Venezuela odsuzuje „akt pirátství“ poté, co americké síly zadržely ropný tanker u jejího pobřeží

11. 12. 2025

čas čtení 5 minut
  
Záběry nahrané na Teitteru  americkou generální prokurátorkou ukazují, jak jeho síly přistávají na tankeru v rámci výrazného eskalování Trumpovy nátlakové kampaně

Americké síly zadržely ropný tanker u pobřeží Venezuely, což představuje výrazné eskalování čtyřměsíční nátlakové kampaně Donalda Trumpa proti diktátorovi této jihoamerické země Nicolásovi Madurovi, jehož vláda označila zadržení za „akt mezinárodního pirátství“.

Trump operaci potvrdil ve středu slovy: „Právě jsme zadrželi tanker u pobřeží Venezuely – velký tanker, velmi velký, vlastně největší, jaký kdy byl zadržen.“

„Byl zadržen z velmi dobrého důvodu,“ dodal americký prezident, aniž by prozradil, komu loď patří.

Pam Bondi, americká generální prokurátorka, zveřejnila záběry ze zadržení na Twitteru.. 

 
V doprovodném prohlášení Bondi uvedla, že FBI, Úřad pro vyšetřování vnitřní bezpečnosti a americká pobřežní stráž s podporou ministerstva obrany „provedly zabavení ropného tankeru, který byl používán k přepravě ropy ze sankcionovaných zemí Venezuely a Íránu“.

Uvedla, že tanker byl „několik let“ sankcionován USA kvůli „zapojení do nelegální sítě přepravy ropy podporující zahraniční teroristické organizace“.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) zveřejnilo vlastní video ze zabavení, doprovázené úryvkem z písně LL Cool J Mama Said Knock You Out. DHS čelilo opakované kritice za krádež hudby pro náborové reklamy Imigrační a celní služby (ICE). DHS nedávno bez povolení použilo píseň Sabriny Carpenter, což popovou hvězdu vedlo k reakci, že video je „zlé a nechutné“.

LL Cool J se k použití své písně okamžitě nevyjádřil.

Venezuelská vláda ve svém prohlášení uvedla, že zabavení „představuje zjevnou krádež a akt mezinárodního pirátství“.

Dále pokračovala: „Za těchto okolností byly konečně odhaleny skutečné důvody dlouhodobé agrese proti Venezuele... Vždy šlo o naše přírodní zdroje, naši ropu, naši energii, zdroje, které patří výhradně venezuelskému lidu.“

Maduro dříve na shromáždění v Caracasu vyzval občany, aby se chovali jako „válečníci“ a byli připraveni „v případě nutnosti rozbít zuby severoamerickému impériu“.

Maduro je u moci od roku 2013, kdy nastoupil po Hugo Chávezovi po jeho smrti na rakovinu. Maduro, o kterém se všeobecně věří, že loni ukradl prezidentské volby, se drží u moci poté, co zahájil vlnu represí, která donutila Edmunda Gonzáleze, zjevného vítěze voleb v roce 2024, k exilu ve Španělsku.

Od srpna USA vypsaly na Madura odměnu 50 milionů dolarů, zahájily největší námořní operaci v Karibském moři od kubánské raketové krize v roce 1962 a provedly sérii smrtících leteckých útoků na údajné drogové lodě, při nichž zahynulo více než 80 lidí.

V úterý kroužily dva americké stíhací letouny asi 40 minut nad Venezuelským zálivem. Letouny letěly severně od Maracaiba, jednoho z nejlidnatějších měst Venezuely.

Ve středu byla nejvýznamnější podporovatelka Gonzáleze, opoziční vůdkyně María Corina Machado, oceněna Nobelovou cenou míru za svou „neúnavnou práci na prosazování demokratických práv pro venezuelský lid a za svůj boj za dosažení mírového a spravedlivého přechodu od diktatury k demokracii“.
 
Cenu převzala Machadoova dcera Ana Corina Sosa Machado, která na slavnostním ceremoniálu v Oslu prohlásila, že boj její matky za ukončení let „obscénní korupce“ a „brutální diktatury“ bude pokračovat.

Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a ačkoli roky špatného hospodaření a korupce vážně poškodily její ropný průmysl, vývoz ropy zůstává hlavním zdrojem příjmů Venezuely. Hlavním odběratelem je Čína.

Cíl zabavení tankeru, o kterém se tento týden informovalo, nebyl okamžitě jasný.

V rozhovoru minulý týden bývalý hlavní poradce Joea Bidena pro Latinskou Ameriku Juan González uvedl, že v době loňských voleb prosazoval, aby USA vyslaly dva torpédoborce k pobřeží Venezuely „a dokonce uvalily ropnou blokádu“.

K tomu nikdy nedošlo, ale González se domníval, že jedním z možných východisek ze současné krize by mohlo být, kdyby Trumpova administrativa donutila Madura přijmout referendum o odvolání, možná v roce 2027, ale pohrozila „skutečně tvrdými důsledky“, jako je blokáda, pokud by výsledek nebyl respektován.
 
„Myslím, že je to potenciálně schůdná možnost, pokud by s ní byla spojena velmi věrohodná a agresivní reakce,“ řekl González a dodal: „Uvalení ropné blokády by ochromilo celou ekonomiku.“

„Je to méně agresivní [než pozemní útok], ale stále se to považuje za válečný akt,“ dodal González, který byl během Bidenovy administrativy vedoucím ředitelem Rady národní bezpečnosti pro západní polokouli.

„On [Trump] by mohl podniknout jednostranné kroky tím, že by zablokoval odjezd nebo vjezd ropných tankerů do země, a to by podle mě urychlilo Madurův odchod.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
845

Diskuse

Obsah vydání | 12. 12. 2025