Smrt „America First“

12. 2. 2026

Hlavním důvodem, proč John McCain prohrál prezidentské volby v roce 2008, bylo to, že Američané chtěli změnu v katastrofální intervencionistické zahraniční politice Bushovy administrativy, a senátor z Arizony, který byl ve Washingtonu od roku 1982, sliboval jen více toho samého. V roce 2016 sliboval Donald Trump méně intervencionistickou zahraniční politiku, což slíbil také prezident Barack Obama, ale svůj slib nakonec nesplnil, protože v průběhu nultých let eskaloval velkou válku s pomocí zabijáckých dronů. 

McCain byl jasně proválečný, neokonzervativní kandidát. Obama kandidoval jako protiválečný kandidát. Stejně tak i Trump.

Fenomén Trump měl představovat změnu staré republikánské gardy, byť nedokonalou, za novou zahraničněpolitickou etiku, která byla blíže Patovi Buchananovi a Ronovi Paulovi než Billu Kristolovi a Davidu Frumovi. To je přesně důvod, proč se tolik neokonzervativců a republikánů z War Party postavilo za demokratickou prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou v roce 2016.

Když se tedy před sedmi lety Bolton pokusil předefinovat Trumpovu značku „America First“ jako pokračování intervencionismu McCaina a Bushe, zasmál jsem se. Opravdu si Bolton myslel, že konzervativní základna je tak naivní?

Už se nesměju.

Jestřábi, včetně starých neokonzervativců, nyní neustále prezentují proválečný intervencionismus jako „America First“.

Ministr zahraničí Marco Rubio, preferovaný prezidentský kandidát neokonzervativců v roce 2016, který pokračuje v zahraniční politice Bushe a Cheneyho stejným způsobem, jakým se o to kdysi pokoušel McCain, je možná v rebrandingu America First účinnější než kterýkoli jiný úředník Trumpovy vlády. Říká, že America First znamená změnu režimu ve Venezuele pod vedením USA, potenciální převzetí Grónska Američany a hrozbu nové války s Íránem. Změna režimu na Kubě je také na stole.

Viceprezident JD Vance říká, že Amerika na prvním místě by mohla znamenat jednání s Íránem, ale mohla by také znamenat bombardování Íránu. „Dochází nám čas,“ varuje také a opakuje tak třicet let trvající tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Írán je na pokraji vývoje jaderné zbraně.

Minulý měsíc Vance označil svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura za americký národní zájem: „V našem sousedství rozhodují Spojené státy. Tak tomu vždy bylo. Tak tomu je i nyní pod vedením prezidenta.“

Ministr obrany Pete Hegseth sedm měsíců předtím, než USA zaútočily na Venezuelu, řekl: „Abychom mohli dát Ameriku na první místo, dáme na první místo Ameriku. Uděláme to tak, že budeme čelit společným hrozbám v této hemisféře, vážným hrozbám, které vyžadují vážnou reakci.“

V červnu Hegseth oznámil, že USA „zničily“ a „devastovaly íránský jaderný program“.

„To, co sledujete v reálném čase, je mír prostřednictvím síly a Amerika na prvním místě,“ řekl Hegseth těsně před těmito červnovými útoky. Tento týden řekl, že Pentagon je „více než připraven“ znovu bombardovat Írán, pokud odmítne jednání o svém jaderném programu, o kterém Američané byli informováni, že byl již loni v létě zničen.

Frustrovaný tím, že jeho základna nebyla zcela jednotná v podpoře těchto útoků na Írán, Trump řekl Michaelu Schererovi z The Atlantic, že on rozhoduje o tom, co je Amerika na prvním místě. „No, vzhledem k tomu, že jsem to byl já, kdo vytvořil pojem „America First“, a vzhledem k tomu, že tento termín nebyl používán, dokud jsem nepřišel já, myslím, že jsem to já, kdo o tom rozhoduje.“

Nikdo netvrdí, že Trump se vždy držel umírněného scénáře America First. Je zřejmé, že se tak nechoval a nechová. Jeho první funkční období bylo plné intervencionistických rozhodnutí, která často odporovala jeho rétorice.

Ale od těch dnů je dnes dál než kdykoli předtím, a to díky podpoře svých příznivců a zástupců, kteří tento scénář rádi přejímají.

Vezměme si například neochvějného neokonzervativního republikánského senátora Lindseyho Grahama, kterému bylo dovoleno unést MAGA. Dokonce zašel tak daleko, že prohlásil, že Trumpovým posláním je „Make Iran Great Again“ (Udělat Írán znovu velkým) tím, že USA proti němu povedou válku. Prezident použil stejné motto bez ironie.

Proválečné konzervativní osobnosti v Trumpově táboře, jako je Mark Levin, také převzaly tyto podněty.

Je „America First“ tak prázdný slogan, že je v podstatě nepoužitelný, ne-li mrtvý?

Ti, kteří přijali antiintervencionistického ducha America First, jako populistická bývalá kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová a libertariáni jako kongresman Thomas Massie a senátor Rand Paul, jsou nyní nenáviděni Trumpem výměnou za golfové partie se senátorem Grahamem.

Libertariánský historik Brion McClanahan napsal tyto věty o Trumpovi pochvalně poté, co v dubnu 2016 přednesl významný projev o zahraniční politice: „Trumpova tradiční americká zahraniční politika je osvěžujícím odklonem od mentality moderní Republikánské strany, která je nakloněna bombardování. Ron Paul jistě nabídl podobnou úlevu od amerického dobrodružství během svých neúspěšných prezidentských kampaní a Pat Buchanan učinil nezasahování ústředním tématem své kandidatury na prezidenta v 80. a 90. letech, ale Trump dokázal kolem své kandidatury shromáždit více lidí, a tak nezasahování opět učinil atraktivním.“

„Možná se nekonečné války a zbytečné americké krveprolévání konečně zastaví za Trumpovy administrativy,“ dodal McClanahan. „Za čtyřicet let budou historici možná toto období nazývat ‚America First‘. Nebo to bude možná éra Trumpa.“

Historici možná budou tuto dobu nazývat America First. Marco Rubio a Lindsey Graham ji možná budou nazývat stejně. Ale většina z toho taková nebude. Už ne. Lidé u moci to zničili.

Ale určitě je to éra Trumpa.

 

Celý text v angličtině ZDE