Pět vlád členských států EU systematicky podrývá právní stát
30. 3. 2026
Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie a Slovensko aktivně likvidují právní stát, zjistila organizace na ochranu občanských svobod
Vlády v pěti členských státech EU „důsledně a záměrně“ narušují právní stát, varovala přední evropská organizace na ochranu občanských svobod, a demokratické standardy se zhoršují v dalších šesti zemích, včetně historicky silných demokracií.
Na základě důkazů od více než 40 nevládních organizací ve 22 zemích popsala Unie pro občanské svobody v Evropě (Liberties) vlády Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Itálie a Slovenska jako „rozvraceče“, kteří aktivně oslabují právní stát.
Zpráva skupiny z roku 2026, zveřejněná v pondělí, uvádí, že na Slovensku došlo pod populistickou, autoritářskou a promoskevskou vládou Roberta Fica k úpadku právního státu ve všech oblastech – v justici, boji proti korupci, svobodě médií a kontrolních mechanismech občanské společnosti.
Podobně ponurý obraz se rýsoval i v Bulharsku, zatímco Maďarsko, kde by se 16 let trvající vláda Viktora Orbána mohla po volbách 12. dubna skončit, „zůstává v kategorii samo pro sebe a pokračuje v prosazování stále regresivnějších zákonů a politik bez jakýchkoli známek změny“.
Jinde organizace Liberties označila Belgii, Dánsko, Francii, Německo a Švédsko, tedy země se silnými demokratickými tradicemi, za „klesající“: místa, kde se v některých oblastech zhoršuje stav právního státu, aniž by tato eroze byla součástí celkové politické strategie.
Česká republika, Estonsko, Řecko, Irsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Španělsko byly všechny klasifikovány jako „stagnující“, což jsou země, kde se podmínky právního státu nezlepšují ani nezhoršují, uvádí 800stránková zpráva.
Do této kategorie spadlo také Polsko, kde se premiér Donald Tusk snaží obnovit klíčové prvky právního státu – jako je nezávislá justice – které byly rozloženy předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS), je však brzděn prezidentským vetem.
Dosavadní omezený pokrok Polska „ukazuje, jak náročné a křehké může být obnovení ohrožené institucionální nezávislosti“, uvedla organizace Liberties. Pouze Lotyšsko si zasloužilo status „pilného pracovníka“, protože jeho vláda aktivně zlepšuje standardy právního státu.
Zpráva rovněž uvádí, že mechanismy EU pro řešení eroze právního státu byly z velké části neúčinné, přičemž většina členských států nedokázala proměnit pokyny v konkrétní kroky navzdory několika letům doporučení ze strany Evropské komise.
Zjistila, že 93 % všech doporučení ve vlastní zprávě výkonné moci EU o právním státu z roku 2025 bylo opakováním z předchozích let, přičemž mnohá byla převzata beze změny ve znění, zatímco počet nových doporučení od roku 2024 klesl o polovinu.
Ze 100 doporučení Komise, která organizace Liberties posoudila, 61 nevykazovalo žádný pokrok, zatímco u dalších 13 došlo ke zhoršení. „Zpráva Komise měla podnítit konkrétní kroky,“ uvedla Ilina Neshikj, výkonná ředitelka organizace Liberties.
Po sedmi ročnících však zjištění organizace Liberties poukazují „nejen na zpětný vývoj, ale také na pokračující a záměrné snahy o podkopávání právního státu. Opakování doporučení bez smysluplného následného opatření tento trend nezvrátí,“ dodala.
Zpráva také kritizovala instituce EU obecně a uvedla, že v roce 2025 nejenže „zrcadlily mnoho problémů pozorovaných v členských státech“, ale také nedokázaly důsledně uplatňovat a bránit základní práva.
„Normalizovali využívání mimořádných zkrácených legislativních postupů, omezili ochranu klíčových základních práv a vedli koordinovanou kampaň proti organizacím zabývajícím se dohledem,“ uvedla Kersty McCourt, hlavní poradkyně pro obhajobu práv v organizaci Liberties.
Když k tomu dojde, dodala McCourt, instituce „podkopávají důvěryhodnost EU a svých vlastních zpráv o dodržování zásad právního státu“.
Organizace Liberties zjistila, že podmínky pro dodržování zásad právního státu se v roce 2025 zhoršily nejvíce v demokratickém pilíři „brzd a protivah“: nezávislé nevládní organizace a občanská společnost mají možnost organizovat se, napadat rozhodnutí a vyžadovat od vlád zodpovědnost.
Zjistila, že přibývalo regresivní legislativy a přísných trestů za účast na zakázaných protestech, a to i v Maďarsku, kde byly zakázány akce Pride a jejich organizátoři, včetně starosty Budapešti, byli formálně vyšetřováni.
V Itálii byl přijat velmi restriktivní bezpečnostní dekret, který kriminalizuje blokády silnic a jiné formy nesouhlasu, ale posiluje záruky pro policii. V několika členských státech čelili demonstranti za klima a za Palestinu zákazům a kriminalizaci.
Podle organizace Liberties se nedostatek pokroku projevil i v oblasti spravedlnosti, přičemž zdůraznila zejména to, co nazvala „vznikajícím trendem stále kritičtějšího nebo nepřátelského politického diskurzu vůči soudnictví a institucím pro lidská práva“.
Zjistila také malý pokrok v boji proti korupci. A pokud jde o svobodu médií, pouze malý počet států dosáhl měřitelných zlepšení. Útoky na novináře se zvýšily v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a zejména na Slovensku.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse