Vzpomínka na Levné knihy

26. 3. 2026 / Matěj Metelec

Dospívající fanoušek fantastiky jako já si mohl z jedné takové návštěvy odnést klidně pět šest titulů, a to už mu na nějakou dobu vydrželo. Ne, že bych přestal kupovat knihy v běžných knihkupectvích, ale u nich jsem, s ohledem na své značně omezené zdroje, musel sázet na jistotu a kupovat tituly, o nichž jsem věděl (nebo si myslel, že vím), že jsou dobré. V Levných knihách jsem se ale mohl pustit do všežravého experimentování, a kupovat skoro všechno, co mi přišlo pod ruku. Občas se člověk samozřejmě také spálil, ale to se stávalo i na doporučení kamarádů nebo recenzentů v Ikarii (můj zásadní rozcestník k novým knihám), neméně často však mohl narazit na vyslovené perly – třeba Čaroděje Zeměmoří od Ursuly Le Guin, hororový Malpertuis Jeana Raye nebo fascinující Chung Kuo od Davida Wingrova (první román vyšel rozdělený na tři svazky a dalších devět česky nevyšlo nikdy).

Když jsem potom během dalších fází dospívání rozšířil své čtenářské portfolio i o jiné žánry a polohy, Levným knihám jsem zůstal věrný, protože pořád dokázaly plnit zmíněnou funkci. Navíc otevřely velkou prodejnu na Andělu, kousek od místa, kde jsem vyrůstal, takže jsem nemusel s plnou taškou knih cestovat tak daleko. Právě tam jsem si koupil svého prvního Isaaca Bashevise Singera, Tolstého Vojnu a mír nebo McCarthyho Všechny krásné koně. Díky Levným knihám jsem přečetl skoro kompletní edice Transatlantika a Francouzská knihovna od Garamondu a desítky, možná nakonec i nižší stovky překladů aktuální světové beletrie ve Světové knihovně v Euromedií vzkříšeném Odeonu.

Našlo by se samozřejmě nemálo silných argumentů proti celému pojetí „Zlevněnek“. V prvé řadě asi to, že pokřivovaly trh, uvykaly zákazníky čekat, až dotyčná kniha spadne do slev, a tím ztěžovaly už tak nelehké podmínky na českém knižním trhu hlavně malým nakladatelům. Přesto však mám pocit (zcela instinktivní a žádnými daty nepodložený), že nakladatelů, kteří do Levných knih nikdy žádný z vydaných svazků neposlali, bylo jen minimum. A nepochybě jejich model sloužil (malým a chudým) čtenářům.

V posledních deseti, patnácti letech jsem do Levných knih zabloudil už řádově méně