Triump vztekle reagoval na vstřícný dopis od norského a finského premiéra
19. 1. 2026
čas čtení
18 minut
Norský deník VG píše, že viděl původní zprávu zaslanou norským premiérem Jonasem Gahr Støre a finským prezidentem Alexandrem Stubbem, která zřejmě vedla Trumpa k tomu, aby odpověděl svým výbušným dopisem o Nobelovi a Grónsku.
Zpráva, zaslaná formou textové zprávy, zní:
„Vážený pane prezidente, vážený Donalde – ohledně kontaktů přes Atlantik – ohledně Grónska, Gazy, Ukrajiny – a Vašeho včerejšího oznámení o clech. Znáte náš postoj k těmto otázkám. Domníváme se však, že bychom všichni měli usilovat o uklidnění situace a deeskalaci – kolem nás se děje tolik věcí, že musíme držet pohromadě. Navrhujeme vám, abychom si dnes později zavolali – společně nebo každý zvlášť – dejte nám vědět, co vám vyhovuje! S pozdravem – Alex a Jonas.“
Norská VG, která později potvrdila pravost dopisu u Støreho, uvádí, že Trump odpověděl za méně než půl hodiny a poslal rozzlobený dopis, v němž píše, že po odmítnutí Nobelovy ceny míru „již necítí povinnost myslet čistě na mír".
Merz říká, že Grónsko a Dánsko mohou „počítat s naší solidaritou“, a varuje Trumpa, aby neprosazoval cla
A skutečně, německý Merz neztrácí čas a již v úvodním projevu hovoří o Trumpovi, clech a Grónsku, přičemž poznamenává, že „svět se nachází ve stavu změn a my se mu musíme přizpůsobit“.
Německý kancléř a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz hovoří vedle Gordona Schniedera, hlavního kandidáta CDU pro nadcházející zemské volby v Porýní-Falcku, během tiskové konference v sídle CDU v Berlíně, Německo. Fotografie: Annegret Hilse/Reuters
Zmiňuje Trumpovy komentáře, v nichž „požaduje větší vliv na Grónsko“, a jako hlavní důvod uvádí bezpečnost v severních oblastech.
Říká, že v zásadě sdílí jeho hodnocení rizik a že partneři NATO by měli pro bezpečnost v regionu udělat více, jak poznamenává s ohledem na průzkumnou misi Bundeswehru v Grónsku o víkendu. Říká, že jakékoli rozhodnutí o potenciální účasti Německa v jakémkoli dalším mnohonárodním rámci bude přijato „v patřičném čase“.
Zároveň však dává jasně najevo svou podporu Grónsku a Dánsku a říká, že mohou „počítat s naší solidaritou“.
„Jsme připraveni podpořit jednání s USA, jejichž základem by měly být vždy zásady suverenity a územní celistvosti,“ uvádí.
Rovněž uvádí, že mezi evropskými lídry panuje „široká shoda“ na tom, že „další hrozby zavedením cel neposílí transatlantické vztahy, ale naopak je oslabí“ a poškodí ekonomiky obou stran.
Uvádí, že důraz je kladen na udržení jednotné Evropy a NATO, a dodává, že bude v kontaktu jak s Trumpem, tak s partnery z EU.
Nejnovější Trumpovy výroky „nemění“ podporu pro sebeurčení Grónska, říká grónský premiér
Mezitím grónský premiér Jens-Frederik Nielsen uvedl, že nejnovější Trumpovy výroky „nemění“ konsensus, který se vytvořil na podporu práva Grónska na sebeurčení své budoucnosti.
„Nenecháme se zastrašit. Trváme na dialogu, respektu a mezinárodním právu,“ uvedl v příspěvku na Facebooku, který doplnil fotografiemi z demonstrací, které se konaly minulý týden v Grónsku.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen se účastní demonstrace, na které se sešla téměř třetina obyvatel města, aby protestovala proti plánům amerického prezidenta převzít Grónsko.
Rovněž uvedl, že nadcházející setkání s generálním tajemníkem NATO Rutte v Bruselu je obzvláště „důležité“ pro diskusi o bezpečnosti Arktidy v rámci aliance a dodal, že ministryně zahraničních věcí území Vivian Motzfeldt „má mou plnou podporu a jsem si jist, že jasně a s velkou důstojností vyjádří naše stanovisko“.
Pokud Trump uvalí cla, EU „má k dispozici nástroje“, aby mohla reagovat a „udělat vše potřebné“ k ochraně svých zájmů, konstatuje blokZástupce hlavního mluvčího Komise a vedoucí obchodní sekce EU Olof Gill však dodává, že „pokud budou hrozící cla uvalena, Evropská unie má k dispozici nástroje a je připravena reagovat, protože uděláme vše potřebné k ochraně ekonomických zájmů EU“.
Poté však opakuje dřívější tvrzení, že „naší prioritou je dialog, nikoli eskalace“, a že dialog EU s USA „pokračuje na všech úrovních“.
Říká však:
„Někdy je nejodpovědnější formou vedení zdrženlivost.“
Uvádí, že neví o žádných plánech na setkání Trumpa s von der Leyenovou, ale poznamenává, že oba budou tento týden v Davosu.
„Věříme, že bychom měli pracovat na tom, aby se tato [hrozba zavedení cel] zmírnila a eskalace ustala,“ řekli Trumpovi norští a finští lídři – podle médií
EU vydala „rozhodně diplomatické prohlášení“ k obchodním jednáním s USA
EU dnes vydala rozhodně diplomatické prohlášení, v němž vyzývá všechny strany k zachování klidu, zatímco lídři se snaží mezi sebou a s Bílým domem vyřešit krizi kolem Grónska, aby se za dva týdny nevyhrotila v plnohodnotnou obchodní válku.
„Snažíme se zachovat klid,“ řekl novinářům mluvčí Evropské komise pro obchod Olof Gill na pondělní denní tiskové konferenci v Bruselu. „Prioritou je zde dialog, nikoli eskalace a vyhýbání se otázce cel.“
„Lídři EU intenzivně konzultují. Kromě toho pokračuje dialog s USA na všech úrovních,“ řekl.
„Někdy je nejzodpovědnějším projevem vedení zdrženlivost,“ dodal.
Potvrdil, že balíček protiopatření v hodnotě 93 miliard eur, na kterém se loni dohodli, by mohl vstoupit v platnost 7. února, pokud Donald Trump splní svou hrozbu a 2. února zavede 10% cla.
Jeho odpovědi měly za cíl zmírnit rétoriku po slovní válce, kterou rozpoutala Trumpova hrozba zavést cla proti Velké Británii, Norsku a šesti zemím EU, které minulý týden podpořily koordinovanou vojenskou přítomnost v Grónsku.
V bezprecedentní konfrontaci s dlouholetým, nyní nespolehlivým spojencem francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že žádné zastrašování nebude fungovat, zatímco švédský premiér Ulf Kristersson varoval, že EU se nenechá „vydírat“, a norský premiér Jonas Gahr Støre varoval, že „mezi spojenci není místo pro výhrůžky“.
Prezident Trump bude ve středu v Davosu, ale zatím nejsou plánována žádná setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, uvedl Gill,
Gill, který byl opakovaně tázán na otázku, zda se postavit Trumpovi buď odvetnými opatřeními v hodnotě 93 miliard eur, nebo aktivací dosud nepoužitého nástroje proti nátlaku, jasně vyjádřil postoj EU, že lídři chtějí krizi vyřešit co nejdříve prostřednictvím jednání.
„Myslím, že z včerejšího příspěvku prezidenta na sociálních médiích bylo zcela jasné, že cílem je zabránit eskalaci, najít funkční řešení a v konečném důsledku zabránit zavedení těchto cel, která nemají žádný pozitivní účinek a nakonec poškodí pouze spotřebitele, zejména americké spotřebitele. Proto se snažíme tomuto výsledku zabránit.“
Šéfka zahraniční politiky EU Kallas se dnes setká s dánskými a grónskými politiky
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas se dnes setká s dánským vicepremiérem a ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou, jak právě potvrdila Komise.
Dánsko-grónská dvojice se dnes také samostatně setká s Markem Ruttem z NATO v sídle NATO.
EU potvrzuje přijetí pozvání k účasti na Trumpově „mírové radě“ pro Gazu
Evropská komise mezitím potvrdila, že její předsedkyně Ursula von der Leyenová obdržela dopis s pozváním k účasti na Trumpově „mírové radě“ pro Gazu.
„Předsedkyně je v úzkém kontaktu s lídry EU ohledně všech geopolitických záležitostí a jsem si jist, že diskuse na toto téma budou během týdne pokračovat. Naším cílem je dosáhnout míru, a zejména chceme přispět k komplexnímu plánu na ukončení konfliktu v Gaze.“
Není jasné, zda pozvání přijme, či nikoli.
Mimořádný summit EU o transatlantickém summitu je naplánován na čtvrtek večer
Nyní máme trochu jasnější představu o mimořádném summitu Evropské rady plánovaném na tento týden, který by měl začít ve čtvrtek v 19:00 místního času.
„Snažíme se zachovat klid“ je možná nejlepším shrnutím dosavadní reakce EU na Trumpa.
EU „podniká všechny možné kroky, aby zabránila nejhoršímu scénáři“ a „eskalaci“ cel
Gill dnes opakuje hlavní poselství EU, že blok „podniká všechny možné kroky, aby zabránil nejhoršímu scénáři, tj. eskalaci ... a snažíme se zachovat klid, být pevní, vážní a zodpovědní“.
„Protože podle nás tak vypadá vedení.“
Čelí dalším otázkám ohledně nástroje EU proti nátlaku a říká, že „jeho primárním cílem je sloužit jako odstrašující prostředek“ a „někdy stačí jen zmínit možnost silnějšího nástroje, aby se dosáhlo požadovaného účinku“.
EU tvrdí, že současné zmrazení odvetných opatření proti USA v hodnotě 93 miliard eur vyprší 6. února a že nové americké cla by mohly začít platit hned následující den
Gill z EU také poskytuje o něco více podrobností o možném kroku EU k odvetě proti USA, a to uvolnění balíčku v hodnotě 93 mld. EUR, který byl přijat v létě a který byl pozastaven po dohodě mezi EU a USA ve Skotsku.
Říká, že pozastavení balíčku vyprší 6. února a že je to „automatické“.
„Pokud Komise po konzultaci s členskými státy prostřednictvím obvyklého postupu nepřijme opatření k prodloužení pozastavení, pozastavení skončí a opatření vstoupí v platnost 7. února.“
Říká, že v této věci zatím nebylo přijato „žádné rozhodnutí“, protože lídři konzultují další kroky, ale takový je postup.
Dodává, že se zaměřují na to, aby se zabránilo eskalaci a našlo se řešení, které bude vyhovovat všem zúčastněným stranám.
„Pokud bych měl shrnout, čeho chce Komise v této věci dosáhnout: chceme zajistit, aby byla zachována maximální jednota a solidarita EU, abychom byli v co nejsilnější pozici pro dosažení výsledků.“
Emmanuel Macron uspořádá v poledne schůzku o obraně a národní bezpečnosti, na které se bude mimo jiné diskutovat o Grónsku.
Očekává se, že německý Friedrich Merz bude také hovořit o Grónsku a clech na domácí akci brzy odpoledne.
Trump pozval ruského prezidenta Putina, aby se připojil k „Radě míru“ pro Gazu, uvádí Kreml
Nejnovější komentáře Kremlu – v podstatě hrající na Trumpovu odhodlanost zajistit si místo v historii – přicházejí těsně poté, co ruská administrativa také potvrdila, že ruský prezident Vladimir Putin byl pozván, aby se připojil k „Radě míru“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má dohlížet na správu a rekonstrukci poválečné Gazy.
Peskov novinářům řekl, že Rusko se snaží „vyjasnit všechny nuance“ této nabídky s Washingtonem, a to v souvislosti s mediálními zprávami o určitých neobvyklých podmínkách členství v tomto orgánu.
Kreml tvrdí, že Trump by „určitě vešel do dějin“, pokud by převzal Grónsko
Kreml mezitím uvedl, že je těžké nesouhlasit s odborníky, kteří tvrdí, že americký prezident Donald Trump by se zapsal do historie Spojených států a celého světa, pokud by převzal kontrolu nad Grónskem, informovala agentura Reuters.
„Zde je možná možné abstrahovat od toho, zda je to dobré nebo špatné, zda to bude v souladu s parametry mezinárodního práva nebo ne,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov, ale uvedl, že by se to „určitě zapsalo do historie“.
Tisková konference Starmera o Grónsku
Britský premiér Keir Starmer trvá na tom, že „jakékoli rozhodnutí o Grónsku náleží výhradně obyvatelům Grónska a Dánska“, a kritizoval Trumpův plán uvalit cla na spojence jako „zcela nesprávný“ (10:26) v jednom ze svých dosud nejostřejších komentářů k americkému prezidentovi.
Ve své reakci na eskalující rétoriku amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska však stále používal výrazně mírnější tón než většina evropských spojenců, jako je Francie a Německo, odmítl se zavázat k jakékoli formě odvetných opatření proti americkým clům a zopakoval strategický význam vztahů Velké Británie s USA.
Když byl na tuto otázku dotázán, trval na tom, že jeho přístup přinesl miliardy liber v investicích a že bezpečnostní spolupráce s USA zajišťuje bezpečnost Velké Británie způsoby, o kterých nemůže vždy hovořit.
Starmer také zřejmě přijal návrh, který jako první přednesla italská premiérka Giorgia Meloni, že evropské rozhodnutí přesunout vojenský personál do Grónska mohlo být Trumpem špatně pochopeno.
Za zmínku stojí také Starmerův komentář, že si nemyslí, že Trump skutečně zvažuje vojenskou akci na Grónsku.
„Vlastně ne. Myslím si, že to lze vyřešit a mělo by se to vyřešit klidnou diskusí.“
Navzdory tomu, že Starmerův tón je výrazně odlišný a mnohem mírnější než tón ostatních lídrů EU, trvá na tom, že v reakci EU a Spojeného království existuje „řádná jednota a koordinace“.
„Včera večer jsem hovořil s řadou lídrů EU, hovořil jsem s Ursulou von der Leyenovou a mám v úmyslu tak učinit znovu, buď dnes, nebo zítra, abychom byli v úzkém souladu. V naší reakci panuje správná jednota a koordinace.
O tom, co přesně budou dělat dál, rozhodnou v průběhu dneška a v následujících dnech, ale my s nimi velmi úzce spolupracujeme.“
Ale stejně jako během celé tiskové konference i tentokrát znovu vybírá části, ve kterých s Trumpem souhlasí, když říká: „Evropa musí udělat více v oblasti obrany a bezpečnosti.“
„Ve skutečnosti jsme nebyli tak efektivní, jak bychom mohli být, kdybychom se v minulých letech koordinovali. A myslím, že je opravdu na čase, aby Evropa byla v této otázce mnohem jednotnější a silnější. A to je jeden z argumentů, který již delší dobu předkládám spojencům a vůdcům.“
Zajímavé je také to, jak Starmer přebírá návrh novináře, že Trump možná špatně pochopil evropský tlak na přesun části (omezeného) vojenského personálu do Grónska jako krok proti němu, a ne jako způsob, jak ukázat, že naslouchají a chtějí se zapojit do jeho argumentů o důležitosti zabezpečení Arktidy.
Říká: „To je jedna z věcí, o kterých jsem včera diskutoval s prezidentem Trumpem, ... ty síly, které tam byly jasně proto, aby posoudily a pracovaly na riziku ze strany Rusů.“
Myslím, že italská Giorgia Meloni, jedna z nejlepších Trumpových poradkyň v Evropě, byla první vůdkyní, která o víkendu přednesla tento příběh jako jakýsi únikový východ pro všechny zúčastněné, a zdá se, že to nabírá na obrátkách.
Tato tisková konference působí dojmem, jako by se Starmer snažil vysvětlit, proč Spojené království není ve své reakci na Trumpovy hrozby vůči Grónsku tak agresivní jako například Francie nebo Německo.
Znamená to ale, že by vůbec nereagoval, pokud by Trump své hrozby ohledně cel splnil?
Zřejmá otázka však zní: co když nyní nebo v budoucnu zjistíme, že tento mírný přístup prostě nefunguje a nebude fungovat?
Starmer neodpovídá na otázky, zda by Spojené království reagovalo odvetnými cly proti USA
V náznaku toho, jaká by mohla být reakce Spojeného království, Starmer říká, že „cla by neměla být v souvislosti s eskalací takto používána proti spojencům“.
Ale i přesto, že byl na tento bod již dvakrát dotázán, neřekl, zda by Spojené království reagovalo odvetnými opatřeními, pokud by Trump své hrozby ohledně cel splnil.
Hodně se mluví o nutnosti nabídnout konzistentní reakci, ale ve skutečnosti není jasné, zda je to ano, nebo ne.
Říká, že „cla nejsou v zájmu nikoho“ a že se jim chce vyhnout, ale neříká, co by udělal, kdyby byly nevyhnutelné v důsledku Trumpových kroků.
Spojené království bude „pragmatické“, ale ne „pasivní“, říká Starmer
Starmer také říká, že postoj Spojeného království je být pragmatický a nehrát na publikum nebo navrhovat grandiózní gesta, ale pracovat v zákulisí, aby se dosáhlo nějaké dohody.
Říká:
„Británie je pragmatická země. Usilujeme o dohodu. Věříme v partnerství, upřednostňujeme řešení před slogany a nebudeme se oddávat komentářům a gestikulující politice, které škodí britskému lidu. Být pragmatický však neznamená být pasivní. Partnerství neznamená opustit principy. Proto je důležité jasně říci, na čí straně stojíme, co zastáváme a kde leží naše zájmy.
Zdroj v angličtině ZDE
353
Diskuse