budou odolávat vojenskému útoku ze strany USA.

Vývoz ropy je klíčovým zdrojem příjmů pro tuto jihoamerickou zemi, která minulý měsíc vyvezla více než 900 000 barelů denně. Po zabavení ropných tankerů vzrostly ceny ropných futures.

USA však již v minulosti podnikly kroky k zabavení cenných materiálů spojených s Venezuelou. V únoru 2024, za vlády tehdejšího prezidenta Joea Bidena, USA zabavily nákladní letadlo, které Írán údajně prodal Venezuele, s tvrzením, že porušilo sankce uvalené na Teherán.

O rok později Trumpova administrativa zabavila letadlo Dassault Falcon 2000EX spojené se státní ropnou společností ve Venezuele, opět s tvrzením, že porušilo sankce, tentokrát proti omezením uvaleným na jihoamerickou zemi.

Madurova vláda označila toto zabavení za „nestoudnou krádež“.

Trump také nedávno prohlásil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený pro cestování, což vedlo zahraniční letecké společnosti k pozastavení letů do této země.

Trumpovo soupeření s Madurem sahá až do prvního funkčního období republikánského lídra, kdy uvalil na Venezuelu kampaň „maximálního tlaku“.

Poslední eskalace napětí však vyvolala domácí i mezinárodní odsouzení.

Právě tento měsíc vydali dva experti OSN společné prohlášení, v němž vyjádřili „hluboké znepokojení nad rostoucím tlakem Spojených států na Venezuelu“.

Průzkumy veřejného mínění v USA také ukazují nesouhlas s eskalací napětí. Listopadový průzkum The Economist a YouGov zjistil, že pouze 17 procent dospělých Američanů podporuje použití vojenské síly k svržení venezuelské vlády, zatímco 45 procent je proti.

A ve středu zveřejněný průzkum Reuters/Ipsos zjistil, že 48 procent respondentů vyjádřilo nesouhlas s tím, aby se administrativa zaměřila na údajné drogové lodě, což je podle mezinárodního práva obecně považováno za nelegální.

Asi 45 procent respondentů zároveň uvedlo, že obecně podporují použití síly v blízkosti Venezuely k zastavení toku drog, přičemž 36 procent se vyjádřilo proti.